Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.
Němečtí státní zástupci uvedli, že podezřelý se „podílel na ponorech nezbytných k provedení sabotáže“. Identifikovali ho jako vycvičeného potápěče Vladimira Z. Podle dostupných informací jde o Volodymyra Žuravljova, který byl v roce 2025 zatčen v Polsku v souvislosti s vyšetřováním útoku.
Ukrainian man arrested in Croatia over Nord Stream pipeline blasts https://t.co/BZBA9gZu6G
— BBC News (World) (@BBCWorld) August 19, 2026
Polský soud tehdy zamítl německou žádost o jeho vydání. Podle soudce nebylo možné vyloučit, že pokud za útokem skutečně stála Ukrajina, mohl být čin motivován snahou pomoci zemi bránit se proti ruské invazi. Žuravljov byl následně propuštěn.
Nynější zadržení je druhým případem, kdy byl v souvislosti se sabotáží Nord Streamu zatčen ukrajinský občan. Bývalý ukrajinský vojenský důstojník Serhij Kuzněcov byl zadržen v Itálii v srpnu 2025 a následně vydán do Německa. Vinu odmítá a v červnu stanul před soudem v Hamburku.
Ukrajina obvinění odmítá
Podle německých vyšetřovatelů Kuzněcov vedl skupinu, která si v německém Rostocku pronajala jachtu a následně pomocí ní dopravila potápěče k plynovodům poblíž dánského ostrova Bornholm. Tam měli umístit výbušniny. Výbuchy v září 2022 poškodily několik úseků Nord Streamu 1 a 2.
V době útoku byl Nord Stream 1 v provozu, zatímco Nord Stream 2 nefungoval kvůli německému rozhodnutí.
Původně se v souvislosti se sabotáží nejčastěji hovořilo o možném zapojení Ruska. Pozdější vyšetřování však přinesla indicie vedoucí k Ukrajině. Kyjev jakoukoli účast na útoku opakovaně odmítl.
Po případném vydání z Chorvatska má být Žuravljov v Německu předveden před vyšetřujícího soudce. Čelí podezření z vyvolání výbuchů a sabotáže.
Projekt Nord Stream byl dlouhodobě předmětem sporů. Polsko, Ukrajina i Spojené státy patřily k jeho kritikům, zatímco Varšava upozorňovala zejména na riziko přílišné energetické závislosti Německa na Rusku a ztrátu tranzitních příjmů.
