Američané kvůli Donaldu Trumpovi sahají na úspory. Minulý měsíc v USA zdražily potraviny a další základní zboží. Informovala o tom televize CNN. Ceny rostou nejrychleji u produktů zasažených cly. Americký prezident uvalil další poplatky na léčiva, nákladní automobily a nábytek, napsal server Yahoo Finance.
Americké spotřebitelské výdaje v srpnu vzrostly o 0,6 procenta a po očištění o inflaci o 0,4 procenta. Jde o důkaz, že klíčový motor americké ekonomiky se i přes širší nejistotu a zpomalení trhu práce stále drží.
JUST IN: Americans ramped up their spending in August, despite elevated inflation, new data shows: https://t.co/laEnpSqD3n pic.twitter.com/AUNArRmri7
— CNN (@CNN) September 26, 2025
Zmíněné výdaje však souvisejí se základními potravinami nebo zdravotní péčí, což jsou oblasti zdražování. Růst příjmů Američanů přitom nedrží s růstem cen krok.
Ceny některého zboží a služeb přitom rostou mnohem rychleji než v předchozích měsících kvůli vysokým clům. „Ne všechny domácnosti celní bouři přečkají,“ varoval ekonom Greg Daco v poznámce pro investory.
Podle něj údaje o velkých spotřebitelských výdajích vytváří jakousi iluzi odolnosti spotřebitelů. Tichá většina však stále více pociťuje zátěž vyšších cen potravin, nábytku, automobilů a služeb.
Hlavním hybatelem srpnových údajů byl růst cen energií. Ceny potravin však také prudce vzrostly, celkem o 0,5 procenta. Jedná se o největší měsíční nárůst od března.
Pokud vyloučíme ceny potravin a energií, které jsou značně proměnlivé, jádrová inflace zůstává stabilní.
Celkově inflace setrvává nad dvouprocentním cílem Federálního rezervního systému (Fed). Ceny hovězího a telecího masa vzrostly v loňském roce o 13,9 procent, ceny energií vzrostly o 7 procent a konkrétně elektřina zdražila o 6,2 procenta.
Hrstka vyvolených
Během utrácení v srpnu se zdálo, že spotřebitelé více sahali na úspory, jak růst jejich příjmů zaostával za růstem cen. Míra úspor klesla o 4,6 procenta z červencových 4,8 procenta. Osobní příjmy vzrostly o 0,4 procenta a po započtení inflace jen o 0,1 procenta.
Podle údajů ministerstva obchodu vzrostly příjmy fyzických osob po zdanění (očištění o inflaci) meziročně o 1,9 procenta, zatímco reálné výdaje vzrostly o 2,7 procenta. Přestože se tato trajektorie jeví jako silná, ve skutečnosti ukazuje prohlubující se nerovnost. Největší světovou ekonomiku pohání „hrstka vyvolených“.
Podle zprávy Moody’s Analytics se na růstu příjmů v průběhu letošního druhého čtvrtletí podílelo 20 procent nejbohatších Američanů.
„Ačkoli nás nárůst příjmů o 0,4 procenta povzbuzuje, skutečnost, že Američané museli čerpat úspory, aby podpořili současné tempo výdajů, je nepříznivým dodatkem k tomu, že tempo výdajů je pravděpodobně poháněno domácnostmi s vyššími příjmy, zatímco kohorty s nižšími příjmy zůstávají pod tlakem,“ napsal v poznámkách Joe Brusuales, hlavní ekonom společnosti RSM Us.
Znepokojivá je i nová studie o spotřebitelském sentimentu Michiganské univerzity. Důvěra Američanů ve svou ekonomiku podle ní zůstává velice slabá. „Tento měsíc byl pokles nálady (ohledně ekonomiky) pozoruhodný napříč demografickými skupinami,“ řekla Elizabeth Renter, hlavní ekonomka společnosti NerdWallet.
„Lidé se cítí znechuceni ohledně současné i budoucí ekonomiky. Výjimkou jsou ti s velkými akciovými podíly,“ uvedla expertka. „Bohatství poskytuje určitou ochranu před vnímanou ekonomickou volatilitou a investoři si z velké části vedou dobře,“ dodala.
Trump utahuje šrouby
Trump rozšířil svou celní politiku. Cla uvalil na dovážené léky, nákladní automobily a nábytek. Sazby se pohybují od 25 do 100 procent. Platit začnou od 1. října.
Šéf Bílého domu neupřesnil, zda se budou přičítat k recipročním tarifům souvisejícím s obchodními dohodami. Není ani zřejmé, jestli budou platit i pro státy, které s USA uzavřely obchodní dohodu, jako je Japonsko, Jižní Korea a Evropská unie (EU).