-0.5 C
Czech
Sobota 3. ledna 2026
ZprávyTurecký parlament udělal první krok pro schválení vstupu Finska do NATO

Turecký parlament udělal první krok pro schválení vstupu Finska do NATO

Turecký parlament dnes udělal první krok k ratifikaci vstupu Finska do NATO. Dokument schválil výbor pro zahraniční záležitosti parlamentu, napsala agentura Reuters. V Helsinkách dnes finský prezident Sauli Niinistö podepsal zákon schválený finskými zákonodárci, který zemi umožňuje přistoupení k alianci.

O vstupu Finska do NATO musí ještě hlasovat plénum tureckého parlamentu. Očekává se však hladké schválení. Minulý týden podpořil finskou žádost turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který má se svými spojenci v parlamentu převahu. Podle něj Helsinky splnily turecké požadavky, například v potírání terorismu. Ratifikaci finské žádosti navíc podporují i některé opoziční strany.

Finský prezident Niinistö dnes podepsal zákon, který umožňuje jeho zemi vstoupit do Severoatlantické aliance. Pro zákon na začátku března hlasovala drtivá většina 184 poslanců z 200 a jen sedm zákonodárců bylo proti. Finsko se spolu se Švédskem rozhodlo stát se členem vojenského paktu kvůli bezpečnostním obavám, které vzbudila ruská invaze na Ukrajinu.

Po dnešku je tak Finsko o něco blíže k vstupu do NATO. K jeho přijetí už chybí jen souhlas maďarských a tureckých zákonodárců. Příští týden má finskou žádost začít projednávat maďarský parlament. Kdy se ratifikace dostane na program pléna tureckého parlamentu není zatím jasné. Prezident Recep Tayyip Erdogan, uvedl, že si přeje, aby finská žádost byla ratifikovaná do květnových parlamentních voleb. Současný parlament naposledy zasedne v polovině dubna.

Naopak Švédsko si na schválení své žádosti musí ještě počkat. Neočekává se, že by turecká vláda předložila švédskou žádost do parlamentu před pozastavením práce parlamentu v dubnu. Podle Ankary Stockholm stále dostatečně neplní turecké požadavky obsažené v memorandu z loňského června. V pondělí turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že od Švédska očekává další kroky, aby znemožnilo teroristickým organizacím financování, propagandu či nábor členů na svém území. Za teroristické organizace Ankara označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence klerika Fethullaha Gülena.

Odděleně o švédské žádosti bude hlasovat i maďarský parlament. Kdy se tak stane, ale zatím ani Budapešť nesdělila.

Reklama

Doporučujeme

Zelenskyj do funkce šéfa prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes do funkce šéfa své kanceláře jmenoval dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Hlava státu na síti X zdůraznila, že Ukrajina se nyní musí více zaměřit na svou bezpečnost a obranu. Předchozího vlivného vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka vloni Zelenskyj odvolal v souvislosti s vyšetřováním korupce v ukrajinské energetice.

Saúdská Arábie podnikla údery proti separatistům v jižním Jemenu

Saúdská Arábie, která je spojencem jemenské vlády, dnes provedla údery proti separatistům podporovaným Spojenými arabskými emiráty na jihu Jemenu, uvedl podle agentury AP zástupce separatistů. Podle agentury AFP při útoku zahynulo sedm lidí a několik dalších bylo zraněno. Cílem operace vedené Rijádem je převzít kontrolu nad tábory Jižní přechodné rady (STC) v provincii Hadramaút u hranic se Saúdskou Arábií.

Ukrajinské úřady informují o raněných po ruských nočních náletech

Ruské útoky si během noci vyžádaly dva zraněné v Záporožské a dva zraněné v Dněpropetrovské oblasti, v Chersonské oblasti ruský dron zranil řidiče sanitky jedoucí pro dva zraněné po předchozím útoku, uvedly úřady v těchto regionech na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské úřady naopak tvrdí, že počet obětí ukrajinského útoku na ves Chorly v okupované části Chersonské oblasti stoupl z 24 na 27; Kyjev popírá, že by zaútočil na civilní cíl, a ruská tvrzení odmítá jako dezinformaci. Ukrajinské drony podle médií během noci opět zaútočily na rafinerii v Novokujbyševsku v ruské Samarské oblasti.

Trump pohrozil Íránu intervencí na ochranu pokojných demonstrantů

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že pokud Írán bude střílet a zabíjet pokojné demonstranty, přispěchají jim Spojené státy na pomoc. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil na své sociální síti Truth Social.

Nezvykle čistý start roku. Novoroční ovzduší bylo nejlepší za 22 let

Silvestrovská půlnoc obvykle přináší prudký nárůst znečištění. Letos ale data ukázala jiný obraz. Ovzduší na Nový rok bylo nezvykle čisté a meteorologové mluví o nejlepších hodnotách za víc než dvě dekády. Co se změnilo a proč tentokrát pyrotechnika nezanechala takovou stopu?

Venezuela propustila přes 80 lidí uvězněných po povolebních protestech

Venezuelská vláda dnes oznámila, že nechala propustit v uplynulých hodinách 88 lidí zadržených po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší agentury. Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, poté co v prosinci úřady nařídily propustit 99 lidí.

Venezuela je připravena jednat s USA o boji proti drogám, řekl Maduro

Venezuela je připravená jednat se Spojenými státy o boji proti drogám či o investicích do ropného sektoru. V noci na dnešek to řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro, napsala agentura AFP. Madura americká vláda považuje za jednoho z vůdců venezuelského Kartelu sluncí. Maduro také jednoznačně nepotvrdil úder na venezuelské území, o kterém v minulých dnech informovala americká média.

Rozsáhlé protesty v Íránu si již vyžádaly nejméně šest mrtvých

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Ceny ropy za rok 2025 spadly nejvíc od pandemie covidu

Ropný trh má za sebou nejprudší roční pokles od covidové pandemie. Cena ropy v roce 2025 klesla zhruba o pětinu a podle části analytiků může tlak na zlevňování pokračovat i v prvních měsících roku 2026.

Zelenskyj v novoročním projevu: Mírová dohoda je z 90 procent hotová, Donbasu se nevzdáme

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu oznámil, že mírová dohoda o ukončení války s Ruskem je podle něj hotová z devadesáti procent. Zároveň však varoval, že zbývající část jednání bude zásadní nejen pro budoucnost Ukrajiny, ale i celé Evropy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama