4.3 C
Czech
Středa 19. listopadu 2025
ZprávyUkrajinu zklamalo rozhodnutí Kanady vrátit ruskou turbínu pro Nord Stream 1

Ukrajinu zklamalo rozhodnutí Kanady vrátit ruskou turbínu pro Nord Stream 1

Ukrajinská ministerstva energetiky a zahraničí dnes vyjádřila hluboké zklamání z rozhodnutí Kanady vrátit do Německa ruskou turbínu, jejíž opravu v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy a která je určena pro plynovod Nord Stream 1. V prohlášení zveřejněném na internetových stránkách ministerstva energetiky Ukrajina vyzvala kanadskou vládu, aby své rozhodnutí změnila.

Vrácení turbíny se podle Ukrajiny rovná přizpůsobení sankcí uvalených na Moskvu „rozmarům Ruska“, napsala agentura Reuters. Siemens ale krátce nato vydal prohlášení, podle něhož je rozhodnutí kanadské vlády nezbytným krokem k tomu, aby se turbína mohla vrátit provozovateli plynovodu a potrubí začalo fungovat v původním režimu. Cílem podle Siemensu je dostat zařízení na určené místo co nejdříve.

„Politické rozhodnutí o exportu je nezbytným a důležitým prvním krokem pro doručení turbíny. Naši experti teď soustavně pracují na všech dalších formálních povoleních a logistice,“ uvedla společnost Siemens Energy. „Mimo jiné k tomu patří právně závazné procedury o kontrole vývozu a dovozu. Naším cílem je turbínu co nejdříve dopravit na místo jejího provozu,“ dodal podle agentury Reuters německý podnik.

Kanada v sobotu oznámila, že přizná výjimku ze sankcí, aby mohla vrátit do Německa opravenou ruskou turbínu. Povolení bude omezené a odvolatelné. Dodala, že bez dodávek zemního plynu by německá ekonomika měla vážné problémy a Němcům by hrozilo, že s blížící se zimou nebudou moci vytápět své domovy.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v červnu omezila dodávky plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1 asi na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to právě technickými problémy v důsledku průtahů při vrácení turbíny ze servisu v Kanadě. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Podle Gazpromu jsou ale na vině západní sankce, což potvrdil i Siemens a pak i kanadská vláda.

Západní státy uvalily na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu tvrdé sankce. Jejich cílem je co nejvíce ochromit ruskou ekonomiku, Moskva ale dál získává peníze z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. V pondělí začíná pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1 a Německo se obává, že Moskva bude i pak vývoz plynu do EU tímto potrubím omezovat.

Turbína se stala předmětem sporu mezi Německem a Ukrajinou. Kyjev už v minulosti vyzval Ottawu, aby si turbínu nechala, a tvrdí, že její vrácení by porušilo sankce uvalené na Moskvu. Německo, které je silně závislé na dodávkách plynu z Ruska, naopak požadovalo vrácení turbíny.

Agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje už dříve uvedla, že turbína má být nejprve odeslána do Německa. To ji následně dodá Gazpromu, nad kterým má kontrolu ruský stát. Kreml v pátek uvedl, že když se turbína z Kanady vrátí, dodávky plynu do Evropy zvýší.

Reklama

Doporučujeme

Polsko odpoví na sabotáž na železnici, prohlásil ministr Sikorski

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická.

Válečná sekyra zakopána? Musk se účastnil večeře v Bílém domě

Miliardář Elon Musk se zúčastnil večeře se saúdskoarabským princem v Bílém domě. Jde o první veřejnou návštěvu nejbohatšího člověka světa po roztržce s prezidentem Donaldem Trumpem. Musk byl podle médií spatřen ve Východní místnosti spolu s Jeffem Bezosem nebo fotbalistou Christianem Ronaldem. Jeho přítomnost v Bílém domě dokládají i videa na sociálních sítích. Trump dosáhl s arabským královstvím klíčové dohody.

Rusko potvrdilo úterní útok střelami ATACMS, podle Moskvy ale nebyl úspěšný

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla polská armáda. Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) krátce na to oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově (Rzeszów) na jihovýchodě Polska, provoz na letištích byl obnoven po necelé hodině. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach, informovala agentura Reuters.

Brazílie odsoudila vojenské důstojníky a policistu za pokus o převrat, plánovali atentát na Lulu

Nejvyšší soud Brazílie v úterý vynesl rozsudek nad vojáky a policistou, kteří plánovali převrat a atentát na prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před jeho inaugurací. Poslal je do vězení až na 24 let. Celkem bylo odsouzeno deset lidí, mezi nimi i bývalý prezident Jair Bolsonaro.

Vánoční trhy by měly mít společné bezpečnostní standardy, navrhl Merz

Vánoční trhy v Německu by měly mít podle Friedricha Merze jednotné bezpečnostní standardy. Spolkový kancléř to řekl dnes při návštěvě spolkové země Sasko-Anhaltsko, v jejíž metropoli Magdeburku loni muž původem ze Saúdské Arábie najel do prostoru vánočních trhů a zabil šest lidí. Německá média v posledních dnech informovala o rostoucích nákladech na pořádání vánočních trhů, a to právě kvůli bezpečnostním opatřením.

Sabotáž v Polsku podle Fialy ukazuje na nutnost investic do obrany

Informace o strůjcích víkendové sabotáže na polské železniční trati mezi Varšavou a Lublinem podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ukazuje, že je třeba posilovat obranu. Na facebooku uvedl, že by to měla mít na paměti i nová vláda. Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb dnes uvedl, že vše ukazuje na to, že za sabotáží stály ruské tajné služby.

Ruská raketa zabila dívku, zranila devět lidí v Charkovské oblasti

Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dvě ženy podle úřadů přišly o život při útoku dronů v Černihivské oblasti na severu země. Dvě raněné při náletech dronů hlásí správa Dněpropetrovské oblasti. Rusko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 31 ukrajinských bezpilotních letounů.

Alcaraz ukončil sezonu, Češi mají v Davis Cupu hratelnější los

Z utkání, které vypadalo jako nejtěžší možný los, je rázem hratelná mise. Podle španělských médií Carlos Alcaraz po svalovém zranění z Turnaje mistrů ukončil sezonu a ve čtvrtečním čtvrtfinále Davis Cupu v Boloni proti Česku nenastoupí. Český tým Tomáše Berdycha tak dostává nečekané posílení ještě před prvním míčem.

Pokud bublina AI splaskne, žádná společnost nebude imunní, varoval šéf Googlu

Alphabet, mateřská společnost Googlu, intenzivně investuje do vývoje umělé inteligence (AI). Její generální ředitel Sundar Pichai přitom varoval, že pokud bublina AI splaskne, žádná firma nebude imunní proti případným následkům. V exkluzivním rozhovoru sice označil investice do tohoto odvětví za „mimořádný okamžik“, podle něj v nich ale existuje jistá „iracionalita“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj navštíví ve středu Turecko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů.

Klimatická změna a válka: Nebezpečná kombinace, která ohrožuje životy milionů lidí

Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama