-0.7 C
Czech
Sobota 3. ledna 2026
ZajímavostiUniklé interní dokumenty ukazují, že Pravfond utratil miliony eur na financování propagandy...

Uniklé interní dokumenty ukazují, že Pravfond utratil miliony eur na financování propagandy a právních kampaní

Uniklé interní dokumenty odhalily činnost Ruskem podporované nadace pro právní ochranu, kterou evropské zpravodajské agentury a analytici označují za vlivovou operaci Kremlu působící ve 48 zemích Evropy a světa.

Dokumenty z Fondu na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí (Pravfond) naznačují, že nadace financuje propagandistické webové stránky zaměřené na Evropany, pomohla financovat právní obranu odsouzeného obchodníka se zbraněmi Viktora Bouta a vraha Vadima Krasikova a zaměstnává několik bývalých zpravodajských důstojníků jako ředitele svých operací v evropských zemích.

Dokumenty ukazují, že skupina utratila miliony eur na financování propagandy a právních kampaní. Veřejně dostupná data rovněž ukazují, že místní partneři Pravfondu obdrželi miliony v státních dotacích od několika evropských států, kde nadace provozuje místní pobočky, což vyvolává otázky ohledně využití veřejných prostředků a národních bezpečnostních obav těsně před volbami do Evropského parlamentu.

Více než 40 dokumentů Pravfondu, získaných dánským veřejnoprávním vysílatelem DR od evropského zpravodajského zdroje a sdílených s konsorciem evropských novinářů včetně The Guardian, ukazuje, že organizace měla několik bývalých zpravodajských agentů mezi svým vedením. Mezi ně patří Vladimir Pozdorovkin, který byl evropskými zpravodajskými zdroji označen za agenta ruské zahraniční zpravodajské služby SVR a ve veřejných záznamech za kurátora Pravfondu pro operace v severských a pobaltských zemích, a Anatolij Sorokin, který byl v dokumentech označen za příslušníka SVR a kurátora divize Pravfondu pro Blízký východ, Moldavsko a Podněstří.

Šéfem Institutu ruské diaspory, který je v oficiálních dokumentech uveden jako „realizátor projektu“ Pravfondu, je Sergej Pantělejev, který byl v zemích EU sankcionován jako člen ruské vojenské zpravodajské jednotky specializované na psychologické operace.

Andrej Soldatov, odborník na ruské zpravodajské služby a spoluautor knihy The Compatriots, uvedl, že Pravfond se jeví jako „klasická soft-power snaha“ a že vazby mezi zpravodajskými službami a krajanskými organizacemi jsou „dobře zdokumentované“. Poukázal na to, že Andrej Miljutin, zástupce vedoucího odboru operativních informací páté služby ruské bezpečnostní agentury FSB, byl členem vládního výboru pro „krajany žijící v zahraničí“, což naznačuje propojení mezi zpravodajskou aktivitou a dosahováním na ruskou diasporu.

Ve zprávě o národní bezpečnosti za rok 2020 estonské bezpečnostní služby označily Pravfund za „pseudoprávní ochranný systém“, který „je ve skutečnosti fondem pro vlivové operace“, a uvedly, že FSB využívala tyto skupiny k náboru spolupracovníků v zahraničí, mimo jiné mezi stoupenci anexe Krymu v roce 2014, z nichž mnozí měli vazby na tuto skupinu.

Pravfond byl založen v roce 2012 prezidentským dekretem za podpory ruského ministerstva zahraničí a federální agentury Rossotrudničestvo, která spravuje zahraniční pomoc a kterou šéf Pravfondu Alexandr Udalcov označil za „jedinečný prvek ruské měkké síly“. Na Udalcova uvaluje Evropská unie od roku 2023 sankce za „podporu a provádění akcí a politik, které podkopávají a ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“.

Dokumenty ukazují, že Pravfond sponzoroval právní obranu Krasikova, údajného agenta FSB, který byl odsouzen na doživotí za vraždu bývalého čečenského polního velitele Zelimchana Khangoshviliho v berlínském Tiergarten v roce 2019. Dokumenty naznačují, že právník Robert Unger obdržel 60 000 eur na právní poplatky vyplacené z rozpočtu Pravfondu v roce 2021, jak bylo schváleno Udalcovem. Evropský zpravodajský zdroj uvedl, že má dokumenty ukazující, že Unger obdržel větší sumu peněz za zastupování Krasikova v předchozích sezeních, ale nemohl poskytnout dokumentaci.

Na dotaz ohledně plateb Unger potvrdil, že obdržel žádost od novinářského konsorcia, ale uvedl, že jeho mandát pro Krasikova skončil v roce 2021 po doživotním rozsudku a že „protože jsem stále vázán na právní profesní důvěrnost i po skončení mandátu a nebyl jsem od ní osvobozen, jsem bohužel zabrán odpovědět na vaše otázky“.

Dokument Pravfondu z roku 2014 také ukázal, že organizace poskytla významné částky na financování právních obran Bouta a odsouzeného drogového pašeráka Konstantina Jarošenka, oba se později vrátili do Ruska jako součást vězeňských výměn vyjednaných mezi Moskvou a Washingtonem.

Dokumenty také naznačují, že Pravfond utratil stovky tisíc eur na udržování několika webových stránek, které se snaží bojovat proti „rusofobii“ a podporovat „obranu ruského jazyka“ v Evropě. Také směřoval peníze do několika okrajových publikací po celé Evropě.

Dokumenty získané konsorciem ukázaly, že Pravfond financoval aktivity golos.eu, online portálu, který operuje z poštovní schránky v Bruselu a hlavně poskytuje platformu pro komentátory, kteří kritizují ukrajinskou vládu, zejména prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho hlavní poradce a vojenské poradce.

Na dotaz The Guardian ohledně komentáře zástupce šéfredaktora Golos Jurij Andrijčenko popřel, že by web přijímal peníze od Pravfondu nebo měl jakékoliv vazby na ruský stát. Navrhl, že někdo jiný požádal o grantové financování s využitím jména webu, a napsal: „Nepřekvapuje nás, že někdo v Rusku se snaží vydělat na našem jménu, protože je to mnohem snazší než vytvořit svůj vlastní projekt.“

Reklama

Doporučujeme

Starmer odmítl říct, zda americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.

Babiš pojede do Paříže na setkání koalice ochotných, k Okamurovi se nevyjádřil

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Řekl to v dnešním videopříspěvku na svých sociálních sítích. Nijak se přitom nevyjádřil k novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž šéf vládního hnutí SPD kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice, ale i ukrajinských politiků a diplomatů.

Íránský vůdce připustil oprávněnost protestů, proti výtržníkům chce ale zakročit

Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, ve své dnešní první veřejné reakci na masové protesty v zemi připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit, informovaly agentury.

Trump oznámil zadržení venezuelského prezidenta Madura a jeho odvezení ze země

Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl s manželkou Cilií Floresovou zadržen a letecky transportován ze země. Na sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump, který zároveň potvrdil americké údery ve Venezuele. Do svého floridského sídla Mar-a-Lago svolal Trump na 11:00 místního času (17:00 SEČ) tiskovou konferenci. Venezuelská vláda mezitím oznámila, že neví, kde Maduro je, předtím ale informovala o tom, že prezident v zemi vyhlásil výjimečný stav.

Venezuela ohlásila rozsáhlé nasazení armády včetně balistických systémů

Venezuela po amerických útocích rozsáhle nasadí své pozemní, vzdušné a námořní síly včetně balistických systémů. Podle agentury AFP to oznámil venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino. Spojené státy dnes podnikly ve Venezuele sérii útoků, při kterých podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zadržely autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Venezuela byla napadena, uvedl prezident Kolumbie

Venezuela byla napadena a čelí raketovému útoku, uvedl dnes kolumbijský prezident Gustavo Petro. Vyzval také k reakci OSN i Organizaci amerických států (OAS). Po zprávách o výbuších a nízkých přeletech letadel nad Caracasem obvinil venezuelský prezident Nicolás Maduro Spojené státy z útoku na vojenské a civilní cíle v několika regionech. V zemi vyhlásil výjimečný stav.

Venezuelský prezident vyhlásil výjimečný stav, z útoků obvinil USA

Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes v zemi vyhlásil výjimečný stav. Podle agentury Reuters to uvedla venezuelská vláda, která obvinila Spojené státy z útoků na vojenské a civilní cíle v několika venezuelských státech. Agentury předtím informovaly o sérií explozí v Caracasu. Zpravodajka stanice CBS News v Bílém domě na síti X napsala, že americký prezident Donald Trump nařídil útoky ve Venezuele včetně vojenských cílů, oficiální vyjádření ale americká vláda dosud neučinila.

Venezuelskou metropolí Caracasem otřásly silné exploze

Venezuelskou metropolí Caracasem dnes otřásly silné exploze, uvedly agentury. Podle AFP, která se odvolává na reportéra na místě, doprovázely výbuchy zvuky připomínající přelet letadel. Část města, která leží poblíž velké vojenské základny, je podle Reuters bez elektřiny.

Zelenskyj do funkce šéfa prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes do funkce šéfa své kanceláře jmenoval dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Hlava státu na síti X zdůraznila, že Ukrajina se nyní musí více zaměřit na svou bezpečnost a obranu. Předchozího vlivného vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka vloni Zelenskyj odvolal v souvislosti s vyšetřováním korupce v ukrajinské energetice.

Saúdská Arábie podnikla údery proti separatistům v jižním Jemenu

Saúdská Arábie, která je spojencem jemenské vlády, dnes provedla údery proti separatistům podporovaným Spojenými arabskými emiráty na jihu Jemenu, uvedl podle agentury AP zástupce separatistů. Podle agentury AFP při útoku zahynulo sedm lidí a několik dalších bylo zraněno. Cílem operace vedené Rijádem je převzít kontrolu nad tábory Jižní přechodné rady (STC) v provincii Hadramaút u hranic se Saúdskou Arábií.

Ukrajinské úřady informují o raněných po ruských nočních náletech

Ruské útoky si během noci vyžádaly dva zraněné v Záporožské a dva zraněné v Dněpropetrovské oblasti, v Chersonské oblasti ruský dron zranil řidiče sanitky jedoucí pro dva zraněné po předchozím útoku, uvedly úřady v těchto regionech na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské úřady naopak tvrdí, že počet obětí ukrajinského útoku na ves Chorly v okupované části Chersonské oblasti stoupl z 24 na 27; Kyjev popírá, že by zaútočil na civilní cíl, a ruská tvrzení odmítá jako dezinformaci. Ukrajinské drony podle médií během noci opět zaútočily na rafinerii v Novokujbyševsku v ruské Samarské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama