-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněUkrajina kvůli ruské ofenzivě evakuovala z Charkovské oblasti už 10.000 lidí

Ukrajina kvůli ruské ofenzivě evakuovala z Charkovské oblasti už 10.000 lidí

Od zahájení ruského pozemního útoku v ukrajinské Charkovské oblasti z minulého týdne bylo evakuováno už téměř 10.000 lidí. Uvedl to dnes šéf charkovské správy Oleh Syněhubov. Situace na frontě se podle něj stabilizovala. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska dobyla – ruskou terminologií „osvobodila“ – další vesnici u Vovčanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, zatímco ukrajinské velení naopak ujišťuje, že ruské útoky v regionu byly bezvýsledné. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

„Celkem bylo evakuováno 9907 lidí,“ uvedl Syněhubov na komunikační platformě Telegram.

Podle něj se za poslední den nepřítel v Charkovské oblasti dvakrát pokusil prolomit ukrajinskou obranu, ale byl odražen. Situace na tomto frontovém úseku je pod kontrolou, ukrajinské síly sem přivádějí posily a místy provádějí protiútoky s cílem zlepšit své taktické postavení, dodal.

Ruské síly začátkem minulého týdne zahájily z ruského území útok na Charkovskou oblast, čímž o několik desítek kilometrů prodloužily frontovou linii, která měří více než 1000 kilometrů. Útok se odehrává v oblasti, kterou ukrajinská armáda osvobodila v létě 2022.

„Jednotky uskupení ruských vojsk Sever osvobodily ves Starica (ukrajinsky Starycja) v Charkovské oblasti a pokračovaly v postupu do hloubky obrany nepřítele,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Ukrajinský generální štáb podle serveru RBK-Ukrajina připustil, že nepřítel neustává v pokusech prorazit ukrajinskou obranu u Charkova. Ruské útoky vedené ve směru na Lypci a Vovčansk nebyly ale podle něj úspěšné a ukrajinští vojáci se snaží donutit Rusy ke stažení u obce Hlyboke, která leží přibližně 40 kilometrů od Charkova a asi deset kilometrů od hranic s Ruskem. Dobytí Hlyboke ohlásila Moskva v půli května.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že Rusko plánuje zaútočit na Charkov, který je druhým největším ukrajinským městem. Útoky z posledních dní v Charkovské oblasti podle Zelenského mohou být první vlnou očekávané ruské ofenzivy.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek během návštěvy Číny uvedl, že ruští vojáci postupují podle plánu a s dobytím Charkova se zatím nepočítá. Cílem je podle jeho tvrzení vytvořit nárazníkovou zónu.

Obě strany se dnes opět vzájemně obvinily z ostřelování a bombardování zázemí, se ztrátami mezi civilisty. Rusko podle ukrajinského ministerstva obrany během uplynulého dne zaútočilo na 123 objektů infrastruktury. Rusové dnes znovu napadli Charkov, kde ruské rakety podle Syněhubova zranily pět lidí, včetně dvou dětí ve věku 13 a 16 let. Ve Vovčansku ruští vojáci zasáhli auto s civilisty, kteří se pokoušeli odjet z města. Na místě podle ukrajinské prokuratury zahynul sedmdesátiletý řidič a třiaosmdesátiletá spolucestující, řidičova manželka a další cestující vyvázli se zraněním. Další člověk zahynul při ostřelování obce Kurachivka v Doněcké oblasti na východě země, uvedla ukrajinská média.

Ruské úřady naopak tvrdí, že jeden člověk přišel o život a další utrpěl zranění při útoku ukrajinského dronu ve vsi Gorodišče v Kurské oblasti. Okupační úřady v Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny hlásí 12 zraněných po ostřelování okupovaného města Skadovsk z raketometu HIMARS americké výroby. Ruská protivzdušná obrana dnes zmařila ukrajinský útok na Belgorodskou oblast, podniknutý za pomoci francouzských řízených bomb Hammer a amerických protiradarových střel HARM, když zničila čtyři bomby a dvě střely, tvrdí ruské ministerstvo obrany podle agentury AFP. Ukrajina, která se už déle než dva roky brání ruskému útoku, pravidelně odpovídá údery v ruských regionech. Kyjev sliboval přenést boje na ruskou půdu v odvetě za četné bombardování ukrajinského území, dodala AFP.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama