ZprávyUkrajinu zklamalo rozhodnutí Kanady vrátit ruskou turbínu pro Nord Stream 1

Ukrajinu zklamalo rozhodnutí Kanady vrátit ruskou turbínu pro Nord Stream 1

Ukrajinská ministerstva energetiky a zahraničí dnes vyjádřila hluboké zklamání z rozhodnutí Kanady vrátit do Německa ruskou turbínu, jejíž opravu v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy a která je určena pro plynovod Nord Stream 1. V prohlášení zveřejněném na internetových stránkách ministerstva energetiky Ukrajina vyzvala kanadskou vládu, aby své rozhodnutí změnila.

Vrácení turbíny se podle Ukrajiny rovná přizpůsobení sankcí uvalených na Moskvu „rozmarům Ruska“, napsala agentura Reuters. Siemens ale krátce nato vydal prohlášení, podle něhož je rozhodnutí kanadské vlády nezbytným krokem k tomu, aby se turbína mohla vrátit provozovateli plynovodu a potrubí začalo fungovat v původním režimu. Cílem podle Siemensu je dostat zařízení na určené místo co nejdříve.

„Politické rozhodnutí o exportu je nezbytným a důležitým prvním krokem pro doručení turbíny. Naši experti teď soustavně pracují na všech dalších formálních povoleních a logistice,“ uvedla společnost Siemens Energy. „Mimo jiné k tomu patří právně závazné procedury o kontrole vývozu a dovozu. Naším cílem je turbínu co nejdříve dopravit na místo jejího provozu,“ dodal podle agentury Reuters německý podnik.

Kanada v sobotu oznámila, že přizná výjimku ze sankcí, aby mohla vrátit do Německa opravenou ruskou turbínu. Povolení bude omezené a odvolatelné. Dodala, že bez dodávek zemního plynu by německá ekonomika měla vážné problémy a Němcům by hrozilo, že s blížící se zimou nebudou moci vytápět své domovy.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v červnu omezila dodávky plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1 asi na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to právě technickými problémy v důsledku průtahů při vrácení turbíny ze servisu v Kanadě. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Podle Gazpromu jsou ale na vině západní sankce, což potvrdil i Siemens a pak i kanadská vláda.

Západní státy uvalily na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu tvrdé sankce. Jejich cílem je co nejvíce ochromit ruskou ekonomiku, Moskva ale dál získává peníze z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. V pondělí začíná pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1 a Německo se obává, že Moskva bude i pak vývoz plynu do EU tímto potrubím omezovat.

Turbína se stala předmětem sporu mezi Německem a Ukrajinou. Kyjev už v minulosti vyzval Ottawu, aby si turbínu nechala, a tvrdí, že její vrácení by porušilo sankce uvalené na Moskvu. Německo, které je silně závislé na dodávkách plynu z Ruska, naopak požadovalo vrácení turbíny.

Agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje už dříve uvedla, že turbína má být nejprve odeslána do Německa. To ji následně dodá Gazpromu, nad kterým má kontrolu ruský stát. Kreml v pátek uvedl, že když se turbína z Kanady vrátí, dodávky plynu do Evropy zvýší.

Reklama

Doporučujeme

V Bulharsku se konají osmé parlamentní volby za posledních pět let

V Bulharsku se dnes ráno otevřely hlasovací místnosti a začaly již osmé parlamentní volby za posledních pět let. Podle agentury AFP je hlavním favoritem strana bývalého prezidenta Rumena Radeva, který je považován za prorusky orientovaného a který mimo jiné slibuje sestavení nové vlády a boj proti korupci. Volební místnosti se uzavřou ve 20:00 místního času (19:00 SELČ). První odhady výsledků se čekají hned poté, jasno o vítězi by mohlo být v noci či v pondělí ráno.

Ztracená krajina pod Severním mořem byla plná stromů

Doggerland, dnes zatopená pevnina pod Severním mořem, byl zřejmě mnohem zelenější a živější, než se dosud předpokládalo. Nová analýza staré DNA ukazuje, že tam už před více než 16 tisíci lety rostly duby, jilmy a lísky. Krajina tak mohla nabízet zázemí pro zvířata i první lidské skupiny dlouho předtím, než se lesy běžně rozšířily v Británii a severní Evropě.

Předseda íránského parlamentu: Jednání s USA pokročila, k dohodě je však daleko

V jednáních se Spojenými státy nastal pokrok, uvedl v sobotu v noci předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Od dosažení závěrečné dohody jsou však obě země podle jeho vyjádření daleko. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Stavba tanečního sálu v Bílém domě může pokračovat, rozhodl odvolací soud

Americký odvolací soud umožnil pokračování kontroverzní přestavby Bílého domu, kterou prosazuje prezident Donald Trump. Projekt zahrnuje výstavbu nového tanečního sálu i rozsáhlého podzemního komplexu.

Výbuch na jihu Libanonu zabil izraelského vojáka, dalších devět je zraněno

Výbuch v jižním Libanonu si vyžádal život jednoho izraelského vojáka, dalších devět je zraněno, z toho jeden vážně. S odkazem na izraelskou armádu o tom dnes informovala agentura Reuters.

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama