Válka na UkrajiněUkrajina si přeje mírový summit s Ruskem a 150 státy, řekl premiér

Ukrajina si přeje mírový summit s Ruskem a 150 státy, řekl premiér

Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl dnes na tiskové konferenci ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.

„Je velice důležité, což jsme opakovaně řekli, že pokračujeme v práci, abychom do druhého summitu zapojili zástupce Ruska, posadili je za stůl a zařídili, abychom znemožnili lži a manipulace. Jde o široký diplomatický stůl, za kterým bude sedět více než 100 zemí – a my chceme, aby jich bylo ještě více, aby jich bylo více než 150. Protože za tím stolem se ukáže, zda je Rusko schopno vést mírová jednání, anebo toho schopno není,“ řekl Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina.

Ukrajinský premiér tvrdí, že Rusové u přímých jednání vždy lžou, klamou, manipulují, překrucují fakta a šíří dezinformace. „Zažili jsme to během deseti let, a proto je tak důležité je nyní posadit za vyjednávací stůl a nedat jim prostor či prostředky pro manipulace, lži a překrucování. Naším cílem je připravit naše partnery a koordinovat, což je práce, která začala na prvním summitu,“ řekl.

Z pohledu Kyjeva konflikt s Ruskem začal už na jaře 2014, kdy Moskva anektovala Krym a podle Kyjeva také vyvolala povstání separatistů v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Vpádem ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 přerostl konflikt ve válku, ve které se Ukrajina již 930 dnů brání ruské agresi.

V současnosti se podle premiéra pracuje na desetibodovém mírovém plánu ve skupinách států, které se chopily této iniciativy. Šmyhal očekává, že se v každém bodě podaří najít společné řešení, které by posloužilo jako základ společného prohlášení z druhého summitu.

Splnění všech deseti bodů mírového plánu opírajícího se o Chartu OSN by podle Kyjeva mělo představovat cestu k ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo. Návrhy na okamžité příměří, zmrazení frontové linie a následné zahájení mírových jednání představují podle Šmyhala pouhou manipulaci, jak si všichni uvědomují.

„Je pochopitelné přání Ruska zmrazit frontové linie, aby mohlo obnovit sílu ruské armády a po čase pokračovat v útoku. Ale to by znamenalo předat tuto válku dalším generacím. To nám nevyhovuje. Máme zájem o plnohodnotný, absolutní mír,“ zdůraznil Šmyhal.

Kyjev podle něj usiluje o obnovení svrchovanosti země v jejích mezinárodně uznávaných hranicích, a o členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci, aby zajistil takovou úroveň obranyschopnosti, která by nepřipustila opakování války.

„To je to, co nás zajímá, to je to, o co usilujeme a na čem pracujeme před druhým mírovým summitem, který, jak doufám, se uskuteční ještě letos,“ prohlásil předseda ukrajinské vlády.

Na závěr prvního summitu v Bürgenstocku ve Švýcarsku na 80 zemí světa společně vyzvalo, aby územní celistvost Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace zároveň vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili.

Účastníci summitu označovali schůzku ve Švýcarsku za první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi. Na akci v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022. Podle Kyjeva je třeba nejdříve dohodnout společné stanovisko v co největší skupině zemí bez Ruska, až poté přichází podle představ Ukrajinců v úvahu jednání s Moskvou.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama