-5.9 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
ZajímavostiUniklé interní dokumenty ukazují, že Pravfond utratil miliony eur na financování propagandy...

Uniklé interní dokumenty ukazují, že Pravfond utratil miliony eur na financování propagandy a právních kampaní

Uniklé interní dokumenty odhalily činnost Ruskem podporované nadace pro právní ochranu, kterou evropské zpravodajské agentury a analytici označují za vlivovou operaci Kremlu působící ve 48 zemích Evropy a světa.

Dokumenty z Fondu na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí (Pravfond) naznačují, že nadace financuje propagandistické webové stránky zaměřené na Evropany, pomohla financovat právní obranu odsouzeného obchodníka se zbraněmi Viktora Bouta a vraha Vadima Krasikova a zaměstnává několik bývalých zpravodajských důstojníků jako ředitele svých operací v evropských zemích.

Dokumenty ukazují, že skupina utratila miliony eur na financování propagandy a právních kampaní. Veřejně dostupná data rovněž ukazují, že místní partneři Pravfondu obdrželi miliony v státních dotacích od několika evropských států, kde nadace provozuje místní pobočky, což vyvolává otázky ohledně využití veřejných prostředků a národních bezpečnostních obav těsně před volbami do Evropského parlamentu.

Více než 40 dokumentů Pravfondu, získaných dánským veřejnoprávním vysílatelem DR od evropského zpravodajského zdroje a sdílených s konsorciem evropských novinářů včetně The Guardian, ukazuje, že organizace měla několik bývalých zpravodajských agentů mezi svým vedením. Mezi ně patří Vladimir Pozdorovkin, který byl evropskými zpravodajskými zdroji označen za agenta ruské zahraniční zpravodajské služby SVR a ve veřejných záznamech za kurátora Pravfondu pro operace v severských a pobaltských zemích, a Anatolij Sorokin, který byl v dokumentech označen za příslušníka SVR a kurátora divize Pravfondu pro Blízký východ, Moldavsko a Podněstří.

Šéfem Institutu ruské diaspory, který je v oficiálních dokumentech uveden jako „realizátor projektu“ Pravfondu, je Sergej Pantělejev, který byl v zemích EU sankcionován jako člen ruské vojenské zpravodajské jednotky specializované na psychologické operace.

Andrej Soldatov, odborník na ruské zpravodajské služby a spoluautor knihy The Compatriots, uvedl, že Pravfond se jeví jako „klasická soft-power snaha“ a že vazby mezi zpravodajskými službami a krajanskými organizacemi jsou „dobře zdokumentované“. Poukázal na to, že Andrej Miljutin, zástupce vedoucího odboru operativních informací páté služby ruské bezpečnostní agentury FSB, byl členem vládního výboru pro „krajany žijící v zahraničí“, což naznačuje propojení mezi zpravodajskou aktivitou a dosahováním na ruskou diasporu.

Ve zprávě o národní bezpečnosti za rok 2020 estonské bezpečnostní služby označily Pravfund za „pseudoprávní ochranný systém“, který „je ve skutečnosti fondem pro vlivové operace“, a uvedly, že FSB využívala tyto skupiny k náboru spolupracovníků v zahraničí, mimo jiné mezi stoupenci anexe Krymu v roce 2014, z nichž mnozí měli vazby na tuto skupinu.

Pravfond byl založen v roce 2012 prezidentským dekretem za podpory ruského ministerstva zahraničí a federální agentury Rossotrudničestvo, která spravuje zahraniční pomoc a kterou šéf Pravfondu Alexandr Udalcov označil za „jedinečný prvek ruské měkké síly“. Na Udalcova uvaluje Evropská unie od roku 2023 sankce za „podporu a provádění akcí a politik, které podkopávají a ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“.

Dokumenty ukazují, že Pravfond sponzoroval právní obranu Krasikova, údajného agenta FSB, který byl odsouzen na doživotí za vraždu bývalého čečenského polního velitele Zelimchana Khangoshviliho v berlínském Tiergarten v roce 2019. Dokumenty naznačují, že právník Robert Unger obdržel 60 000 eur na právní poplatky vyplacené z rozpočtu Pravfondu v roce 2021, jak bylo schváleno Udalcovem. Evropský zpravodajský zdroj uvedl, že má dokumenty ukazující, že Unger obdržel větší sumu peněz za zastupování Krasikova v předchozích sezeních, ale nemohl poskytnout dokumentaci.

Na dotaz ohledně plateb Unger potvrdil, že obdržel žádost od novinářského konsorcia, ale uvedl, že jeho mandát pro Krasikova skončil v roce 2021 po doživotním rozsudku a že „protože jsem stále vázán na právní profesní důvěrnost i po skončení mandátu a nebyl jsem od ní osvobozen, jsem bohužel zabrán odpovědět na vaše otázky“.

Dokument Pravfondu z roku 2014 také ukázal, že organizace poskytla významné částky na financování právních obran Bouta a odsouzeného drogového pašeráka Konstantina Jarošenka, oba se později vrátili do Ruska jako součást vězeňských výměn vyjednaných mezi Moskvou a Washingtonem.

Dokumenty také naznačují, že Pravfond utratil stovky tisíc eur na udržování několika webových stránek, které se snaží bojovat proti „rusofobii“ a podporovat „obranu ruského jazyka“ v Evropě. Také směřoval peníze do několika okrajových publikací po celé Evropě.

Dokumenty získané konsorciem ukázaly, že Pravfond financoval aktivity golos.eu, online portálu, který operuje z poštovní schránky v Bruselu a hlavně poskytuje platformu pro komentátory, kteří kritizují ukrajinskou vládu, zejména prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho hlavní poradce a vojenské poradce.

Na dotaz The Guardian ohledně komentáře zástupce šéfredaktora Golos Jurij Andrijčenko popřel, že by web přijímal peníze od Pravfondu nebo měl jakékoliv vazby na ruský stát. Navrhl, že někdo jiný požádal o grantové financování s využitím jména webu, a napsal: „Nepřekvapuje nás, že někdo v Rusku se snaží vydělat na našem jménu, protože je to mnohem snazší než vytvořit svůj vlastní projekt.“

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama