VOLBY USA 2024Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky...

Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky exekutivních příkazů

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se v pondělí oficiálně vrací do Bílého domu a naváže tak na svou vládu z let 2017 až 2021. Svět očekává odvážnější, rozhodnější a tvrdší politiku než za jeho prvního funkčního období. Republikán slíbil, že bude „diktátorem od prvního dne“ a hned první den v prezidentském úřadě podepíše řadu exekutivních příkazů. Co lze očekávat shrnují televize CNN a BBC.

V pondělí 20. ledna se stane Trump 47. prezidentem Spojených států, což budí na domácí půdě i ve světě obavy i velká očekávání. Inaugurační ceremonie se zúčastní přibližně 200 tisíc lidí, včetně zahraničních politiků a prezidentů (často krajně pravicových, smýšlejících podobně podobně jako Trump).

Podle tradice se zúčastní i bývalí prezidenti. Na inauguraci bude přítomen odcházející prezident Joe Biden, George Bush mladší, Bill Clinton a Barack Obama. Kromě posledního zmíněného budou všichni v doprovodu svých manželek. Michelle Obama se ceremonie nezúčastní, přestože byla přítomna na Trumpově první inauguraci. Bidena bude samozřejmě doprovázet viceprezidentka Kamala Harris.

Na ceremonii nebudou chybět miliardáři Elon Musk (Tesla, X, SpaceX a další), Jeff Bezos (Amazon, Blue Origin), Mark Zuckerberg (Meta) a Shou Chew – výkonný ředitel čínské sociální sítě TikTok, jenž byla v USA 19. ledna zakázána. Provoz už zase obnovila díky ujištění Trumpa, že umožní platformě nadále fungovat.

Klíčovou součástí ceremonie bude slavnostní přísaha na bibli. „Slavnostně přísahám, že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a podle svých nejlepších schopností budu zachovávat, chránit a bránit ústavu Spojených států.“ Tato slova přednese Trump se svou manželkou Melanií po svém boku. Přísahu složí i nový viceprezident J. D. Vance.

Diktátor prvního dne

Trump vzbudil rozruch ještě před návratem do Bílého domu prohlášeními o anexi Grónska, Panamského průplavu a Kanady. Není jasné, jak vážně svá vyjádření myslel, lze však očekávat, že slib podepsat řadu exekutivních příkazů hned první den v úřadu splní. „Během následujících hodin po nástupu do úřadu podepíšu desítky exekutivních příkazů – přesněji téměř sto – z nichž mnohé podepíšu zítra během svého projevu,“ řekl Trump svým dárcům a spojencům v neděli během předinaugurační večeře.

Trump podle televize CNN zopakoval, že zruší řadu výkonných opatření Bidenovy administrativy. Očekává se, že řada Trumpových kroků vyvolá soudní spory.

Nejprve se Trump po převzetí úřadu zaměří na slibovanou tvrdou migrační politiku. Uzavře jižní hranici a spustí „největší deportační akci v americké historii“, přičemž některé drogové kartely prohlásí za zahraniční teroristické organizace. Kromě zpřísnění migrační politiky se očekává odstoupení od Pařížské dohody a regulací a podpor v oblasti klimatu Bidenovy administrativy.

Očekává se i zákaz cestování do USA občanům z vybraných zemí, což během Trumpovy první vlády dopadlo hlavně na muslimské státy.

Trump rovněž slíbil okamžité omilostnění svých převážně radikálních příznivců, kteří v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu.

Zakročí proti levicové „woke“ politice v oblasti školství i obrany. Trump například slíbil zakázat přítomnost transgender žen v armádě. Federální vláda rovněž zruší financování škol, které vyhodnotí jako příliš spjaté s woke ideologií.

Po usednutí Trumpa do Bílého domu začne fungovat i ministerstvo pro vládní efektivitu (DOGE), připomíná televize BBC. Jeho cílem bude zakročit proti byrokracii. Očekává se i posílení programů umělé inteligence (AI).

Trump sliboval také vysoká cla – univerzální ve výši 10 až 20 procent, 60procentní na čínský dovoz a 25procentní na dovoz z Mexika a Kanady. Co se otázky cel týče, podle zdrojů blízkých Trumpovy mají sloužit hlavně jako páka při vyjednávání.

Trump také slibuje skončit všechny války. V tomto ohledu však půjde o komplikovanější a dlouhodobější politiku.

Doporučujeme

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama