Válka na UkrajiněUkrajina si přeje mírový summit s Ruskem a 150 státy, řekl premiér

Ukrajina si přeje mírový summit s Ruskem a 150 státy, řekl premiér

Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl dnes na tiskové konferenci ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.

„Je velice důležité, což jsme opakovaně řekli, že pokračujeme v práci, abychom do druhého summitu zapojili zástupce Ruska, posadili je za stůl a zařídili, abychom znemožnili lži a manipulace. Jde o široký diplomatický stůl, za kterým bude sedět více než 100 zemí – a my chceme, aby jich bylo ještě více, aby jich bylo více než 150. Protože za tím stolem se ukáže, zda je Rusko schopno vést mírová jednání, anebo toho schopno není,“ řekl Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina.

Ukrajinský premiér tvrdí, že Rusové u přímých jednání vždy lžou, klamou, manipulují, překrucují fakta a šíří dezinformace. „Zažili jsme to během deseti let, a proto je tak důležité je nyní posadit za vyjednávací stůl a nedat jim prostor či prostředky pro manipulace, lži a překrucování. Naším cílem je připravit naše partnery a koordinovat, což je práce, která začala na prvním summitu,“ řekl.

Z pohledu Kyjeva konflikt s Ruskem začal už na jaře 2014, kdy Moskva anektovala Krym a podle Kyjeva také vyvolala povstání separatistů v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Vpádem ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 přerostl konflikt ve válku, ve které se Ukrajina již 930 dnů brání ruské agresi.

V současnosti se podle premiéra pracuje na desetibodovém mírovém plánu ve skupinách států, které se chopily této iniciativy. Šmyhal očekává, že se v každém bodě podaří najít společné řešení, které by posloužilo jako základ společného prohlášení z druhého summitu.

Splnění všech deseti bodů mírového plánu opírajícího se o Chartu OSN by podle Kyjeva mělo představovat cestu k ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo. Návrhy na okamžité příměří, zmrazení frontové linie a následné zahájení mírových jednání představují podle Šmyhala pouhou manipulaci, jak si všichni uvědomují.

„Je pochopitelné přání Ruska zmrazit frontové linie, aby mohlo obnovit sílu ruské armády a po čase pokračovat v útoku. Ale to by znamenalo předat tuto válku dalším generacím. To nám nevyhovuje. Máme zájem o plnohodnotný, absolutní mír,“ zdůraznil Šmyhal.

Kyjev podle něj usiluje o obnovení svrchovanosti země v jejích mezinárodně uznávaných hranicích, a o členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci, aby zajistil takovou úroveň obranyschopnosti, která by nepřipustila opakování války.

„To je to, co nás zajímá, to je to, o co usilujeme a na čem pracujeme před druhým mírovým summitem, který, jak doufám, se uskuteční ještě letos,“ prohlásil předseda ukrajinské vlády.

Na závěr prvního summitu v Bürgenstocku ve Švýcarsku na 80 zemí světa společně vyzvalo, aby územní celistvost Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace zároveň vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili.

Účastníci summitu označovali schůzku ve Švýcarsku za první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi. Na akci v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022. Podle Kyjeva je třeba nejdříve dohodnout společné stanovisko v co největší skupině zemí bez Ruska, až poté přichází podle představ Ukrajinců v úvahu jednání s Moskvou.

Doporučujeme

Procházka utrpěl druhé KO v řadě. Jeho bojový styl čelí rostoucí kritice

Jiří Procházka prožívá jedno z nejtěžších období své kariéry. Český bojovník UFC podruhé za sebou prohrál knockoutem a jeho pověstný styl začíná vyvolávat pochybnosti. Po dubnové porážce s Carlosem Ulbergem ho tentokrát ukončil Navajo Stirling. Vedle samotného výsledku se proto stále častěji řeší Procházkova obrana, riskantní přístup i jeho další budoucnost mezi elitou.

České domácnosti spotřebovaly výrazně méně plynu

České domácnosti ve třetím čtvrtletí letošního roku výrazně snížily spotřebu zemního plynu, zatímco jejich odběr elektřiny vzrostl. Celková spotřeba obou energií v Česku přesto meziročně stoupla. Výrazně se zvýšila také výroba elektřiny a její vývoz do zahraničí.

Kácení pralesů ovlivňuje střevní mikrobiom ohrožených opic

Kácení tropických pralesů neohrožuje opice pouze ztrátou jejich přirozeného prostředí. Nový výzkum ukázal, že změny v lesní krajině ovlivňují také složení střevních mikroorganismů, které jsou důležité pro trávení a zdraví zvířat. Vědci nyní hledají způsoby, jak tyto poznatky využít při ochraně ohrožených primátů.

Rusko zasáhlo panelový dům u Kyjeva, pod jeho troskami mohou být lidé

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

KOMENTÁŘ: Je to jen „kašlíček“, zní k panice na trhu z JPMorgan. Proč akcie letí dolů?

Americký vlajkový akciový index S&P 500 prožívá nejdelší krizi od roku 2020. Ukazatel smazal prakticky veškeré své letošní zisky. Vybrané technologické akcie padají dolů o desítky procent, strach zasáhl i bitcoin. Příčin pádu je mnoho. V JPMorgan si ale myslí, že jde jen o drobné zaškobrtnutí.

Bývalý šéf italské policie De Gennaro spáchal sebevraždu, čelil vyšetřování

Bývalý šéf italské policie Gianni De Gennaro, který byl vyšetřován pro podezření ze snahy mařit nové vyšetřování vraždy známého soudce Paola Borsellina z roku 1992, spáchal sebevraždu. Podle agentury Reuters to včera uvedl nejmenovaný italský činitel.

Dánsko vyhostí ruského diplomata. Moskvu podezírá z plánování vraždy ukrajinského rappera

Dánsko vyhostí ruského vojenského atašé kvůli údajnému pokusu ruských tajných služeb zavraždit ukrajinsko-amerického rappera Kyivstonera. Útok se měl odehrát během zářijového koncertu nedaleko Kodaně, policie mu však zabránila. Dva podezřelí nyní čelí obvinění z pokusu o vraždu a napomáhání zahraniční rozvědce.

Costa navrhuje, aby rozpočet EU podpořily daně z velkých technologických firem

Předseda Evropské rady António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Vyplývá to z přepracovaného vyjednávacího rámce budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který Costa představil.

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama