ZprávyTrump během 100 dní ve funkci změnil kurz americké zahraniční politiky

Trump během 100 dní ve funkci změnil kurz americké zahraniční politiky

Americký prezident Donald Trump po nástupu do Bílého domu výrazně změnil směřování i styl americké zahraniční politiky. Během prvních sto dní svého druhého funkčního období znejistil spojence i protivníky Spojených států, když představil návrhy na připojení Kanady nebo Grónska k USA či na odsun Palestinců z Pásma Gazy. Šéf Bílého domu kritizoval Evropskou unii, začal vyjednávat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině a prezidenta napadené Ukrajiny Volodymyra Zelenského ponížil před televizními kamerami v Oválné pracovně. Začal omezovat instituce šířící americké zájmy prostřednictvím takzvané “měkké síly”, tedy rozvojovou pomocí či žurnalistikou.

Ještě před inaugurací Trump oznámil záměr zmocnit se Grónska, které je autonomním územím Dánska, spojence USA ze Severoatlantické aliance. Prohlásil, že chce získat zpět Panamský průplav a z jednoho z nejbližších amerických spojenců, Kanady, udělat další americký stát. To vše potvrdil i po nástupu do Bílého domu.

Evropanům vzal Trump dech především obratem v přístupu k ruské invazi Ukrajiny, kde už během kampaně sliboval dojednat příměří během prvních 24 hodin po nástupu na prezidentský post. Ukončil diplomatickou izolaci ruského prezidenta Vladimira Putina a dvakrát si s ním telefonoval. Američtí představitelé se několikrát sešli s Rusy i Ukrajinci bez účasti svých evropských protějšků.

V březnu Spojené státy krátce přerušily Ukrajině vojenskou pomoc a začaly usilovat o dohodu o získání podílu na ukrajinských vzácných nerostech výměnou za předešlou americkou pomoc. Tento obrat symbolicky vyvrcholil setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně, kterému Trump spolu s viceprezidentem J.D. Vancem v ponižující scéně před televizními kamerami vyčetl nedostatek vděčnosti i “nevhodné” oblečení. Válka na Ukrajině zatím pokračuje v plné síle.

Po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem americký prezident šokoval nejen přítomné novináře, když na tiskové konferenci přišel s představou, že by Spojené státy převzaly válkou zničené Pásmo Gazy, asi dva miliony Palestinců by odsud byly odsunuty a Američané by z tohoto pruhu území u Středozemního moře udělaly Riviéru Blízkého východu.

Trump opakovaně vyzdvihoval příměří v bojích v Gaze, kterého podle něj dosáhl jeho vyslanec Steve Witkoff. Poté, co Izrael od tohoto příměří odstoupil, Trump však ponechal Netanjahuově vládě prakticky volnou ruku a americká diplomacie nyní od konfliktu odvrací pozornost. Izrael v palestinské enklávě rozšířil své útoky a bombardování, které si od porušení příměří vyžádalo další stovky, především civilních obětí. Od začátku března brání Izrael dodávkám pomoci do již tak zdevastovaného Pásma Gazy.

Stejně tak se Trump nevyjadřuje ke stále rozsáhlejším akcím izraelských jednotek i obyvatel ilegálních osad proti obyvatelům okupovaného Západního břehu Jordánu. Podle analytiků Trumpovo mlčení o Západním břehu posiluje izraelské extremistické ministry, kteří otevřeně sní o anexi tohoto území, jež Izrael okupuje od roku 1967 a které Palestinci považují za součást svého budoucího státu, napsala agentura AFP. „Není zde žádná kritika, žádné odsouzení aktivit Izraele, a to Izraeli podle mého názoru dává volnou ruku a sebedůvěru pokračovat ve svém programu expanze“ na Západním břehu Jordánu, uvedla Sanam Vakilová z londýnského institutu Chatham House.

Evropané zažili další studenou sprchu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde je v polovině února viceprezident Vance pokáral za to, že údajně omezují svobodu projevu, a jako příklad zmínil mimo jiné zrušené prezidentské volby v Rumunsku. Vance prohlásil, že Evropa nedostatečně přispívá na obranu v rámci NATO a kritizoval ji kvůli migraci. Zašel tak daleko, že naznačil, že největší hrozbou pro evropskou bezpečnost není Rusko nebo Čína, ale „hrozba zevnitř“, kterou charakterizoval jako „ústup Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot“.

Odtažitý postoj americké administrativy, která Evropu považuje za ekonomického konkurenta, podtrhlo Trumpovo prohlášení při prvním zasedání jeho kabinetu, kdy řekl, že Evropská unie byla vytvořena, aby Spojeným státům škodila. Shrnul tak postoj řady členů své administrativy, že Evropa využívá jen amerického bezpečnostního deštníku, nevyčleňuje dost peněz na obranu a nehraje fér ekonomicky.

Trump dává rovněž najevo nechuť vůči “měkké síle”, tedy šíření vlivu USA nikoli mocenskými prostředky, ale například rozvojovou pomocí. Prakticky zlikvidoval Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) a s ní 80 procent americké pomoci. Zamýšlí také rozsáhlé škrty na ministerstvu zahraničí a v diplomatických úřadech v rozvojových zemích. Ministr financí Scott Bessent kritizoval i další klíčovou součást poválečného globálního řádu, tedy Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, které USA samy pomáhaly po roce 1945 vytvářet. V postkomunistických zemích vyvolala pozornost Trumpova snaha zastavit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), které hrály výraznou roli za studené války v komunistické Evropě a později v postsovětském prostoru.

Trumpovy často protichůdné výroky a kroky bývají označovány za projev jeho transakčního a konfrontačního přístupu k mezinárodním vztahům nebo za impulzivní prohlášení, která se časem vytratí. V hodnocení Trumpových prvních sto dní v úřadě komentátoři často hovoří o chaotickém rozhodování, které se projevuje asi nejvýrazněji zaváděním amerických vysokých cel a jejich následném odkládání.

Přesto je podle médií zřejmé, že dlouhá desetiletí trvající jistota, že dobré vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou skoro samozřejmé a výhodné pro obě strany, se drolí. Dosavadní američtí spojenci se ocitají v nejistotě o úmyslech a pozicích dosud blízkého a nejmocnějšího partnera, i když se se zatím snaží vyhýbat přímému střetu ohledně cel či Ukrajiny a slibují zvyšovat výdaje na obranu.

Stejně tak dosavadní kroky Trumpovy administrativy přes veškerou nedůslednost ukazují odklon od globálního uspořádání po druhé světové válce. „Jeho iniciativy boří to, co jsme znali od druhé světové války,“ řekl AFP Melvyn Leffler, historik zahraniční politiky USA z Virginské univerzity. „Nevěřím, že se Spojené státy vrátí ke stejnému typu liberálního, globálního, hegemonistického řádu, který existuje víceméně od roku 1945,“ míní historik.

Doporučujeme

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama