1.1 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
VOLBY USA 2024Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky...

Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky exekutivních příkazů

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se v pondělí oficiálně vrací do Bílého domu a naváže tak na svou vládu z let 2017 až 2021. Svět očekává odvážnější, rozhodnější a tvrdší politiku než za jeho prvního funkčního období. Republikán slíbil, že bude „diktátorem od prvního dne“ a hned první den v prezidentském úřadě podepíše řadu exekutivních příkazů. Co lze očekávat shrnují televize CNN a BBC.

V pondělí 20. ledna se stane Trump 47. prezidentem Spojených států, což budí na domácí půdě i ve světě obavy i velká očekávání. Inaugurační ceremonie se zúčastní přibližně 200 tisíc lidí, včetně zahraničních politiků a prezidentů (často krajně pravicových, smýšlejících podobně podobně jako Trump).

Podle tradice se zúčastní i bývalí prezidenti. Na inauguraci bude přítomen odcházející prezident Joe Biden, George Bush mladší, Bill Clinton a Barack Obama. Kromě posledního zmíněného budou všichni v doprovodu svých manželek. Michelle Obama se ceremonie nezúčastní, přestože byla přítomna na Trumpově první inauguraci. Bidena bude samozřejmě doprovázet viceprezidentka Kamala Harris.

Na ceremonii nebudou chybět miliardáři Elon Musk (Tesla, X, SpaceX a další), Jeff Bezos (Amazon, Blue Origin), Mark Zuckerberg (Meta) a Shou Chew – výkonný ředitel čínské sociální sítě TikTok, jenž byla v USA 19. ledna zakázána. Provoz už zase obnovila díky ujištění Trumpa, že umožní platformě nadále fungovat.

Klíčovou součástí ceremonie bude slavnostní přísaha na bibli. „Slavnostně přísahám, že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a podle svých nejlepších schopností budu zachovávat, chránit a bránit ústavu Spojených států.“ Tato slova přednese Trump se svou manželkou Melanií po svém boku. Přísahu složí i nový viceprezident J. D. Vance.

Diktátor prvního dne

Trump vzbudil rozruch ještě před návratem do Bílého domu prohlášeními o anexi Grónska, Panamského průplavu a Kanady. Není jasné, jak vážně svá vyjádření myslel, lze však očekávat, že slib podepsat řadu exekutivních příkazů hned první den v úřadu splní. „Během následujících hodin po nástupu do úřadu podepíšu desítky exekutivních příkazů – přesněji téměř sto – z nichž mnohé podepíšu zítra během svého projevu,“ řekl Trump svým dárcům a spojencům v neděli během předinaugurační večeře.

Trump podle televize CNN zopakoval, že zruší řadu výkonných opatření Bidenovy administrativy. Očekává se, že řada Trumpových kroků vyvolá soudní spory.

Nejprve se Trump po převzetí úřadu zaměří na slibovanou tvrdou migrační politiku. Uzavře jižní hranici a spustí „největší deportační akci v americké historii“, přičemž některé drogové kartely prohlásí za zahraniční teroristické organizace. Kromě zpřísnění migrační politiky se očekává odstoupení od Pařížské dohody a regulací a podpor v oblasti klimatu Bidenovy administrativy.

Očekává se i zákaz cestování do USA občanům z vybraných zemí, což během Trumpovy první vlády dopadlo hlavně na muslimské státy.

Trump rovněž slíbil okamžité omilostnění svých převážně radikálních příznivců, kteří v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu.

Zakročí proti levicové „woke“ politice v oblasti školství i obrany. Trump například slíbil zakázat přítomnost transgender žen v armádě. Federální vláda rovněž zruší financování škol, které vyhodnotí jako příliš spjaté s woke ideologií.

Po usednutí Trumpa do Bílého domu začne fungovat i ministerstvo pro vládní efektivitu (DOGE), připomíná televize BBC. Jeho cílem bude zakročit proti byrokracii. Očekává se i posílení programů umělé inteligence (AI).

Trump sliboval také vysoká cla – univerzální ve výši 10 až 20 procent, 60procentní na čínský dovoz a 25procentní na dovoz z Mexika a Kanady. Co se otázky cel týče, podle zdrojů blízkých Trumpovy mají sloužit hlavně jako páka při vyjednávání.

Trump také slibuje skončit všechny války. V tomto ohledu však půjde o komplikovanější a dlouhodobější politiku.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama