-9.6 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZajímavostiUniklé interní dokumenty ukazují, že Pravfond utratil miliony eur na financování propagandy...

Uniklé interní dokumenty ukazují, že Pravfond utratil miliony eur na financování propagandy a právních kampaní

Uniklé interní dokumenty odhalily činnost Ruskem podporované nadace pro právní ochranu, kterou evropské zpravodajské agentury a analytici označují za vlivovou operaci Kremlu působící ve 48 zemích Evropy a světa.

Dokumenty z Fondu na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí (Pravfond) naznačují, že nadace financuje propagandistické webové stránky zaměřené na Evropany, pomohla financovat právní obranu odsouzeného obchodníka se zbraněmi Viktora Bouta a vraha Vadima Krasikova a zaměstnává několik bývalých zpravodajských důstojníků jako ředitele svých operací v evropských zemích.

Dokumenty ukazují, že skupina utratila miliony eur na financování propagandy a právních kampaní. Veřejně dostupná data rovněž ukazují, že místní partneři Pravfondu obdrželi miliony v státních dotacích od několika evropských států, kde nadace provozuje místní pobočky, což vyvolává otázky ohledně využití veřejných prostředků a národních bezpečnostních obav těsně před volbami do Evropského parlamentu.

Více než 40 dokumentů Pravfondu, získaných dánským veřejnoprávním vysílatelem DR od evropského zpravodajského zdroje a sdílených s konsorciem evropských novinářů včetně The Guardian, ukazuje, že organizace měla několik bývalých zpravodajských agentů mezi svým vedením. Mezi ně patří Vladimir Pozdorovkin, který byl evropskými zpravodajskými zdroji označen za agenta ruské zahraniční zpravodajské služby SVR a ve veřejných záznamech za kurátora Pravfondu pro operace v severských a pobaltských zemích, a Anatolij Sorokin, který byl v dokumentech označen za příslušníka SVR a kurátora divize Pravfondu pro Blízký východ, Moldavsko a Podněstří.

Šéfem Institutu ruské diaspory, který je v oficiálních dokumentech uveden jako „realizátor projektu“ Pravfondu, je Sergej Pantělejev, který byl v zemích EU sankcionován jako člen ruské vojenské zpravodajské jednotky specializované na psychologické operace.

Andrej Soldatov, odborník na ruské zpravodajské služby a spoluautor knihy The Compatriots, uvedl, že Pravfond se jeví jako „klasická soft-power snaha“ a že vazby mezi zpravodajskými službami a krajanskými organizacemi jsou „dobře zdokumentované“. Poukázal na to, že Andrej Miljutin, zástupce vedoucího odboru operativních informací páté služby ruské bezpečnostní agentury FSB, byl členem vládního výboru pro „krajany žijící v zahraničí“, což naznačuje propojení mezi zpravodajskou aktivitou a dosahováním na ruskou diasporu.

Ve zprávě o národní bezpečnosti za rok 2020 estonské bezpečnostní služby označily Pravfund za „pseudoprávní ochranný systém“, který „je ve skutečnosti fondem pro vlivové operace“, a uvedly, že FSB využívala tyto skupiny k náboru spolupracovníků v zahraničí, mimo jiné mezi stoupenci anexe Krymu v roce 2014, z nichž mnozí měli vazby na tuto skupinu.

Pravfond byl založen v roce 2012 prezidentským dekretem za podpory ruského ministerstva zahraničí a federální agentury Rossotrudničestvo, která spravuje zahraniční pomoc a kterou šéf Pravfondu Alexandr Udalcov označil za „jedinečný prvek ruské měkké síly“. Na Udalcova uvaluje Evropská unie od roku 2023 sankce za „podporu a provádění akcí a politik, které podkopávají a ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“.

Dokumenty ukazují, že Pravfond sponzoroval právní obranu Krasikova, údajného agenta FSB, který byl odsouzen na doživotí za vraždu bývalého čečenského polního velitele Zelimchana Khangoshviliho v berlínském Tiergarten v roce 2019. Dokumenty naznačují, že právník Robert Unger obdržel 60 000 eur na právní poplatky vyplacené z rozpočtu Pravfondu v roce 2021, jak bylo schváleno Udalcovem. Evropský zpravodajský zdroj uvedl, že má dokumenty ukazující, že Unger obdržel větší sumu peněz za zastupování Krasikova v předchozích sezeních, ale nemohl poskytnout dokumentaci.

Na dotaz ohledně plateb Unger potvrdil, že obdržel žádost od novinářského konsorcia, ale uvedl, že jeho mandát pro Krasikova skončil v roce 2021 po doživotním rozsudku a že „protože jsem stále vázán na právní profesní důvěrnost i po skončení mandátu a nebyl jsem od ní osvobozen, jsem bohužel zabrán odpovědět na vaše otázky“.

Dokument Pravfondu z roku 2014 také ukázal, že organizace poskytla významné částky na financování právních obran Bouta a odsouzeného drogového pašeráka Konstantina Jarošenka, oba se později vrátili do Ruska jako součást vězeňských výměn vyjednaných mezi Moskvou a Washingtonem.

Dokumenty také naznačují, že Pravfond utratil stovky tisíc eur na udržování několika webových stránek, které se snaží bojovat proti „rusofobii“ a podporovat „obranu ruského jazyka“ v Evropě. Také směřoval peníze do několika okrajových publikací po celé Evropě.

Dokumenty získané konsorciem ukázaly, že Pravfond financoval aktivity golos.eu, online portálu, který operuje z poštovní schránky v Bruselu a hlavně poskytuje platformu pro komentátory, kteří kritizují ukrajinskou vládu, zejména prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho hlavní poradce a vojenské poradce.

Na dotaz The Guardian ohledně komentáře zástupce šéfredaktora Golos Jurij Andrijčenko popřel, že by web přijímal peníze od Pravfondu nebo měl jakékoliv vazby na ruský stát. Navrhl, že někdo jiný požádal o grantové financování s využitím jména webu, a napsal: „Nepřekvapuje nás, že někdo v Rusku se snaží vydělat na našem jménu, protože je to mnohem snazší než vytvořit svůj vlastní projekt.“

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama