Ukrajina bude po zemích Severoatlantické aliance dále požadovat letadla a další těžkou vojenskou techniku. Před jednáním se svými aliančními kolegy to dnes prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle něhož se Kyjev bude rovněž snažit Západ dále přesvědčit k uvalení embarga na ruskou ropu a plyn. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga bude aliance Ukrajinu nadále podporovat, zásadní je ale pro ni předejít eskalaci konfliktu.
„Přijel jsem požádat o tři věci: zbraně, zbraně a zbraně. Čím rychleji budou doručeny, tím více životů bude zachráněno,“ řekl Kuleba novinářům při příchodu na jednání v Bruselu. Kuleba zmínil, že jeho země potřebuje především letadla, protitankové střely, systémy protivzdušné obrany a armádní vozidla.
Podle Stoltenberga hodlají země NATO pokračovat v dodávání zbraní, mezi nimiž je především obranné vybavení proti tankovým a leteckým útokům. Ukrajina dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.
Kuleba dnes uvedl, že jeho země potřebuje pomoc s dlouhodobým řešením konfliktu. Kyjev i Západ očekávají, že se v souvislosti s chystanou ruskou ofenzivou na východě a jihu Ukrajiny může válka protáhnout. Stoltenberg ve středu hovořil o měsících či dokonce letech.
„Myslím, že dohoda, kterou nabízí Ukrajina, je férová. Vy nám dodáte zbraně, my obětujeme životy a válku se podaří zvládnout,“ prohlásil Kuleba. Důležité podle něj bude i úplné odstřižení Evropy od ruských energií. Na tom se však zatím země Evropské unie neshodly kvůli odporu Německa, Rakouska či Maďarska.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který dnes rovněž dorazil na jednání v centrále NATO, by mohla EU přijmout nové sankce dnes či nejpozději v pátek. V pořadí pátý balík protiruských opatření počítá se zákazem dovozu uhlí, na jehož podrobnostech se však zatím unijní státy neshodly. Borrell přitom podotkl, že se unijní ministři zahraničí budou příští týden bavit i o embargu na ropu a plyn. „Dříve nebo později – a já doufám, že dříve – k tomu dojde,“ řekl dnes novinářům.
Ministři se během dnešního druhého dne bruselského zasedání budou zabývat také celosvětovými dopady ruské invaze včetně toho, jak k jejímu odsouzení přesvědčit Čínu. K jednání se připojí také zástupci vlád pacifických zemí i dalších partnerů včetně Finska a Švédska, mezi jejichž obyvateli po invazi vzrostla podpora vstupu do NATO.
