Válka na UkrajiněUkrajina si přeje mírový summit s Ruskem a 150 státy, řekl premiér

Ukrajina si přeje mírový summit s Ruskem a 150 státy, řekl premiér

Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl dnes na tiskové konferenci ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.

„Je velice důležité, což jsme opakovaně řekli, že pokračujeme v práci, abychom do druhého summitu zapojili zástupce Ruska, posadili je za stůl a zařídili, abychom znemožnili lži a manipulace. Jde o široký diplomatický stůl, za kterým bude sedět více než 100 zemí – a my chceme, aby jich bylo ještě více, aby jich bylo více než 150. Protože za tím stolem se ukáže, zda je Rusko schopno vést mírová jednání, anebo toho schopno není,“ řekl Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina.

Ukrajinský premiér tvrdí, že Rusové u přímých jednání vždy lžou, klamou, manipulují, překrucují fakta a šíří dezinformace. „Zažili jsme to během deseti let, a proto je tak důležité je nyní posadit za vyjednávací stůl a nedat jim prostor či prostředky pro manipulace, lži a překrucování. Naším cílem je připravit naše partnery a koordinovat, což je práce, která začala na prvním summitu,“ řekl.

Z pohledu Kyjeva konflikt s Ruskem začal už na jaře 2014, kdy Moskva anektovala Krym a podle Kyjeva také vyvolala povstání separatistů v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Vpádem ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 přerostl konflikt ve válku, ve které se Ukrajina již 930 dnů brání ruské agresi.

V současnosti se podle premiéra pracuje na desetibodovém mírovém plánu ve skupinách států, které se chopily této iniciativy. Šmyhal očekává, že se v každém bodě podaří najít společné řešení, které by posloužilo jako základ společného prohlášení z druhého summitu.

Splnění všech deseti bodů mírového plánu opírajícího se o Chartu OSN by podle Kyjeva mělo představovat cestu k ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo. Návrhy na okamžité příměří, zmrazení frontové linie a následné zahájení mírových jednání představují podle Šmyhala pouhou manipulaci, jak si všichni uvědomují.

„Je pochopitelné přání Ruska zmrazit frontové linie, aby mohlo obnovit sílu ruské armády a po čase pokračovat v útoku. Ale to by znamenalo předat tuto válku dalším generacím. To nám nevyhovuje. Máme zájem o plnohodnotný, absolutní mír,“ zdůraznil Šmyhal.

Kyjev podle něj usiluje o obnovení svrchovanosti země v jejích mezinárodně uznávaných hranicích, a o členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci, aby zajistil takovou úroveň obranyschopnosti, která by nepřipustila opakování války.

„To je to, co nás zajímá, to je to, o co usilujeme a na čem pracujeme před druhým mírovým summitem, který, jak doufám, se uskuteční ještě letos,“ prohlásil předseda ukrajinské vlády.

Na závěr prvního summitu v Bürgenstocku ve Švýcarsku na 80 zemí světa společně vyzvalo, aby územní celistvost Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace zároveň vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili.

Účastníci summitu označovali schůzku ve Švýcarsku za první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi. Na akci v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022. Podle Kyjeva je třeba nejdříve dohodnout společné stanovisko v co největší skupině zemí bez Ruska, až poté přichází podle představ Ukrajinců v úvahu jednání s Moskvou.

Doporučujeme

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Sám doma chystá velký návrat. Macaulay Culkin by si měl znovu zahrát Kevina

Jedna z nejoblíbenějších vánočních komedií by se mohla dočkat pokračování s původní hvězdou. Macaulay Culkin se má po 34 letech vrátit do filmové role Kevina McCallistera. Na novém snímku pracují také Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se ujmou scénáře i produkce.

Trump: Írán nechce s USA uzavřít dohodu, která by byla přijatelná

Írán chce podle Donalda Trumpa se Spojenými státy uzavřít dohodu o ukončení války, ale ne takovou, která by byla pro amerického prezidenta přijatelná. Írán lže lidem už přes půl století, řekl šéf Bílého domu na včerejší tiskové konferenci. Spojené státy a Izrael 28. února společnými údery ze vzduchu rozpoutaly válku s Íránem.

Mladí lidé v Německu demonstrovali za lepší školství či proti vojenské službě

Za lepší školství a ochranu klimatu či proti povinné vojenské službě a rostoucím životním nákladům dnes demonstrovali mladí lidé po celém Německu. Demonstrace organizovaly různé mládežnické organizace, neměly centrálního pořadatele. Jedna z hlavních pořádajících organizací Gen Z regelt (Generace Z to zařídí) večer uvedla, že se jejích protestů zúčastnilo 87.000 lidí. Úřady vlastní odhad nezveřejnily. Policie byla připravená i na případné násilnosti v ulicích, především v Berlíně či Frankfurtu nad Mohanem. Vodní děla použila v Lipsku.

Hútíové vypálili tři balistické rakety na Rijád

Saúdská Arábie v noci na sobotu 21. listopadu čelila dalšímu raketovému útoku jemenských Hútíů. Protivzdušná obrana podle vojenské koalice zničila tři balistické rakety mířící na hlavní město Rijád. Obyvatele metropole před nebezpečím varovaly úřady a krátce nato se ve městě ozvaly exploze.

Babiš: Narušení polského vzdušného prostoru je nepřijatelné, ČR stojí za Polskem

Premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost, pokud to bude třeba.

Čeští milionáři dál bohatnou. Více než inflace je trápí budoucnost státu

Majetek letos vzrostl 85 procentům českých dolarových milionářů a většina očekává další zhodnocení. Přesto mají obavy z budoucího fungování státu a slábnoucí konkurenceschopnosti Evropy. Stěhovat se však většinou neplánují a své investice nadále soustředí především do Česka.

Ochrana lesů mimo národní parky pomáhá zachraňovat ptáky

Ani zdravé lesy v národních parcích nemusí ptákům zajistit vhodné podmínky k životu. Američtí vědci zjistili, že pro jejich výskyt je často důležitější stav okolní krajiny než samotné chráněné území. Ochrana ptáků by se proto měla zaměřit také na lesy za hranicemi parků.

Odhadované tržby GTA VI překročily 2,3 miliardy dolarů, a to je jen začátek

Největší uvedení hry, jedna z nejpůsobivějších her v historii a nejlépe hodnocená videohra všech dob – vydání 13 let očekávaného titulu Grand Theft Auto VI provází samá superlativa. Zároveň jde o nejdražší hru v historii. Očekává se, že vydavatelská společnost Take-Two a studio Rockstar Games na něm vydělají nemalé částky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama