VOLBY USA 2024Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky...

Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky exekutivních příkazů

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se v pondělí oficiálně vrací do Bílého domu a naváže tak na svou vládu z let 2017 až 2021. Svět očekává odvážnější, rozhodnější a tvrdší politiku než za jeho prvního funkčního období. Republikán slíbil, že bude „diktátorem od prvního dne“ a hned první den v prezidentském úřadě podepíše řadu exekutivních příkazů. Co lze očekávat shrnují televize CNN a BBC.

V pondělí 20. ledna se stane Trump 47. prezidentem Spojených států, což budí na domácí půdě i ve světě obavy i velká očekávání. Inaugurační ceremonie se zúčastní přibližně 200 tisíc lidí, včetně zahraničních politiků a prezidentů (často krajně pravicových, smýšlejících podobně podobně jako Trump).

Podle tradice se zúčastní i bývalí prezidenti. Na inauguraci bude přítomen odcházející prezident Joe Biden, George Bush mladší, Bill Clinton a Barack Obama. Kromě posledního zmíněného budou všichni v doprovodu svých manželek. Michelle Obama se ceremonie nezúčastní, přestože byla přítomna na Trumpově první inauguraci. Bidena bude samozřejmě doprovázet viceprezidentka Kamala Harris.

Na ceremonii nebudou chybět miliardáři Elon Musk (Tesla, X, SpaceX a další), Jeff Bezos (Amazon, Blue Origin), Mark Zuckerberg (Meta) a Shou Chew – výkonný ředitel čínské sociální sítě TikTok, jenž byla v USA 19. ledna zakázána. Provoz už zase obnovila díky ujištění Trumpa, že umožní platformě nadále fungovat.

Klíčovou součástí ceremonie bude slavnostní přísaha na bibli. „Slavnostně přísahám, že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a podle svých nejlepších schopností budu zachovávat, chránit a bránit ústavu Spojených států.“ Tato slova přednese Trump se svou manželkou Melanií po svém boku. Přísahu složí i nový viceprezident J. D. Vance.

Diktátor prvního dne

Trump vzbudil rozruch ještě před návratem do Bílého domu prohlášeními o anexi Grónska, Panamského průplavu a Kanady. Není jasné, jak vážně svá vyjádření myslel, lze však očekávat, že slib podepsat řadu exekutivních příkazů hned první den v úřadu splní. „Během následujících hodin po nástupu do úřadu podepíšu desítky exekutivních příkazů – přesněji téměř sto – z nichž mnohé podepíšu zítra během svého projevu,“ řekl Trump svým dárcům a spojencům v neděli během předinaugurační večeře.

Trump podle televize CNN zopakoval, že zruší řadu výkonných opatření Bidenovy administrativy. Očekává se, že řada Trumpových kroků vyvolá soudní spory.

Nejprve se Trump po převzetí úřadu zaměří na slibovanou tvrdou migrační politiku. Uzavře jižní hranici a spustí „největší deportační akci v americké historii“, přičemž některé drogové kartely prohlásí za zahraniční teroristické organizace. Kromě zpřísnění migrační politiky se očekává odstoupení od Pařížské dohody a regulací a podpor v oblasti klimatu Bidenovy administrativy.

Očekává se i zákaz cestování do USA občanům z vybraných zemí, což během Trumpovy první vlády dopadlo hlavně na muslimské státy.

Trump rovněž slíbil okamžité omilostnění svých převážně radikálních příznivců, kteří v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu.

Zakročí proti levicové „woke“ politice v oblasti školství i obrany. Trump například slíbil zakázat přítomnost transgender žen v armádě. Federální vláda rovněž zruší financování škol, které vyhodnotí jako příliš spjaté s woke ideologií.

Po usednutí Trumpa do Bílého domu začne fungovat i ministerstvo pro vládní efektivitu (DOGE), připomíná televize BBC. Jeho cílem bude zakročit proti byrokracii. Očekává se i posílení programů umělé inteligence (AI).

Trump sliboval také vysoká cla – univerzální ve výši 10 až 20 procent, 60procentní na čínský dovoz a 25procentní na dovoz z Mexika a Kanady. Co se otázky cel týče, podle zdrojů blízkých Trumpovy mají sloužit hlavně jako páka při vyjednávání.

Trump také slibuje skončit všechny války. V tomto ohledu však půjde o komplikovanější a dlouhodobější politiku.

Doporučujeme

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama