Americký prezident Donald Trump vyvolal mezinárodní pobouření svými vyjádřeními směrem k americkým plánům s Pásmem Gazy. Odmítavé či pochybovačné reakce zazněly od regionálních i mezinárodních partnerů a samotných Palestinců. Reakce byly natolik bouřlivé, že mluvčí Bílého domu musela Trumpova vyjádření mírnit. Informují o tom BBC a Al-Džazíra.
Trump v úterý na společné tiskové konference s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že Spojené státy mají zájem dlouhodobě převzít Pásmo Gazy, zbourat zničené domy a vybudovat tam funkční ekonomiku a pracovní trh. Chce z ní udělat Riviéru Blízkého východu. Palestince chce trvale přesídlit do Jordánska a Egypta a nevyloučil ani nasazení amerických vojáků v rámci poválečné rekonstrukce. V Pásmu Gazy budou žít „lidé světa“, tvrdil nový americký prezident.
The UN Secretary General has warned against any form of ethnic cleansing in #Gaza. Antonio Guterres says Gaza cannot go back to more death and destruction. His remarks follow Trump's proposal to seize control of Gaza. pic.twitter.com/Ys4pFhbO0y
— CGTN Global Watch (@GlobalWatchCGTN) February 6, 2025
Následně své tvrzení lehce zmírnil a naznačil, že by se Palestinci přeci jen do své vlasti vrátit mohli, pokud by chtěli. Žili by tam také.
Trump vyvolal na mezinárodní scéně doslova šok. Média o něm začala psát jako o developerovi, který považuje enklávu za nemovitost, nikoli za součást Palestiny a vlast těch, co tam žijí, a za nevyužitou příležitost pro bohaté, hřiště pro investory a budoucí letovisko pro turisty a cizince. Ne však pro Palestince.
Některá média pak obviňují Trumpa ze snahy o expanzi Spojených států maskovanou humánními záměry a převzít plány izraelské krajní pravice. Trump tvrdil, že pro Palestince byl život v Gaze peklo a že si zaslouží žít někde, kde budou šťastní.
Trumpova slova tvrdě odsoudil palestinský prezident Mahmúd Abbás. „Nedovolíme, aby byla porušována práva našich lidí,“ zdůraznil podle televize BBC a varoval, že Gaza je nedílnou součástí Palestiny a nucené vysídlení by znamenalo „vážné porušení mezinárodního práva“. Trvalý mír v oblasti zajistí jen vznik samostatného palestinského státu, dodal.
Trumpův požár hasí Bílý dům
Tento plán rázně odmítlo i Jordánsko a Egypt – klíčoví regionální spojenci USA. Zástupci těchto zemí vyloučili vystěhování Palestinců a prosazují obnovu oblasti s jejich účastí. Saúdská Arábie zase odmítla normalizovat vztahy s Izraelem, podmiňuje to vznikem samostatného palestinského státu.
Proti Trumpovi se v této věci otočila zády i Kolumbie s Brazílií, upozornila televize Al-Džazíra. „Božím lidem nejsou bílí Američané ani Izraelci,“ prohlásil kolumbijský prezident Gustavo Pedro. „Božím lidem je celé lidstvo.“
„To, co se stalo v Gaze, byla genocida,“ prohlásil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. „Upřímně řečeno, nevím, zda jsou Spojené státy, které jsou součástí toho všeho, tou správnou zemí pro dohled nad Gazou,“ dodal.
Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres zopakoval, že Pásmo Gazy je nedílnou součástí budoucího samostatného palestinského státu a stalo se obětí „mrazivé, systematické dehumanizace a démonizace celého lidu“. Gutteres již dříve za svá tvrdá prohlášení vůči Izraeli a obhajobu palestinských práv čelil kritice, že podporuje teroristické hnutí Hamás a že by měl rezignovat.
Francie odsoudila takové kroky za vážné porušení mezinárodního práva a útok na palestinskou budoucnost. Navíc by to podle ní představovalo zásadní překážku pro vznik samostatného palestinského státu.
Odmítavě se k tomu staví zejména obyvatelé enklávy, kde trvá křehké příměří s Hamásem. „Vydrželi jsme téměř rok a půl bombardování a ničení, přesto zůstáváme v Gaze,“ řekl jeden muž. „Raději v Gaze zemřeme, než abychom ji opustili. Trump si může dělat, co chce, ale jeho rozhodnutí odmítáme.“ Není přitom ani zdaleka sám, kdo má takový názor.
Trumpův požár musela později ve středu hasit mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt, která novinářům sdělila, že přesídlení Palestinců bude dočasné a že prezident se nezavázal poslat do Gazy americké vojáky.
