ZprávyTrump během 100 dní ve funkci změnil kurz americké zahraniční politiky

Trump během 100 dní ve funkci změnil kurz americké zahraniční politiky

Americký prezident Donald Trump po nástupu do Bílého domu výrazně změnil směřování i styl americké zahraniční politiky. Během prvních sto dní svého druhého funkčního období znejistil spojence i protivníky Spojených států, když představil návrhy na připojení Kanady nebo Grónska k USA či na odsun Palestinců z Pásma Gazy. Šéf Bílého domu kritizoval Evropskou unii, začal vyjednávat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině a prezidenta napadené Ukrajiny Volodymyra Zelenského ponížil před televizními kamerami v Oválné pracovně. Začal omezovat instituce šířící americké zájmy prostřednictvím takzvané “měkké síly”, tedy rozvojovou pomocí či žurnalistikou.

Ještě před inaugurací Trump oznámil záměr zmocnit se Grónska, které je autonomním územím Dánska, spojence USA ze Severoatlantické aliance. Prohlásil, že chce získat zpět Panamský průplav a z jednoho z nejbližších amerických spojenců, Kanady, udělat další americký stát. To vše potvrdil i po nástupu do Bílého domu.

Evropanům vzal Trump dech především obratem v přístupu k ruské invazi Ukrajiny, kde už během kampaně sliboval dojednat příměří během prvních 24 hodin po nástupu na prezidentský post. Ukončil diplomatickou izolaci ruského prezidenta Vladimira Putina a dvakrát si s ním telefonoval. Američtí představitelé se několikrát sešli s Rusy i Ukrajinci bez účasti svých evropských protějšků.

V březnu Spojené státy krátce přerušily Ukrajině vojenskou pomoc a začaly usilovat o dohodu o získání podílu na ukrajinských vzácných nerostech výměnou za předešlou americkou pomoc. Tento obrat symbolicky vyvrcholil setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně, kterému Trump spolu s viceprezidentem J.D. Vancem v ponižující scéně před televizními kamerami vyčetl nedostatek vděčnosti i “nevhodné” oblečení. Válka na Ukrajině zatím pokračuje v plné síle.

Po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem americký prezident šokoval nejen přítomné novináře, když na tiskové konferenci přišel s představou, že by Spojené státy převzaly válkou zničené Pásmo Gazy, asi dva miliony Palestinců by odsud byly odsunuty a Američané by z tohoto pruhu území u Středozemního moře udělaly Riviéru Blízkého východu.

Trump opakovaně vyzdvihoval příměří v bojích v Gaze, kterého podle něj dosáhl jeho vyslanec Steve Witkoff. Poté, co Izrael od tohoto příměří odstoupil, Trump však ponechal Netanjahuově vládě prakticky volnou ruku a americká diplomacie nyní od konfliktu odvrací pozornost. Izrael v palestinské enklávě rozšířil své útoky a bombardování, které si od porušení příměří vyžádalo další stovky, především civilních obětí. Od začátku března brání Izrael dodávkám pomoci do již tak zdevastovaného Pásma Gazy.

Stejně tak se Trump nevyjadřuje ke stále rozsáhlejším akcím izraelských jednotek i obyvatel ilegálních osad proti obyvatelům okupovaného Západního břehu Jordánu. Podle analytiků Trumpovo mlčení o Západním břehu posiluje izraelské extremistické ministry, kteří otevřeně sní o anexi tohoto území, jež Izrael okupuje od roku 1967 a které Palestinci považují za součást svého budoucího státu, napsala agentura AFP. „Není zde žádná kritika, žádné odsouzení aktivit Izraele, a to Izraeli podle mého názoru dává volnou ruku a sebedůvěru pokračovat ve svém programu expanze“ na Západním břehu Jordánu, uvedla Sanam Vakilová z londýnského institutu Chatham House.

Evropané zažili další studenou sprchu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde je v polovině února viceprezident Vance pokáral za to, že údajně omezují svobodu projevu, a jako příklad zmínil mimo jiné zrušené prezidentské volby v Rumunsku. Vance prohlásil, že Evropa nedostatečně přispívá na obranu v rámci NATO a kritizoval ji kvůli migraci. Zašel tak daleko, že naznačil, že největší hrozbou pro evropskou bezpečnost není Rusko nebo Čína, ale „hrozba zevnitř“, kterou charakterizoval jako „ústup Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot“.

Odtažitý postoj americké administrativy, která Evropu považuje za ekonomického konkurenta, podtrhlo Trumpovo prohlášení při prvním zasedání jeho kabinetu, kdy řekl, že Evropská unie byla vytvořena, aby Spojeným státům škodila. Shrnul tak postoj řady členů své administrativy, že Evropa využívá jen amerického bezpečnostního deštníku, nevyčleňuje dost peněz na obranu a nehraje fér ekonomicky.

Trump dává rovněž najevo nechuť vůči “měkké síle”, tedy šíření vlivu USA nikoli mocenskými prostředky, ale například rozvojovou pomocí. Prakticky zlikvidoval Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) a s ní 80 procent americké pomoci. Zamýšlí také rozsáhlé škrty na ministerstvu zahraničí a v diplomatických úřadech v rozvojových zemích. Ministr financí Scott Bessent kritizoval i další klíčovou součást poválečného globálního řádu, tedy Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, které USA samy pomáhaly po roce 1945 vytvářet. V postkomunistických zemích vyvolala pozornost Trumpova snaha zastavit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), které hrály výraznou roli za studené války v komunistické Evropě a později v postsovětském prostoru.

Trumpovy často protichůdné výroky a kroky bývají označovány za projev jeho transakčního a konfrontačního přístupu k mezinárodním vztahům nebo za impulzivní prohlášení, která se časem vytratí. V hodnocení Trumpových prvních sto dní v úřadě komentátoři často hovoří o chaotickém rozhodování, které se projevuje asi nejvýrazněji zaváděním amerických vysokých cel a jejich následném odkládání.

Přesto je podle médií zřejmé, že dlouhá desetiletí trvající jistota, že dobré vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou skoro samozřejmé a výhodné pro obě strany, se drolí. Dosavadní američtí spojenci se ocitají v nejistotě o úmyslech a pozicích dosud blízkého a nejmocnějšího partnera, i když se se zatím snaží vyhýbat přímému střetu ohledně cel či Ukrajiny a slibují zvyšovat výdaje na obranu.

Stejně tak dosavadní kroky Trumpovy administrativy přes veškerou nedůslednost ukazují odklon od globálního uspořádání po druhé světové válce. „Jeho iniciativy boří to, co jsme znali od druhé světové války,“ řekl AFP Melvyn Leffler, historik zahraniční politiky USA z Virginské univerzity. „Nevěřím, že se Spojené státy vrátí ke stejnému typu liberálního, globálního, hegemonistického řádu, který existuje víceméně od roku 1945,“ míní historik.

Doporučujeme

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.

Rusko otevřelo kryptoměny běžným investorům

Rusko nově umožňuje drobným investorům nakupovat bitcoin, ether a stablecoin USDT prostřednictvím regulovaných zprostředkovatelů. Nová pravidla stanovují roční limit nákupů a povinné testování investorů. Moskevská burza plánuje zahájit obchodování začátkem prosince.

Trump dorazil na summit APEC do Číny, na letišti ho přivítal jeho protějšek Si

Americký prezident Donald Trump dorazil do jihočínského Šen-čenu, kde se zúčastní dvoudenního summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Na letišti ho přivítal jeho čínský hostitel Si Ťin-pching, který tak opětoval gesto, které šéf Bílého domu učinil při zářijové návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech.

Bajkal se po desetiletích vysychání znovu plní vodou

V povodí Bajkalu přibývá vody, hladina jezera stoupá a okolní krajina se zelená. Obrat po desetiletích vysychání začal kolem roku 2017. Souviset může se změnami proudění vzduchu, které do oblasti přivádějí více vláhy.

Putin kritizoval evropskou ekonomiku a vyzdvihoval tu ruskou. Data ale nehovoří v jeho prospěch

Evropská unie (EU) zaostává za konkurencí. Rusko vykazuje navzdory americkým sankcím ekonomickou odolnost. S takovými slovy vystoupil na dvoudenní podnikatelské konferenci v rámci summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se koná v Číně, ruský prezident Vladimir Putin. Evropská ekonomika je ale podle Evropské komise (EK) odolnější, než se očekávalo. Navzdory energetické krizi, geopolitickému napětí a vysoké inflaci pokračuje v růstu. Růst ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí naproti tomu zpomalil na jedno procento.

Globální nekontrolovanost umělé inteligence je rizikem, uvedl kanadský premiér

Nedostatek globální kontroly nad umělou inteligencí (AI) představuje ohromné riziko a je nejvyšší čas ji usměrnit. Na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney, informovala agentura AFP. Umělá inteligence je jedním z témat programu letošního setkání.

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama