Americký prezident Donald Trump ve středu večer 2. dubna v Růžové zahradě šokoval svět oznámením drakonických cel. Ze židlí tak zvedl své mezinárodní partnery, jako jsou asijské nebo evropské země. K tarifům se nevyjadřují jen světoví lídři, ale i ekonomové a další odborníci. Ti se jednomyslně shodují na tom, že Trump americké ekonomice (ani té světové) neprospívá. Jejich názory shrnul server Business Insider. Co si od toho slibuje americká vláda, vysvětlila televize NBC.
Ohlášená cla přinášejí riziko obrovských škod pro americké výrobce, pracovníky, rodiny a vývozce, tvrdí Joshua Bolten, CEO společnosti Business Roundtable, sdružení zastupujícího více než dvě stovky generálních ředitelů. „Škody na americké ekonomice se budou zvyšovat, čím déle budou cla platit a zhoršit je mohou odvetná opatření,“ podotkl.
Here are the smartest takes on Trump's 'Liberation Day' tariffs https://t.co/k8BvU840aG
— Business Insider (@BusinessInsider) April 3, 2025
Dále uvedl, že americký „obchodní kulatý stůl“ podporuje lepší a spravedlivější dohody s obchodními partnery, o které se Trump snaží, vyzval ho však k zavedení dalších „rozumných výjimek“ a transparentnímu a předvídatelnému vylučování z tarifního seznamu.
Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že je ochoten o tarifech jednat, pokud protistrany přijdou s „fenomenální nabídkou“.
„Nikdy předtím nestála hodina prezidentského projevu takové množství lidí tolik,“ okomentoval projev v Růžové zahradě bývalý americký ministr financí Larry Summers. „Nejlepší odhad ztráty kvůli této celní politice se nyní blíží 30 bilionům dolarů,“ dodal s tím, že se jedná o nejtvrdší a „nejmasochističtější“ cla zavedená USA v posledním desetiletí.
„Tato cla způsobí ve Spojených státech vysokou inflaci a povedou k nižší spotřebitelské síle amerických pracovníků. Odhady se pohybují mezi 700 až 5000 dolary na rodinu, pokud jde o náklady z těchto cel,“ varovala Mariana Mazzucato, profesorka ekonomie na University College London (UCL).
„Udělejme Ameriku znovu chudou“
David Rosenberg, zakladatel a prezident Rosenberg Research & Associates, se podivoval nad heslem „Make America Great Again“ (Udělejme Ameriku znovu velkou/skvělou). Zvláště ho zaujalo slovo „again“, tedy znovu. „Můžu vám říct, že dřívější stav (americké ekonomiky) nebyl zdaleka tak dobrý jako ten současný,“ upozornil s tím, že čisté národní jmění USA je na rekordní úrovni 157 bilionů dolarů.
„Opravdu stála cla (obchodních partnerů) v cestě vytváření bohatství v Americe? Myslím, že by mělo tohle heslo znít pravdivěji: Pojďme udělat svět znovu chudým (a pak si ho můžeme koupit se slevou),“ dodal Rosenberg.
Profesor na NYU Stern School of Business Nouriel Roubini nechápe, kde vidí Trump to své „osvobození“. V tarifech nespatřuje žádné osvobození, ne pro americké spotřebitele, pracovníky, podniky, natož pak pro zbytek světa.
Americký ekonom Paul Krugman se domnívá, že cla budou nakonec nižší, než jsou ta oznámená. „Ale na základě toho, co (Trump) řekl, se úplně zbláznil,“ poznamenal.
Trump považuje cla za prostředek k dosažení spravedlnosti na obchodních partnerech a k navrácení síly domácího průmyslu. Jde o protekcionismus, jehož cílem je chránit americké pracovníky a osvobodit se od závislosti na mezinárodním společenství, přestože podle ekonomů cla dopadnou právě hlavně na americkou střední třídu a firmy.
„Krátkodobý horizont mě tolik neznepokojuje,“ okomentoval cla americký ministr financí Scott Bessent. „Máme strategická odvětví, která musíme chránit. Chceme ochraňovat americké dělníky a mnoho z těchto obchodních dohod nebylo fér,“ dodal.
Trump si od své daňové politiky slibuje, že přiláká zahraniční firmy do USA, kde postaví výrobní závody. Ty osvobodí od vysokých daní. Podle ekonomů je to ale nereálné, alespoň ve velkém měřítku. Přesun produkce do zahraničí je zdlouhavý a nákladný proces.
