5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
ZprávyUkrajina se zbavuje nepoužité vakcíny, lékaři se nedostavili na vlastní termín očkování

Ukrajina se zbavuje nepoužité vakcíny, lékaři se nedostavili na vlastní termín očkování

Ukrajinská zdravotnická zařízení likvidují nevyužité dávky vakcíny proti covidu-19 poté, co lékaři nedorazili na vlastní smluvené termíny naočkování. V pondělí to podle agentury Reuters uvedli zákonodárci vládní strany.

Ukrajina zahájila očkování svých obyvatel proti onemocnění covid-19, přičemž minulý týden obdržela první dodávku 500 000 dávek vakcíny od společnosti AstraZeneca vyrobených v Indii. Země se však potýká s nedůvěrou k očkování, která na Ukrajině panuje již od doby před pandemií.

Vláda při vakcinaci upřednostňuje zdravotnický personál v první linii, ale upozornila na statistiky, podle nichž se nechce nechat očkovat 47 procent Ukrajinců.

„Je důležité, abychom pochopili, jak jsou nastaveny všechny procesy, proč lékaři odmítají být očkováni,“ řekl v televizním setkání Oleksandr Korniyenko, šéf strany prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha lidu.

„Je to velmi špatné, ale není jiná možnost. Pokud člověk nepřijde, může být (lahvička s vakcínou) ponechána otevřená po dobu 2 až 3 hodin, poté musí být zlikvidována,“ prohlásil šéf parlamentního výboru pro zdravotnictví Radutskyj.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo do 28. února podáno celkem 3 141 dávek vakcíny, včetně pouhých 90 za posledních 24 hodin, informovala agentura Reuters.

Podle tamního ministra zdravotnictví Maxima Stepanova vláda pracuje na tom, aby k plýtvání vakcínami nedocházelo. Poznamenal však, že obdobná situace nastala i v jiných zemích.

Ve městě Černihiv na severu Ukrajiny s očkováním souhlasilo pouze 87 z 280 lékařů, uvedl tajemník městské rady v příspěvku na Facebooku 24. února.

Stepanov se nechal oočkovat v pondělí v přímém přenosu a poznamenal, že vakcinaci brzy podstoupí i prezident Zelenskyj. „Svým vlastním příkladem jsem dokázal, že vakcína, kterou jsme očkováni, je absolutně bezpečná vakcína. Je to účinná vakcína,“ řekl ministr.

Skeptický přístup k vakcínám na Ukrajině nezpůsobuje problémy poprvé

Významná část z více než 41 milionů obyvatel Ukrajiny má z vakcinace strach stejně jako populace v mnoha postsovětských republikách. Lidé se obávají vedlejších účinků nekvalitních léčiv. Právě tato nedůvěra umožnila vznik epidemie spalniček v roce 2019.

Případy nákazy koronavirem vzrostly po přestávce během přísného lockdownu na začátku roku zejména v Kyjevě a na západní Ukrajině. Vláda zde zřídila mobilní nemocnice, aby se s prudkým nárůstem případů lépe vypořádala. Ukrajina k 1. březnu zaregistrovala 1,3 milionu případů covidu-19 a 26 050 souvisejících úmrtí.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama