Válka na UkrajiněUkrajině se podařilo zničit na ruské základně šest letounů, tvrdí její rozvědka

Ukrajině se podařilo zničit na ruské základně šest letounů, tvrdí její rozvědka

Ukrajině se při použití dronů v noci na dnešek podařilo zničit nejméně šest letounů na letecké základně Morozovsk na jihozápadě Ruska, sdělila anonymně ukrajinská tajná služba SBU několika médiím včetně agentury Reuters. Dalších osm letounů na základně útok provedený SBU a ukrajinskou armádou poškodil, uvedla také rozvědka. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Rusko dnes čelilo mohutnému dronovému náletu. Letiště v Morozovsku slouží podle médií jako základna pro bombardéry Su-24 a Su-34, které Rusko používá k útokům na Ukrajinu.

Ukrajinská média už dříve s odvoláním na informace na sociálních sítích napsala, že ukrajinské drony v noci zaútočily na letiště v Morozovsku, stejně jako na ruské letecké základny v Engelsu a Jejsku, které leží v jiných ruských regionech. Dronové útoky v oblastech poblíž letišť přiznali ruští regionální úředníci, přímo k leteckým základnám se ale nevyjádřili. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 53 ukrajinských bezpilotních letounů, aniž by se vyjádřilo k případným škodám, které cizí letouny napáchaly.

U Morozovsku bylo slyšet nejméně 60 výbuchů a v některých oblastech docházelo k výpadkům proudu, napsal dříve server Ukrajinska pravda, který se odvolal na svědky z místa. Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubjev na sociální síti Telegram připustil, že Morozovský okres se stal terčem rozsáhlého dronového útoku, o letišti se ale nezmínil.

Podle ukrajinské agentury Unian dronové útoky mířily i na leteckou základnu u města Engels v Saratovské oblasti stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Obyvatelé Engelsu podle ruského servisu BBC hlásili několik explozí. Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin oznámil, že nad městem byl sestřelen dron. U města se nachází letecká základna Engels 2, na níž mají ruské vzdušné síly umístěné strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. Z nich Rusko odpaluje obvykle z oblasti Kaspického moře řízené střely proti cílům na Ukrajině.

Nejméně deset explozí hlásili také obyvatelé žijící u Jejsku u pobřeží Azovského moře na jihozápadě Ruska, kde se nachází další ruská armádní základna, napsala Unian s odvoláním na telegramový kanál SHOT. Přímo u letiště byly podle těchto informací slyšet zvuky automatických zbraní. I z letiště v Jejsku startují ruské bombardéry útočící na jih a východ Ukrajiny.

Už v minulosti drony útočily na všechna tři zmiňovaná letiště nebo jejich okolí. Nejpřekvapivější z těchto útoků byly ty u Engelsu vzhledem k tomu, že se nachází asi 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Od té doby ale už Ukrajina podle médií dokázala podniknout útoky i na vzdálenější cíle, tento týden například na ropnou rafinérii v ruském Tatarstánu.

Terčem dronových náletů se v noci na dnešek stala i Ukrajina. Její armáda uvedla, že se podařilo sestřelit všech 13 dronů Šáhed, které ruské síly na Ukrajinu vyslaly. Rusko v noci kromě toho podle stejného oznámení na Ukrajinu zaútočilo dvěma protiletadlovými řízenými střelami S-300 a S-400 a třemi balistickými raketami Iskander. Zda tyto rakety nebo úlomky sestřelených dronů způsobily škody, armáda neuvedla.

Reklama

Doporučujeme

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama