-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyV prezidentských volbách v Ugandě zřejmě zvítězí Museveni, který je ve funkci...

V prezidentských volbách v Ugandě zřejmě zvítězí Museveni, který je ve funkci 35 let

Podle průběžných výsledků z pátečního večera si ugandský prezident Yoweri Museveni v prezidentský volbách, které proběhly ve čtvrtek, drží jednoznačný náskok. Jeho klíčový protikandidát Bobi Wine však uvedl, že došlo k nejzávažnější manipulaci výsledků v ugandské volební historii. Informovaly o tom agentura Reuters a stanice BBC.

Šestasedmdesátiletý Museveni je ve funkci prezidenta již 35 let, podle svých slov usiluje o stabilitu. Naproti tomu osmatřicetiletý populární zpěvák Robert Kyagulanyi Ssentamu, který je znám pod uměleckým jménem Bobi Wine, zastupuje mladší generaci v zemi, kde je 80 procent populace mladší 30 let.

Podle údajů Reuters z 6,8 milionu dosud sečtených hlasovacích lístků, což odpovídá 37 procentům registrovaných voličů, získal Museveni 4,05 milionu hlasů, respektive 62,2 procenta. Opoziční Wine měl na kontě 1,99 milionu hlasů, tedy 30,6 procenta, uvedla volební komise těsně v pátek ve 21:00 místního času (po 19:00 středoevropského času).

Šéf volební komise Simon Byabakama uvedl, že hlasování proběhlo klidně. Wineovi, který prohlásil, že někteří jeho volební agenti byli ve čtvrtek zatčeni, vzkázal, aby ke svým obviněním z podvodu dodal důkazy.

Opoziční kandidát je přesvědčen, že zablokování internetových služeb bylo využito k omezení možnosti komunikace a jako způsob, jak kompromitovat hlasování. Kromě toho, že se lidé nemohli připojit k internetu, měli také potíže s odesíláním textových zpráv.

Zákaz z dílny ugandské vlády pod vedením úřadujícího prezidenta postihl i sociální sítě včetně Facebooku, Twitteru, WhatsAppu, Signalu nebo Viberu.

„Několik našich telefonních čísel, včetně mého a mé manželky, bylo vypnuto/odpojeno nelegálně,“ citovala agentura Reuters Winea. „Rád se podělím o videa ze všech podvodů a nesrovnalostí, jakmile bude obnoven přístup na internet,“ doplnil.

Podle volební komise dvě volební místnosti v zemi oznámily závažné nesrovnalosti a hlasování zde bylo zrušeno.

Wineova tvrzení nebyla agenturou Reuters nezávisle ověřena. USA a Evropská unie týmy pozorovatelů pro tyto volby nenasadily, ačkoli Africká unie a Východoafrické společenství ano. Týmy AU ani EAC však na žádost o komentář ohledně možných nesrovnalostí neodpověděly.

V hlavním městě Kampale bezpečnostní situaci v ulicích hlídají vojáci a policisté, informovali korespondenti BBC. Tisková agentura AFP byl v pátek ve městě klid a některé podniky zůstaly zavřené.

Předvolební období bylo poznamenáno zásahy bezpečnostních sil proti opozičním kandidátům a jejich příznivcům, které si vyžádaly desítky obětí. Wine a někteří další opoziční kandidáti byli několikrát zatčeni.

Vláda tvrdí, že zákaz shromažďování měl zabránit šíření koronaviru, zatímco podle opozice šlo o záminku pro represivní kroky.

Reklama

Doporučujeme

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama