ZprávyUkrajinu zklamalo rozhodnutí Kanady vrátit ruskou turbínu pro Nord Stream 1

Ukrajinu zklamalo rozhodnutí Kanady vrátit ruskou turbínu pro Nord Stream 1

Ukrajinská ministerstva energetiky a zahraničí dnes vyjádřila hluboké zklamání z rozhodnutí Kanady vrátit do Německa ruskou turbínu, jejíž opravu v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy a která je určena pro plynovod Nord Stream 1. V prohlášení zveřejněném na internetových stránkách ministerstva energetiky Ukrajina vyzvala kanadskou vládu, aby své rozhodnutí změnila.

Vrácení turbíny se podle Ukrajiny rovná přizpůsobení sankcí uvalených na Moskvu „rozmarům Ruska“, napsala agentura Reuters. Siemens ale krátce nato vydal prohlášení, podle něhož je rozhodnutí kanadské vlády nezbytným krokem k tomu, aby se turbína mohla vrátit provozovateli plynovodu a potrubí začalo fungovat v původním režimu. Cílem podle Siemensu je dostat zařízení na určené místo co nejdříve.

„Politické rozhodnutí o exportu je nezbytným a důležitým prvním krokem pro doručení turbíny. Naši experti teď soustavně pracují na všech dalších formálních povoleních a logistice,“ uvedla společnost Siemens Energy. „Mimo jiné k tomu patří právně závazné procedury o kontrole vývozu a dovozu. Naším cílem je turbínu co nejdříve dopravit na místo jejího provozu,“ dodal podle agentury Reuters německý podnik.

Kanada v sobotu oznámila, že přizná výjimku ze sankcí, aby mohla vrátit do Německa opravenou ruskou turbínu. Povolení bude omezené a odvolatelné. Dodala, že bez dodávek zemního plynu by německá ekonomika měla vážné problémy a Němcům by hrozilo, že s blížící se zimou nebudou moci vytápět své domovy.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v červnu omezila dodávky plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1 asi na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to právě technickými problémy v důsledku průtahů při vrácení turbíny ze servisu v Kanadě. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Podle Gazpromu jsou ale na vině západní sankce, což potvrdil i Siemens a pak i kanadská vláda.

Západní státy uvalily na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu tvrdé sankce. Jejich cílem je co nejvíce ochromit ruskou ekonomiku, Moskva ale dál získává peníze z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. V pondělí začíná pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1 a Německo se obává, že Moskva bude i pak vývoz plynu do EU tímto potrubím omezovat.

Turbína se stala předmětem sporu mezi Německem a Ukrajinou. Kyjev už v minulosti vyzval Ottawu, aby si turbínu nechala, a tvrdí, že její vrácení by porušilo sankce uvalené na Moskvu. Německo, které je silně závislé na dodávkách plynu z Ruska, naopak požadovalo vrácení turbíny.

Agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje už dříve uvedla, že turbína má být nejprve odeslána do Německa. To ji následně dodá Gazpromu, nad kterým má kontrolu ruský stát. Kreml v pátek uvedl, že když se turbína z Kanady vrátí, dodávky plynu do Evropy zvýší.

Doporučujeme

Ministerstvo zahraničí USA schválilo prodej protivzdušných zbraní na Ukrajinu

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej zbraní protivzdušné obrany na Ukrajinu v objemu 2,68 miliardy dolarů (zhruba 57 miliard korun). Diplomacie to oznámila v prohlášení s tím, že nákup by Ukrajina financovala s pomocí evropských příspěvků a amerického grantového a půjčkového programu FMF. Výdaje přes FMF by se v takovém případě započítaly jako americký příspěvek do rekonstrukčního a investičního fondu, na jehož vzniku se Washington s Kyjevem dohodly při uzavření smlouvy o využívání ukrajinského nerostného bohatství.

Kouř a plameny u letiště v Rijádu způsobila hořící palivová nádrž

Poblíž letiště v Rijádu jsou vidět plameny a hustý oblak černého kouře, řekli agentuře AFP dva obyvatelé hlavního města Saúdské Arábie. Vláda se podle agentur zatím k situaci nevyjádřila. Server Flightradar24 uvádí, že mezinárodní letiště čelí významnému narušení provozu. Reportér AFP později uvedl, že u letiště hořela palivová nádrž saúdskoarabské ropné společnosti Aramco.

Naomi Watts převezme v San Sebastiánu cenu za přínos filmu

Naomi Watts dnes večer převezme jednu z nejvýznamnějších cen Mezinárodního filmového festivalu v San Sebastiánu. Herečka a producentka získá cenu Donostia za svou dosavadní kariéru. Součástí slavnostního večera bude také projekce jejího nového filmu The Housewife.

Systém on-line hlasování v Moskvě čelí masivnímu útoku

Systém on-line hlasování v Moskvě je od noci pod masivním vnějším útokem, situace je ale pod kontrolou. Dnes to podle agentury TASS oznámila šéfka ruské volební komise Ella Pamfilov. Ta neupřesnila, kdo za útokem stojí.

Želvy opouštějí Erijské jezero před vrcholem toxických květů sinic

Samice želvy mapové během léta využívají otevřené vody Erijského jezera, ještě před vrcholem škodlivého květu sinic se ale přesouvají do přítoků a okolních mokřadů. Díky tomu se pravděpodobně vyhýbají období, kdy je riziko kontaktu s toxiny nejvyšší.

Případ Lindsay Clancy: Bezpochyby své děti záměrně zavraždila, prohlásil jeden z porotců

Jediný porotce, který v procesu s Lindsay Clancy odmítl většinový názor, uvedl, že „neměl žádné pochybnosti“ o její trestní odpovědnosti za smrt tří dětí. Soud v Massachusetts musel 4. září proces prohlásit za neplatný, protože dvanáctičlenná porota se po téměř 40 hodinách jednání nedokázala shodnout na jednomyslném verdiktu.

Francie posílí ochranu kritické infrastruktury. Macron varuje před ruskou hrozbou

Francie chce lépe chránit svou kritickou infrastrukturu před útoky dronů a kybernetickými hrozbami. Prezident Emmanuel Macron pověřil vládu přípravou nového plánu, který se má zaměřit také na citlivé objekty obranného průmyslu. Za jednu z hlavních hrozeb označil sílící ruské hybridní aktivity.

Tchaj-wan pořádal cvičení s raketami a drony, týden před summitem Trumpa a Siho

Na Tchaj-wanu se dnes konala vojenská cvičení s raketami a bezpilotními letouny, a to necelý týden před summitem amerického a čínského prezidenta ve Spojených státech, na němž se bude mimo jiné projednávat osud tohoto samosprávného ostrova. Napsala to agentura AP. Summit by se měl uskutečnit 24. září ve Washingtonu.

Po explozi bomby u mešity na severozápadě Pákistánu je 21 mrtvých a 80 zraněných

Nejméně 21 mrtvých a 80 zraněných si podle nové bilance vyžádal výbuch silné bomby u mešity na severozápadě Pákistánu, informovala agentura AP. Incident se stal v době, kdy v regionu prudce vzrostlo násilí a bezpečnostní složky bojují s ozbrojenci.

Ceny ropy třetí den v řadě klesají. Obavy o saúdské dodávky polevují

Ceny ropy v pátek třetí den za sebou klesaly, protože obavy z výpadků saúdských dodávek polevily. Nad zprávami o dalších útocích mezi Saúdskou Arábií a jemenskými Húsíi převážila naděje, že se více ropy dostane k odběratelům náhradními cestami.

USA schválily možný prodej F-35 Saúdské Arábii za 24,3 miliardy dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila možný prodej 48 stíhaček F-35 Saúdské Arábii za odhadovaných 24,3 miliardy dolarů. Rijád by jejich dodáním získal letouny, které na Blízkém východě dosud provozuje pouze Izrael. Obchod nicméně ještě může narazit v Kongresu.

Střelba ve škole na Filipínách. Nejméně tři mrtví a osm zraněných, šestnáctiletý útočník spáchal sebevraždu

Šestnáctiletý útočník v pátek zastřelil na střední škole na Filipínách dva studenty a dalších osm zranil. Následně podle místních úřadů spáchal sebevraždu. Jde už o třetí smrtelnou střelbu v areálu školy v zemi za poslední čtyři měsíce.

Kojotům se v Seattlu daří lépe než ve volné přírodě

Kojoti v Seattlu žijí v mnohem vyšší hustotě než v přírodních oblastech amerického státu Washington. Nová studie ukazuje, že město jim nabízí dostatek potravy, méně přirozených nepřátel a prostředí, kterému se dokázali překvapivě dobře přizpůsobit.

OSN: USA v Íránu zřejmě spáchaly válečné zločiny, Teherán zločiny proti lidskosti

Vyšetřovací mise Organizace spojených národů (OSN) má důvodné podezření, že Spojené státy při únorových útocích na školu a sportovní areál v Íránu spáchaly válečné zločiny. Ve stejné zprávě označila potlačování protivládních protestů íránskými úřady za zločiny proti lidskosti.

EU vyplatí Ukrajině 3,3 miliardy eur z půjčky, jsou určeny na zbraně a drony

Evropská komise dnes vyplatí 3,3 miliardy eur (80,2 miliardy Kč) z vojenské části půjčky na podporu Ukrajiny. Peníze jsou určeny na nákup raket a dronů a pomohou Ukrajině bránit její území a vzdušný prostor před pokračující ruskou agresí, uvedla komise v prohlášení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama