Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tak Washington stupňuje svou kampaň proti této komunistické zemi a vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za snahu o genocidu kubánského lidu.
Opatření, které vychází z exekutivního příkazu vydaného na základě vyhlášení celostátního stavu nouze, ovšem nespecifikuje žádné celní sazby ani nejmenuje konkrétní země. „Na dovoz zboží vyrobeného v zemi, která přímo či nepřímo prodává nebo jinak dodává ropu na Kubu, může být uvaleno dodatečné clo ‚ad valorem‘,“ uvádí se v textu příkazu, který na svém webu zveřejnil Bílý dům.
President Donald Trump on Thursday signed an executive order that would impose a tariff on any goods from countries that sell or provide oil to Cuba, a move that puts pressure on Mexico. https://t.co/2DEWqmxBcC
— PBS News (@NewsHour) January 30, 2026
Kubánská státní média nedlouho po zveřejnění Trumpova příkazu varovala, že v jeho důsledku může hrozit ochromení výroby elektrické energie, zemědělské produkce, zásobování vodou a zdravotních služeb na ostrově, který už tak trpí vážnou hospodářskou krizí. „Co je cílem? Genocida kubánského lidu,“ uvedla kubánská vláda v prohlášení odvysílaném v nočním televizním zpravodajství. „Americká vláda zadusí (na Kubě) všechny oblasti života,“ dodala.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum tento týden uvedla, že její země bude pokračovat v humanitární pomoci Kubě, což podle ní zahrnuje i dodávky ropy. Předtím se objevily zprávy, že Mexiko dodávky ropy Kubě pozastavilo, na což tlačí Spojené státy ve snaze karibský ostrov maximálně izolovat a dosáhnout na něm změny režimu. Trump ve svém druhém funkčním období běžně využívá hrozby zavedením cel jako nástroj zahraniční politiky.
O zastavení dodávek ropy na Kubu se v lednu hovořilo zejména v souvislosti s únosem venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními jednotkami na začátku měsíce. USA poté uznaly za nové vedení Venezuely Madurovu viceprezidentku Delcy Rodríguez, kterou Trump donutil ke spolupráci na těžbě a prodeji ropy.
Ve čtvrtek, krátce před zveřejněním uvedeného exekutivního příkazu, Venezuela schválila radikální reformu ropného sektoru, která otevírá těžbu a prodej ropy soukromým firmám a zahraničním investorům. Trumpova administrativa souběžně s tím uvolnila většinu sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.
Venezuela bývala důležitým dodavatelem ropy na Kubu. Po Madurově únosu Trump prohlásil, že vojenský zásah jako v případě Venezuely na Kubě nebude zapotřebí, protože tamní režim se podle něj zhroutí bez dodávek ropy brzy sám. Kuba se už řadu let potýká s ekonomickou krizí, k níž výrazně přispěly i dlouholeté americké sankce.
Americký server Politico minulý týden s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že Trumpova vláda zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrov odřízla od přísunu ropy a dosáhla tak změny režimu. Trump také v lednu vyzval vedení Kuby, aby uzavřelo dohodu s USA, a tamní vládě vzkázal, že už nebude dostávat ropu ani peníze od Venezuely. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel oponoval, že Washington nemá morální právo nutit Kubu k uzavření dohody.
