VOLBY USA 2024Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky...

Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky exekutivních příkazů

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se v pondělí oficiálně vrací do Bílého domu a naváže tak na svou vládu z let 2017 až 2021. Svět očekává odvážnější, rozhodnější a tvrdší politiku než za jeho prvního funkčního období. Republikán slíbil, že bude „diktátorem od prvního dne“ a hned první den v prezidentském úřadě podepíše řadu exekutivních příkazů. Co lze očekávat shrnují televize CNN a BBC.

V pondělí 20. ledna se stane Trump 47. prezidentem Spojených států, což budí na domácí půdě i ve světě obavy i velká očekávání. Inaugurační ceremonie se zúčastní přibližně 200 tisíc lidí, včetně zahraničních politiků a prezidentů (často krajně pravicových, smýšlejících podobně podobně jako Trump).

Podle tradice se zúčastní i bývalí prezidenti. Na inauguraci bude přítomen odcházející prezident Joe Biden, George Bush mladší, Bill Clinton a Barack Obama. Kromě posledního zmíněného budou všichni v doprovodu svých manželek. Michelle Obama se ceremonie nezúčastní, přestože byla přítomna na Trumpově první inauguraci. Bidena bude samozřejmě doprovázet viceprezidentka Kamala Harris.

Na ceremonii nebudou chybět miliardáři Elon Musk (Tesla, X, SpaceX a další), Jeff Bezos (Amazon, Blue Origin), Mark Zuckerberg (Meta) a Shou Chew – výkonný ředitel čínské sociální sítě TikTok, jenž byla v USA 19. ledna zakázána. Provoz už zase obnovila díky ujištění Trumpa, že umožní platformě nadále fungovat.

Klíčovou součástí ceremonie bude slavnostní přísaha na bibli. „Slavnostně přísahám, že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a podle svých nejlepších schopností budu zachovávat, chránit a bránit ústavu Spojených států.“ Tato slova přednese Trump se svou manželkou Melanií po svém boku. Přísahu složí i nový viceprezident J. D. Vance.

Diktátor prvního dne

Trump vzbudil rozruch ještě před návratem do Bílého domu prohlášeními o anexi Grónska, Panamského průplavu a Kanady. Není jasné, jak vážně svá vyjádření myslel, lze však očekávat, že slib podepsat řadu exekutivních příkazů hned první den v úřadu splní. „Během následujících hodin po nástupu do úřadu podepíšu desítky exekutivních příkazů – přesněji téměř sto – z nichž mnohé podepíšu zítra během svého projevu,“ řekl Trump svým dárcům a spojencům v neděli během předinaugurační večeře.

Trump podle televize CNN zopakoval, že zruší řadu výkonných opatření Bidenovy administrativy. Očekává se, že řada Trumpových kroků vyvolá soudní spory.

Nejprve se Trump po převzetí úřadu zaměří na slibovanou tvrdou migrační politiku. Uzavře jižní hranici a spustí „největší deportační akci v americké historii“, přičemž některé drogové kartely prohlásí za zahraniční teroristické organizace. Kromě zpřísnění migrační politiky se očekává odstoupení od Pařížské dohody a regulací a podpor v oblasti klimatu Bidenovy administrativy.

Očekává se i zákaz cestování do USA občanům z vybraných zemí, což během Trumpovy první vlády dopadlo hlavně na muslimské státy.

Trump rovněž slíbil okamžité omilostnění svých převážně radikálních příznivců, kteří v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu.

Zakročí proti levicové „woke“ politice v oblasti školství i obrany. Trump například slíbil zakázat přítomnost transgender žen v armádě. Federální vláda rovněž zruší financování škol, které vyhodnotí jako příliš spjaté s woke ideologií.

Po usednutí Trumpa do Bílého domu začne fungovat i ministerstvo pro vládní efektivitu (DOGE), připomíná televize BBC. Jeho cílem bude zakročit proti byrokracii. Očekává se i posílení programů umělé inteligence (AI).

Trump sliboval také vysoká cla – univerzální ve výši 10 až 20 procent, 60procentní na čínský dovoz a 25procentní na dovoz z Mexika a Kanady. Co se otázky cel týče, podle zdrojů blízkých Trumpovy mají sloužit hlavně jako páka při vyjednávání.

Trump také slibuje skončit všechny války. V tomto ohledu však půjde o komplikovanější a dlouhodobější politiku.

Doporučujeme

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama