Umírání si většina lidí spojuje s bolestí, strachem a nejistotou. Zkušenosti lidí, kteří doprovázejí umírající na konci života, ale ukazují, že realita bývá často jiná. Některé věci, které se v závěru života dějí, mohou být překvapivě klidné a přirozené.
Jednou z nejčastějších zkušeností je, že samotné umírání nemusí být dramatické ani bolestivé. Lidské tělo je na tento proces do určité míry připravené a u lidí s vážnou nemocí může přechod působit spíš jako úleva než další utrpení. Vyřešení důležitých vztahů a nevyřešených záležitostí z minulosti může rovněž přispět k hladšímu průběhu celého procesu.
Velkou roli hraje i prostředí. Lidé na konci života si často mohou přát, jak budou jejich poslední dny vypadat. Pomáhá hudba, oblíbené předměty nebo přítomnost blízkých. I v nemocničním prostředí lze vytvořit atmosféru, která je osobnější a klidnější.
Obavy z bolesti jsou časté, ale dnešní péče dokáže ve většině případů utrpení výrazně zmírnit. Léky pomáhají nejen proti bolesti, ale i proti neklidu, který se může na konci života objevit. Zároveň je běžné, že člověk postupně přestává jíst a pít, protože tělo už nepotřebuje tolik energie.
Některé jevy mohou být pro blízké překvapivé. Krátce před smrtí se může objevit náhlý příval energie, kdy se člověk na chvíli zlepší a působí živěji než v předchozích dnech. Často jde ale o přirozenou součást závěru života, nikoli o zlepšení stavu.
Lidé na konci života také někdy mluví o tom, že vidí nebo cítí přítomnost blízkých, kteří už zemřeli. Pro ně samotné jde o velmi reálný prožitek. Důležité je takové chvíle nepopírat a nebrat jim jejich význam.
Z fyzického hlediska se tělo postupně zpomaluje. Člověk více spí, přestává reagovat a dýchání se mění. Sluch ale podle zkušeností často zůstává až do posledních chvílí, takže má smysl s blízkým mluvit a být s ním v kontaktu i tehdy, kdy už nereaguje.
Právě otevřenější přístup ke smrti může podle lidí, kteří umírající doprovázejí, pomoci zmírnit strach. Přemýšlení o konci života není jen o smutku, ale může vést i k tomu, že člověk víc přemýšlí o tom, co je pro něj v životě důležité.
