-10.7 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
VOLBY USA 2024Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky...

Trump se vrací do Bílého domu. Hned první den slíbil podepsat desítky exekutivních příkazů

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se v pondělí oficiálně vrací do Bílého domu a naváže tak na svou vládu z let 2017 až 2021. Svět očekává odvážnější, rozhodnější a tvrdší politiku než za jeho prvního funkčního období. Republikán slíbil, že bude „diktátorem od prvního dne“ a hned první den v prezidentském úřadě podepíše řadu exekutivních příkazů. Co lze očekávat shrnují televize CNN a BBC.

V pondělí 20. ledna se stane Trump 47. prezidentem Spojených států, což budí na domácí půdě i ve světě obavy i velká očekávání. Inaugurační ceremonie se zúčastní přibližně 200 tisíc lidí, včetně zahraničních politiků a prezidentů (často krajně pravicových, smýšlejících podobně podobně jako Trump).

Podle tradice se zúčastní i bývalí prezidenti. Na inauguraci bude přítomen odcházející prezident Joe Biden, George Bush mladší, Bill Clinton a Barack Obama. Kromě posledního zmíněného budou všichni v doprovodu svých manželek. Michelle Obama se ceremonie nezúčastní, přestože byla přítomna na Trumpově první inauguraci. Bidena bude samozřejmě doprovázet viceprezidentka Kamala Harris.

Na ceremonii nebudou chybět miliardáři Elon Musk (Tesla, X, SpaceX a další), Jeff Bezos (Amazon, Blue Origin), Mark Zuckerberg (Meta) a Shou Chew – výkonný ředitel čínské sociální sítě TikTok, jenž byla v USA 19. ledna zakázána. Provoz už zase obnovila díky ujištění Trumpa, že umožní platformě nadále fungovat.

Klíčovou součástí ceremonie bude slavnostní přísaha na bibli. „Slavnostně přísahám, že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a podle svých nejlepších schopností budu zachovávat, chránit a bránit ústavu Spojených států.“ Tato slova přednese Trump se svou manželkou Melanií po svém boku. Přísahu složí i nový viceprezident J. D. Vance.

Diktátor prvního dne

Trump vzbudil rozruch ještě před návratem do Bílého domu prohlášeními o anexi Grónska, Panamského průplavu a Kanady. Není jasné, jak vážně svá vyjádření myslel, lze však očekávat, že slib podepsat řadu exekutivních příkazů hned první den v úřadu splní. „Během následujících hodin po nástupu do úřadu podepíšu desítky exekutivních příkazů – přesněji téměř sto – z nichž mnohé podepíšu zítra během svého projevu,“ řekl Trump svým dárcům a spojencům v neděli během předinaugurační večeře.

Trump podle televize CNN zopakoval, že zruší řadu výkonných opatření Bidenovy administrativy. Očekává se, že řada Trumpových kroků vyvolá soudní spory.

Nejprve se Trump po převzetí úřadu zaměří na slibovanou tvrdou migrační politiku. Uzavře jižní hranici a spustí „největší deportační akci v americké historii“, přičemž některé drogové kartely prohlásí za zahraniční teroristické organizace. Kromě zpřísnění migrační politiky se očekává odstoupení od Pařížské dohody a regulací a podpor v oblasti klimatu Bidenovy administrativy.

Očekává se i zákaz cestování do USA občanům z vybraných zemí, což během Trumpovy první vlády dopadlo hlavně na muslimské státy.

Trump rovněž slíbil okamžité omilostnění svých převážně radikálních příznivců, kteří v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu.

Zakročí proti levicové „woke“ politice v oblasti školství i obrany. Trump například slíbil zakázat přítomnost transgender žen v armádě. Federální vláda rovněž zruší financování škol, které vyhodnotí jako příliš spjaté s woke ideologií.

Po usednutí Trumpa do Bílého domu začne fungovat i ministerstvo pro vládní efektivitu (DOGE), připomíná televize BBC. Jeho cílem bude zakročit proti byrokracii. Očekává se i posílení programů umělé inteligence (AI).

Trump sliboval také vysoká cla – univerzální ve výši 10 až 20 procent, 60procentní na čínský dovoz a 25procentní na dovoz z Mexika a Kanady. Co se otázky cel týče, podle zdrojů blízkých Trumpovy mají sloužit hlavně jako páka při vyjednávání.

Trump také slibuje skončit všechny války. V tomto ohledu však půjde o komplikovanější a dlouhodobější politiku.

Reklama

Doporučujeme

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama