ZprávyThe Guardian: Putinovo sevření spojenců po arménském odmítnutí povoluje

The Guardian: Putinovo sevření spojenců po arménském odmítnutí povoluje

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Během středeční „rodinné“ fotografie vedoucích představitelů Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v Jerevanu arménský premiér Nikol Pašinjan od Putina, jenž stál po jeho levici, poodstoupil. Následně odmítl podepsat společné prohlášení ze summitu, když se ohradil proti nedávným neúspěchům ODKB, tedy dohody o vzájemné obraně mezi Arménií, Běloruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Ruskem.

Pašinjan vyjádřil frustraci nad tím, že se mu nedostalo odpovědi na jeho formální žádost, aby ODKB zasáhla ve prospěch Arménie poté, co se jeho země v září stala terčem nového útoku z Ázerbájdžánu. Arménie a Ázerbájdžán jsou už tři desetiletí v přerušovaném konfliktu o Náhorní Karabach, enklávu mezinárodně uznávanou jako součást Ázerbájdžánu, kterou však z velké části ovládá většinové arménské etnikum.

Poté, co mezi zeměmi vypukly v září zatím poslední násilnosti, které si vyžádaly životy 207 arménských a 80 ázerbájdžánských vojáků, se na sociálních sítích objevily hrůzné snímky údajných válečných zločinů. Mezi nimi i fotografie nahé arménské vojákyně s uříznutýma nohama, vydloubnutýma očima a uříznutým prstem v ústech.

„Je deprimující, že členství Arménie v ODKB neodradilo Ázerbájdžán od agresivních akcí,“ pronesl Pašinjan na zasedání v arménské metropoli.

V pátek vyšlo najevo, že arménský premiér usiloval o zapojení Francie do posledního pokusu rozvíjet současné křehké příměří. Rozhovory jsou naplánovány na 7. prosince v Bruselu. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev však v reakci na to prohlásil, že summit ruší, protože nemůže akceptovat roli Francie. Šéfa Elysejského paláce obvinil z „protiázerbájdžánského postoje“. „Je jasné, že za těchto okolností a s tímto postojem se Francie nemůže podílet na mírovém procesu mezi Ázerbájdžánem a Arménií,“ uvedl Alijev.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz ohledně Alijevových komentářů v pátek uvedl, že Moskva – která v roce 2020 vyslala do regionu 5000 členů mírových sil – je připravena pomoci zprostředkovat další dohody.

Pro Putina poškozující optika summitu poukazuje na rostoucí křehkost ruského vlivu na jeho bezprostřední sousedy, uvedl Tom de Waal z think-tanku Carnegie Europe, který se specializuje na východní Evropu a kavkazský region. Instituce, jejichž prostřednictvím Kreml prosazuje měkkou moc, podle něj selhávají a reálná síla ruské tvrdé moci se ukazuje na Ukrajině.

„Je to součást širšího trendu, v němž Rusové stále žijí v sovětském dědictví, kdy vnímají své sousedy jako jakési mladší partnery, kteří jsou jim zavázáni, ale jsou to suverénní země. ODKB má být obrannou organizací, avšak pokud jde o Arménii, neplní své závazky,“ uvedl de Waal.

Arménská kritika navazuje na výroky kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který na zářijovém Valném shromáždění OSN ruskou válku na Ukrajině kritizoval.

Podle Emila Avdalianiho, profesora na Evropské univerzitě v gruzínském Tbilisi, se Arménie pokouší diverzifikovat své zahraniční vztahy s ohledem na slabost Ruska. „Závislost na Rusku je smrtící, a proto Jerevan usiluje o sblížení s Tureckem, užší vazby s Evropskou unií, Íránem a Čínou,“ uvedl Avdaliani, který působí i v think-tanku Geocase. „Je to důsledek polovičatého přístupu Moskvy k Arménii a především oslabení pozice Ruska na jižním Kavkaze v důsledku jeho stále více neúspěšné války na Ukrajině,“ dodal.

Arménští demonstranti mezitím vyzývali Rusko, aby z Ukrajiny odešlo. „Protesty naznačují posun v arménském vnímání Ruska,“ domnívá se Avdaliani. „Jeho nespolehlivost jako spojence se stala hmatatelnou. Protiruské nálady byly mezi arménskými politickými elitami vždy přítomny, ale nyní se mění v odpor,“ míní profesor. Protesty podle něj prospěly Pašinjanovi, jelikož mu umožnily poukázat na to, že Arménie potřebuje konkrétní záruky, a nikoliv jen prázdné sliby. „Neznamená to, že Arménie z ODKB vystoupí, ale to, že se Jerevan snaží ovlivnit negativní dynamiku v tomto uskupení,“ dodal Avdaliani.

Doporučujeme

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama