I během války hledají ukrajinské společnosti způsoby, jak vstoupit na evropský obchodní trh. Společné podniky v oblasti obrany, telekomunikací a zelené energie ukazují, jak se Ukrajina může postupně přiblížit EU, a to ještě předtím, než se stane jejím plnoprávným členem.
Když minulý měsíc sjel z výrobní linky v Německu první dron ukrajinského návrhu vyrobený v tamní továrně, šlo o viditelný signál, že se ukrajinská ekonomika dokáže přesouvat za hranice a zapojovat do evropského průmyslu. Podobné projekty v oblasti dronů se rozbíhají také ve Finsku a Dánsku a s každým dalším partnerstvím roste napojení ukrajinských firem na dodavatelské řetězce EU.
Ukrajinská ekonomika zároveň dál funguje pod tlakem pokračujících útoků. Loni se čekal růst v rozmezí 2 až 3 procent, tempo ale spadlo na 1 procento. Letos se má růst zlepšit, centrální banka však počítá s tím, že vytrvalé útoky srazí expanzi z dřívějších 2,2 procenta na 1,8 procenta. Evropská unie mezitím posouvá praktické kroky spolupráce, například zjednodušením pohybu ukrajinských kamionů přes hranice s menší administrativou.
Ukrajina míří k většímu přístupu na jednotný trh
V Bruselu sílí úvahy o postupném přibližování Ukrajiny k EU, které by nepodmiňovalo všechno čekáním na kompletní splnění každého bodu. Kurt Volker mluví o tom, že vedle politické potřeby jednat rychle stojí i limity reforem. „Praktická stránka je, že Ukrajina není připravená na reformy a jejich zavedení tak, aby se v tak krátkém čase stala plnohodnotným členem EU,“ uvedl. Brusel by tak mohl nastavit minimální laťku a pak Ukrajině postupně otevírat další části jednotného trhu a celní unie podle toho, jak bude plnit jednotlivé milníky.
Velkou roli hraje obranný průmysl. V zemi působí zhruba tisícovka firem, které pracují na obranném výzkumu a navazují spolupráce s partnery z EU i USA. Andy Hunder z Americké obchodní komory v Ukrajině popsal, že americké společnosti v zemi zaměstnávají tisíce lidí a velká část z nich má zaměstnance ve službě. Devět z deseti členských firem podle něj dál funguje, i když to komplikuje cílení útoků na podniky. „Bezpečnost je pro všechny velká výzva. První, co ráno kontroluju, je, jestli můj tým ještě žije,“ řekl. Zmínil i konkrétní zásahy, například útok na továrnu na kávovary nebo opakované poškození pobočky McDonald’s v Kyjevě.
Vedle obrany zůstává slabinou obchodní bilance. Na konci roku 2025 byl rozdíl mezi dovozem a vývozem zhruba 45 miliard dolarů a pokrývala ho hlavně pomoc, především z EU. Zemědělství loni kleslo téměř o 7 procent oproti roku 2024 a letos v lednu spadla produkce o 20 procent proti předchozímu lednu. Situaci zhoršily spory kolem obchodní dohody s EU i omezení v části potravin, stejně jako blokády dovozu obilí v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Další ránu přinesly útoky na černomořské přístavy, které brzdí vývoz obilí.
Lepší zprávy přicházejí z digitální ekonomiky, telekomunikací a zelené energie. Liberalizace obchodu v digitální oblasti zvýhodnila ukrajinské IT a komunikační firmy, které kvůli riziku útoků přesouvají data do cloudu. Problémem ale zůstává nedostatek pracovní síly. Firmy narážejí na náborovou krizi a při přetrvávající nezaměstnanosti kolem 16 procent se na jedno místo hlásí výrazně méně lidí než před válkou, což tlačí mzdy nahoru a zároveň prohlubuje nerovnosti. Do toho se vrací i politické téma voleb, když Donald Trump spojuje mírová jednání s požadavkem na prezidentské hlasování a Volodymyr Zelenskyj k tomu už dřív řekl: „Jsem připraven.“
Obnova země bude obří účet. Světová banka odhadla, že rekonstrukce zničené infrastruktury vyjde na 588 miliard dolarů, tedy téměř trojnásobek ročního výkonu ukrajinské ekonomiky. Právě kombinace veřejných peněz, evropské podpory a očekávaných soukromých investic může po válce rychle změnit sílu ukrajinského trhu. A ukrajinské know how z bojiště dál zvyšuje zájem o společné projekty, což Zelenskyj vystihl i u dronů: „Tohle je moderní ukrajinská technologie. Prověřená v boji. Poháněná AI. Udeří, bude průzkumovat, ochrání naše vojáky.“
