Amazon, Microsoft i JP Morgan varují zaměstnance s vízy H-1B a H-4, aby zůstali ve Spojených státech. Doporučení přišlo po podpisu výkonného nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádí nový poplatek 100 tisíc dolarů za každé pracovní vízum. Pravidlo vstoupí v platnost 21. září a může trvat minimálně rok.
Technologické společnosti upozornily, že držitelé víz by se měli co nejdříve vrátit do USA, jinak riskují, že uvíznou mimo zemi. Amazon v interním sdělení napsal: „Pokud máte status H-1B a jste v USA, zůstaňte prozatím v zemi.“ Microsoft šel ještě dál a vyzval zaměstnance, aby se vrátili před nedělní půlnocí.
Dopady na indický IT sektor
Podle deníku Mint se nový poplatek může ukázat jako likvidační pro velké indické IT firmy. Tata Consultancy Services, Infosys, HCLTech, Cognizant a LTI Mindtree dohromady sponzorují přes 13 tisíc H-1B víz. Dosud platily kolem 13 milionů dolarů, nově by suma vyskočila na 1,34 miliardy – zhruba deset procent jejich ročních zisků.
Trump v nařízení tvrdí, že program byl „záměrně zneužíván k nahrazování amerických pracovníků levnější zahraniční pracovní silou“. Podle něj mají firmy školit domácí absolventy, nikoliv dovážet talenty ze zahraničí. Ministr obchodu Howard Lutnick doplnil, že roční poplatek 100 tisíc dolarů se má platit za každý rok z tříletého cyklu víza, detaily se ale ještě ladí.
Nejasná budoucnost programu
Aktuálně zaměstnavatelé platí jen několik stovek dolarů za účast v loterii a následné poplatky v řádu tisíců. Skok na 100 tisíc představuje nárůst o 9 900 procent. Analytici varují, že „H-1B je definitivně u konce, pokud tyto poplatky zůstanou“, jak uvedl venture investor Siddharth Pai. Firmy budou muset přehodnotit modely a více sázet na lokální nábory nebo offshoring.
Indičtí experti ale upozorňují, že závislost tamních firem na H-1B v posledních letech klesla. Největšími příjemci víz jsou nyní americké giganty jako Amazon, Microsoft, Google, Apple či Meta. Právě tyto firmy by tak poplatky zasáhly nejvíce.
Trump odmítá kritiku a tvrdí, že opatření prospěje americké ekonomice. „Firmy zaplatí hodně peněz a budou za to rády,“ prohlásil. Otázkou zůstává, zda se podaří navržené změny udržet i dlouhodobě a jak se s nimi vypořádají společnosti, které na vysoce kvalifikovaných pracovnících ze zahraničí stále stojí.