Ukrajina je podle prezidenta Volodymyra Zelenského připravena na prezidentské volby. Reagoval tak na opakovaná tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož Kyjev využívá válku, aby se plebiscitu vyhnul. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.
Zelenskému skončilo pětileté prezidentské období v květnu 2024, ale volby byly pozastaveny kvůli stannému právu, které platí od začátku ruské invaze. Po Trumpových poznámkách během rozhovoru pro server Politico Zelenskyj uvedl, že požádá o přípravu návrhů, jež by umožnily změnu zákona. Tvrdí, že volby by se mohly uskutečnit, pokud by byla zajištěna jejich bezpečnost za pomoci USA a evropských partnerů.
„Nyní žádám, aby mi USA, možná společně s našimi evropskými kolegy, pomohly zajistit bezpečnost voleb“ řekl. Pak by bylo možné volby uspořádat do šedesáti až devadesáti dnů, dodal.
Zároveň zdůraznil, že rozhodnutí o volbách je „otázka pro ukrajinský lid, nikoli pro lidi z jiných zemí“. Reagoval i na kritiku, že se drží prezidentského úřadu a že „proto válka nekončí“, což označil za „zcela nepřiměřený výklad“.
Debata o možnosti hlasování se vede od roku 2022. Rusko označuje Zelenského za nelegitimního prezidenta a jako podmínku příměří požaduje nové volby. Stejný argument zopakoval i Trump. „Mluví o demokracii, ale dostává se to do bodu, kdy už to demokracie není,“ řekl serveru Politico.
Případné volby během války však provází řada praktických problémů. Vojáci na frontě by nemohli snadno hlasovat, v zahraničí žije kolem 5,7 milionu Ukrajinců a hlasování by vyžadovalo rozsáhlá bezpečnostní opatření. Podle několika opozičních poslanců by byly volby spravedlivé jen tehdy, pokud by se jich mohli účastnit všichni občané, včetně bojujících vojáků.
Volby teď nechce opozice ani občané
Poslankyně Lesia Vasylenko připomněla, že „ve válce nejsou volby nikdy možné“. Proti konání voleb je i opozice. „Jsem zcela proti tomuto nápadu. Je to naprosto nemožné,“ řekl Oleksij Gončarenko, poslanec opoziční strany Evropská solidarita. Dodal, že volby ve válce nelze vést plnohodnotně a hrozí „kvazivolby“, které by zvýhodnily současnou vládu.
Podle předsedy zahraničního výboru parlamentu Oleksandra Merežka panuje mezi politiky i občanskými organizacemi silná shoda, že za stanného práva se volby konat nemají. „I opozice je proti volbám, protože chápe rizika,“ řekl. „Volební kampaň v době války, to je přesně to, co by Putin chtěl,“ dodal.
Veřejná podpora voleb je nízká. Podle dat Kyjevského mezinárodního institutu sociologie podporuje volby před příměřím asi 10 procent obyvatel. Průzkum ze září ukazuje, že 63 procent lidí je proti konání voleb i po příměří, dokud nebude dosaženo úplného urovnání konfliktu. 22 procent by souhlasilo s volbami po příměří za podmínky bezpečnostních záruk.
Někteří občané se obávají i dopadů na legitimitu státu. Podnikatelka z Buče Julia Tovkachová říká, že je nutné nejdříve ukončit stanné právo. „Jinak budeme obviněni z toho, že nemáme legitimní a řádné volby“. Castingová ředitelka Yana Kolomiets považuje volby během války za „pošetilé“ a neprospěšné pro zemi, i když sama není se Zelenským spokojená.
