-6.3 C
Czech
Sobota 31. ledna 2026
ZprávyÚčastníci pařížské dárcovské konference přislíbili Ukrajině miliardu eur

Účastníci pařížské dárcovské konference přislíbili Ukrajině miliardu eur

Účastníci pařížské konference na podporu Ukrajiny dnes zemi napadené Ruskem přislíbili naléhavou pomoc v celkovém objemu přes miliardu eur (více než 24 miliard korun). Uvedla to dnes francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová a následně částku potvrdil i český premiér Petr Fiala. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se předtím na konferenci připojil na dálku, přitom uvedl, že země potřebuje naléhavou energetickou pomoc na zimu ve výši nejméně 800 milionů eur.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod jednodenní konference ujistil, že mezinárodní společenství zemi napadené Ruskem pomůže překonat zimu. Pokud má Ukrajina úspěšně přečkat zimu, je klíčová humanitární pomoc a zajištění dostatku energetického vybavení, uvedl na konferenci Fiala.

Macron dnes podle agentury AFP zdůraznil vůli mezinárodního společenství pomoci Ukrajině „odolat během této zimy“, kdy země čelí zbabělému počínání Ruska, jehož cílem je uvrhnout Ukrajince do „tmy a chladu“. Rusko se podle něj „pokouší šířit teror mezi obyvateli“ Ukrajiny útoky na civilní infrastrukturu. Ty jsou podle Macrona válečnými zločiny. Kreml útočí na civilní infrastrukturu, protože jeho vojáci utrpěli porážky na bojišti, řekl Macron. Cílem je podle něj i ochrana okupované Záporožské jaderné elektrárny.

„Protože Ukrajina má navrch na bojišti, Rusko, jehož vojenská slabost se ukázala, si osvojilo cynickou strategii, která cílí na civilní infrastrukturu, aby dostalo Ukrajinu do kolen,“ řekl Macron v úvodním projevu. „Na každé vítězství vaší země na bojišti Rusko zbaběle reaguje bombardováním elektrické, plynové nebo vodní infrastruktury nezbytné pro to, aby lidé přežili tuto zimu,“ řekl Macron. Francouzský prezident oznámil, že jeho země Ukrajině poskytne dalších 63 dieselgenerátorů ke stovce, které dodala už v listopadu. Francouzská pomoc letos dosáhne objemu 200 milionů eur (téměř 4,9 miliardy korun), řekl Macron, který oznámil dodatečnou pomoc ve výši 48,5 milionu eur.

Také Německo dnes ohlásilo dodatečnou zimní pomoc Ukrajině ve výši 50 milionů eur k dříve slíbeným 160 milionům eur. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU pošle Ukrajině 30 milionů LED žárovek. Na jejich zakoupení EU poskytne 30 milionů eur. „Když s našimi partnery dodáme 50 milionů těchto žárovek, ušetříme jeden gigawatt, což je roční výkon jaderné elektrárny,“ řekla.

Podle Zelenského Ukrajina potřebuje naléhavou pomoc ve výši nejméně 800 milionů eur (téměř 19,5 miliardy korun), aby se vyrovnala s ruským „energetickým terorismem“ a aby Ukrajinci přečkali zimu. „Je to hodně, ale je to menší cena než cena za blackout,“ řekl ukrajinský prezident.

Nakonec se na konferenci sešla více než miliarda eur v podobě příslibů. „Jsem skutečně šťastná, že vám mohu oznámit, že jsme tuto částku přesáhli a že jsme blíže miliardě eur,“ oznámila šéfka francouzské diplomacie Colonnaová na společné tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Jde především o materiální pomoc při obnově zásobování energiemi (415 milionů eur) a vodou (25 milionů eur), další pomoc bude směřovat do dopravy (22 milionů eur) a zdravotnictví (17 milionů eur) a také na potraviny (38 milionů eur), vysvětlila Colonnaová s tím, že určení dalších 493 milionů eur zatím nebylo upřesněno. „Díky pomoci máme přímý vliv na životy milionů lidí,“ řekla ministryně. K okamžité pomoci, která má Ukrajině pomoci přečkat zimu, podle ní patří generátory, transformátory, stavební materiál nebo hasičské vozy.

Český premiér Fiala dnes před českými novináři zdůraznil, že případná uprchlická vlna by byla dražší než pomoc Ukrajině. Aktuální pomoc je pak podle něj důležitá i pro udržení stabilní situace na Ukrajině a jako prevence „před možnou uprchlickou vlnou, která by byla pro všechny mnohem nevýhodnější, než když Ukrajině pomůžeme tuto zimu přečkat“. Fiala na konferenci připomněl také už schválenou unijní makrofinanční pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur. „Řada představitelů dalších zemí to tady zmiňovala a děkovala českému předsednictví za dosažení tohoto výsledku,“ dodal český premiér.

Téměř padesátka států a přes 20 mezinárodních organizací chce reagovat mimo jiné na skutečnost, že miliony Ukrajinců jsou aktuálně bez elektřiny a dalších energií. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského jeho země potřebuje generátory na výrobu elektřiny stejně naléhavě jako obrněná vozidla nebo neprůstřelné vesty pro své vojáky. „Tisíce firem a sociálních služeb stále fungují díky generátorům. Nemocnice fungují díky generátorům. Díky za tyto generátory, byly zachráněny stovky tisíc pracovních míst,“ řekl v dnešním poslovu Zelenskyj, jehož manželka Olena se konference účastní osobně.

„Pokud má Ukrajina přečkat zimu a pokud chceme zabránit nové migrační vlně, musíme se soustředit na humanitární pomoc. Rusko se v tuto chvíli usilovně snaží o to, aby Ukrajinu uvrhlo do nekonečné mrazivé tmy, ale to mu prostě nesmíme dovolit,“ prohlásil dnes v projevu na konferenci Fiala. Podle premiéra je zásadní zajistit Ukrajině dostatek energetického vybavení.

ČR podle něj právě teď dodává mimo jiné dvě jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v Charkovské oblasti, deset dieselových generátorů pro nemocnice a vodárenské společnosti v Kyjevské, Dněpropetrovské a Lvovské oblasti a 500 topných těles pro osobní potřebu – vše v hodnotě dvou miliard eur (přes 48 miliard Kč). Česko kromě toho pomáhá také s lékařským vybavením a přístřeším, dodává například zateplené ubytovací kontejnery na západní a střední Ukrajinu.

Fiala zdůraznil, že je rovněž třeba soustředit se na dlouhodobé plány obnovy Ukrajiny. „A to včetně hmatatelné perspektivy členství v EU, kterou bychom Ukrajině neměli upírat,“ uvedl a dodal, že je třeba vyhodnotit pokrok v tomto ohledu. „Výsledky, které jsem měl možnost vidět při své poslední návštěvě Kyjeva, byly působivé,“ prohlásil.

S klesajícími teplotami je potřeba pomoci Ukrajině stále větší a naléhavější. Opakující se vlny ruských vzdušných útoků podle Kyjeva od října zničily zhruba polovinu ukrajinské energetické infrastruktury. Jedním z ruských cílů je podle Ukrajiny vyvolat novou uprchlickou vlnu v Evropě.

Reklama

Doporučujeme

Prozatímní prezidentka Venezuely oznámila plán na amnestii politických vězňů

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguez představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva. Informují o tom agentury.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily 23 lidí

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 23 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Dříve agentura hlásila 12 mrtvých. Stanice Al Džazíra s odvoláním na zdravotníky uvádí, že zemřelo 25 Palestinců. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala

Kyjev i Moskva opět hlásí noční dronové útoky nepřítele

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 85 bezpilotními letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo odklonila 64 dronů Šáhed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Na platformě Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak Rusko podle agentury Interfax v noci informovalo o zachycení nebo zničení 26 ukrajinských dronů. Moskva zároveň dnes oznámila dobytí dvou ukrajinských vesnic v Záporožské oblasti a Doněcké oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Novým šéfem amerického úřadu statistiky práce má být Matsumoto, oznámil Trump

Prezident Donald Trump do čela amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) nominuje ekonoma Bretta Matsumota. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social. Předchozí komisařku BLS Eriku McEntarferovou prezident v srpnu z čela úřadu při ministerstvu práce odvolal, když ji bez důkazů obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti. Krátce poté na pozici nominoval hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoniho, jehož nominaci o necelé dva měsíce později stáhl. Jmenování podléhá schválení Senátu.

Plastový odpad zaplavuje planetu

Plasty nám usnadnily život, ale svět teď dusí jejich odpad. Každý rok skončí v oceánech miliony tun plastů a další hromady leží na souši. Problém roste rychleji než řešení a zasahuje přírodu i lidi.

Vlna veder na jihu Austrálie přinesla 50stupňové teploty i výpadky proudu

Vlna veder ve státě Jižní Austrálie přepisuje rekordy, kdy například ve městě Port Augusta dnes naměřili 50 stupňů Celsia, o půl stupně více než před šesti lety. Kvůli horku, které má příští týden polevit, postihly výpadky elektřiny za necelý týden přes 100.000 nemovitostí, napsal dnes web ABC.

Zemřela herečka Catherine O’Hara

Kanadsko americká herečka Catherine O'Hara zemřela ve věku 71 let. Diváci si ji nejčastěji vybaví jako Kate McCallister, matku Kevina z filmů Sám doma, výraznou stopu ale zanechala i v komediích a seriálech posledních let.

Americký prezident Trump tvrdí, že Írán chce se Spojenými státy uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán podle něj chce uzavřít dohodu se Spojenými státy. Podle agentury Reuters však nesdělil žádné podrobnosti. Šéf Bílého domu už dříve dnes varoval, že k Íránu míří americké vojenské uskupení, které je podle něj větší než flotila vyslaná do Venezuely.

Americké ministerstvo zahájilo federální vyšetřování Prettiho smrti

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo ohledně sobotního zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu federální vyšetřování pro podezření z porušení občanských práv. Dnes to podle agentury AP řekl náměstek ministryně spravedlnosti, která je i nejvyšší žalobkyní, Todd Blanche. Podle něj se vyšetřování zaměří i na levicové skupiny.

Trump do čela Fedu nominoval Kevina Warshe, kritika instituce a bývalého člena Rady guvernérů

Novým šéfem Federálního rezervního systému se pravděpodobně stane bývalý člen Rady guvernérů Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident Donald Trump. Americkou centrální banku by měl vést po skončení funkčního období Jeromea Powella v květnu. Častý kritik Fedu tak dostane příležitost uvést do praxe svou představu o „změně režimu“ měnové politiky v době, kdy Bílý dům usiluje o větší vliv na stanovování úrokových sazeb.

Djokovič po pětisetové bitvě vyřadil Sinnera a je ve finále Australian Open

Novak Djokovič zvládl na Australian Open pětisetové drama s Jannikem Sinnerem a postoupil do finále. Srb otočil nepříznivý vývoj a po více než čtyřech hodinách vyhrál 3:6, 6:3, 4:6, 6:4, 6:4. V neděli si zahraje o další grandslamový titul proti Carlosi Alcarazovi.

Cena zlata prudce padá

Zlato v pátek výrazně zlevnilo a trh během pár hodin vystřízlivěl z rekordní jízdy. Spolu se zlatem klesají i další drahé kovy, hlavně stříbro, platina a palladium. Investoři teď znovu řeší, jak se může změnit kurz americké centrální banky.

Ruské útoky si na jihovýchodě Ukrajiny vyžádaly oběť a několik zraněných

Jeden člověk přišel o život a dalších pět bylo zraněno při ruském útoku v Chersonu. Další tři lidé utrpěli zranění při ruských útocích na Záporoží a okolí, uvedly dnes ukrajinské úřady. Ruské úřady informovaly o raněné ženě při útoku dronu. Rusko během noci odpálilo proti Ukrajině raketu Iskander-M a vyslalo 111 dronů, z nichž se 80 podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností dodalo, že zaznamenalo zásahy jedné rakety a 25 dronů na 15 místech. Nálety pokračují, dodalo.

Kurdové se podle nové dohody s Damaškem postupně začlení do syrské armády

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie. Uvedla to dnes Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí syrská vláda ani ta současná neuznaly.

Dokument o Melanii Trump stáhli z kin v Jižní Africe těsně před premiérou

Dokument Melania, který sleduje první dámu během příprav na návrat do Bílého domu, měl tento týden vstoupit do kin po celém světě. V Jižní Africe se ale nakonec neobjeví. Distributor film stáhl jen pár dní před premiérou a důvody zůstávají nejasné.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama