0.3 C
Czech
Čtvrtek 15. ledna 2026
ZprávyTrumpova ministryně vnitra Kristi Noem navštívila kontroverzní vězení v Salvadoru, kde jsou...

Trumpova ministryně vnitra Kristi Noem navštívila kontroverzní vězení v Salvadoru, kde jsou i migranti

Americká ministryně vnitra Kristi Noem zveřejnila na sociálních sítích video natočené v kontroverzní megavěznici v Salvadoru. Děkuje v něm prezidentovi Trumpovi za to, že v něm „uvěznil teroristy z USA“. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Kristi Noem přijela do Salvadoru proto, aby si prohlédla nechvalně proslulé vězení Cecot, kam americké úřady nedávno poslaly 238 venezuelských migrantů do USA. V cele za ní při jejím projevu seděly desítky holých a potetovaných salvadorských členů gangů Tren de Aragua a MS-13. Oba klany označil prezident Trump exekutivním příkazem za zahraniční teroristické organizace.

Jak píše BBC, cesta ministryně do Salvadoru naznačuje, že Trump nehodlá ustoupit od své imigrační politiky navzdory soudnímu příkazu, který potvrdil odvolací soud, o vyhoštění Venezuelanů z území USA podle zákona o „vetřelcích“ z roku 1798.

Kristi Noem označila vězení za „jeden z našich mnoha nástrojů“ proti ilegální migraci. „Pokud přijdete do naší země nelegálně, je to jeden z důsledků, které vám mohou hrozit,“ varovala.

V rámci své návštěvy se má setkat se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem, spojencem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nechal vězení vybudovat právě speciálně kvůli gangům, které se v zemi rozmáhají. Prezident Bukele nabídl Spojeným státům uvěznění deportovaných a vězněných osob z USA v Cecotu během nedávné návštěvy ministra zahraničí Marca Rubia v Salvadoru.

Betonová a ocelová jáma

Tento krok vyvolal v USA a ve Venezuele pobouření: několik rodinných příslušníků deportovaných trvá na tom, že jejich příbuzní nepatří k žádnému gangu.

Zařízení má osm rozlehlých pavilonů a pojme až 40 000 vězňů. Do každé cely se vejde 65 až 70 vězňů. Ti nemohou přijímat návštěvy, neexistují zde žádné dílny ani vzdělávací programy. Jak píše CNN, Salvador nemá od roku 2019 s Venezuelou diplomatické vztahy, takže zde věznění Venezuelané nemají konzulární podporu své vlády.

Když ministryni Noem ve středu provázeli po nechvalně proslulém zařízení, dostala Trumpova administrativa další komplikaci ve snaze poslat tam cizince.

Odvolací soud ve Washingtonu potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance, který vydal dočasný zákaz deportace venezuelských přistěhovalců na základě zákona z roku 1798, který umožňuje vyhošťovat cizí státní příslušníky s minimem řádného procesu.

Použití tohoto zákona vyvolalo pobouření ze strany imigračních právníků a aktivistů, kteří tvrdí, že někteří muži obvinění z členství v gangu byli posláni do Salvadoru a zavřeni do megavězení na základě málo důkazů, a to včetně pouhého tetování.

Skupiny na ochranu lidských práv varovaly, že vězení, v němž jsou vězni drženi v celách bez oken a spí na holých kovových lůžkách, je „betonová a ocelová jáma“.

Bílý dům nadále trvá na tom, že všichni zadržení jsou nebezpeční členové gangů a byli pečlivě prověřeni. Několik jejich rodinných příslušníků ve Venezuele však tvrdí, že jejich blízcí mají čistý trestní rejstřík.

Konflikt se soudcem

Deportace 238 Venezuelanů do Cecot na začátku tohoto měsíce také dostala Trumpovu administrativu do otevřeného konfliktu s federálním soudcem Jamesem Boasbergem. A to kvůli použití staletého zákona, který ospravedlňuje jejich rychlou deportaci.

Soudce Boasberg mezitím vydal zákaz dalších deportací na základě tohoto zákona, který byl naposledy použit během druhé světové války.

Osud Venezuelanů podrobil ostré kritice také soudce washingtonského odvolacího soudu, který uvedl, že i „nacistům se podle zákona o vetřelcích dostalo lepšího zacházení“. Toto srovnání vyvolalo zuřivou reakci vysokých představitelů Trumpovy administrativy.

Mezitím právníci v Salvadoru, kteří zřejmě jednají v koordinaci s venezuelskou vládou, podali žádost k salvadorskému nejvyššímu soudu, aby se pokusili dosáhnout okamžitého propuštění mužů.

Deportace do Salvadoru v rámci Trumpova druhého funkčního období jsou součástí prezidentovy dlouhodobé kampaně proti nelegální imigraci v USA. Voliče si v předvolební kampani získal zčásti slibem, že zavede největší deportační operaci v dějinách USA.

Zatímco počet nelegálních překročení hranic se od Trumpova nástupu do úřadu snížil na nejnižší počet za poslední desetiletí, republikánský prezident je údajně frustrován dosavadním relativně pomalým tempem deportací.

Reklama

Doporučujeme

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Kreml souhlasí s Trumpem, že uzavření míru brzdí Kyjev, a ne Moskva

Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody. Uvedl to dnes podle agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu "každým dnem" zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Rusko vyhošťuje britského diplomata, obviněného ze špionáže

Rusko vyhošťuje britského diplomata, o kterém ruská tajná služba FSB tvrdí, že jej kontrarozvědka odhalila jako pracovníka britské zpravodajské služby. Ruské ministerstvo zahraničí předalo protest britské chargé d´affaires v Moskvě a pohrozilo zrcadlovou odvetou, pokud by britská strana reagovala podobným krokem, uvedly tiskové agentury. Britská vláda nyní podle agentury Reuters uvedla, že svou reakci pečlivě zvažuje.

Posádka mise Crew-11 se kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila na Zemi

Zpět na Zemi se dnes z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Přistání na vodní hladinu u kalifornských břehů živě na svém webu přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama