ZprávyTurecký prezident Erdogan nechal vyhodit deset velvyslanců včetně amerického

Turecký prezident Erdogan nechal vyhodit deset velvyslanců včetně amerického

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nařídil prohlásit deset velvyslanců, včetně ambasadorů USA a Francie, za nežádoucí osoby. Informuje o tom BBC.

Prezidenta rozčílilo prohlášení vyslanců, kteří vyzvali k urychlenému propuštění aktivisty Osmana Kavaly. Ten je již více než čtyři roky ve vězení kvůli protestům a pokusu o státní převrat – ačkoli nebyl nikdy odsouzen. Tento týden vydala společnou výzvu k jeho propuštění velvyslanectví USA, Kanady, Francie, Finska, Dánska, Německa, Nizozemska, Nového Zélandu, Norska a Švédska. Sedm z nich jsou spojenci Turecka v NATO.

Prohlášení za nežádoucí osobu může zbavit velvyslance diplomatického statusu a často vede k jeho vyhoštění či odejmutí uznání.

V sobotním projevu v Eskisehiru prezident Erdogan řekl, že velvyslanci si „nemohou jen tak přijít na turecké ministerstvo zahraničí a vydávat rozkazy„. „Dal jsem našemu ministrovi zahraničí potřebný příkaz a řekl jsem, co je třeba udělat. Těchto deset velvyslanců musí být okamžitě prohlášeno za personu non grata. Řekl jsem, aby to okamžitě vyřešili,“ oznámila hlava státu dle BBC.

Turecko proti Radě Evropy

Za Kavalu se přitom postavila i Rada Evropy. Hlavní evropský orgán pro dohled nad lidskými právy dal Turecku poslední varování, aby dbalo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a osvobodilo aktivistu až do soudního procesu.

Velvyslanci zatím příliš nereagovali, ačkoli německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že zúčastněné země vedou „intenzivní konzultace“. „Náš velvyslanec neudělal nic, co by opravňovalo k jeho vyhoštění,“ sdělilo norské ministerstvo zahraničí.

Od tureckých úřadů doposud žádné oficiální oznámení nepřišlo.

V prohlášení, které Erdogana tak rozezlilo, velvyslanectví kritizovala průtahy v procesu, které „vrhají stín na respektování demokracie, právního státu a transparentnosti tureckého soudního systému“. Ambasadoři naléhají na urychlené vyřešení případu a vyzývají Turecko, aby zajistilo jeho okamžité propuštění.

Doporučujeme

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama