Vědci se snaží zvýšit lidskou životnost a boháči to aktivně financují. Lidstvo se tak pokouší odprosit od veškerých limitů a dosáhnout věčného života. Tyto limity však mají svůj důvod. Jejich popření se nám nemusí vyplatit, varují odborníci. Informoval o tom server ScienceAlert.
Generální ředitel společnosti OpenAI nedávno investoval 180 milionů dolarů do Retro Biosciences, firmy snažící se prodloužit lidský život o 10 let s pomocí transfuze mladších krevních buněk.
Tato metoda podle studií provedených na myších skutečně funguje. A pokud by vědci dokázali prodloužit lidský život o 10 zdravých let, pak už by se tento pokrok jenom stupňoval. Žít dlouho, natož věčně, však nemusí stát za to.
Experti v článku publikovaném na webu The Conversation spekulují, zda není prodlužování života jen oddalování nevyhnutelného. Každý zachráněný život je totiž zachráněný pouze dočasně.
The #rich are pouring millions into life extension research – but does it have any ethical value?https://t.co/t21llzZ34u pic.twitter.com/8afi8y2rrK
— Business Insider India🇮🇳 (@BiIndia) April 11, 2023
Pomůžete topícímu se plavci jenom proto, aby ho o deset let srazilo auto. Lékař vyléčí pacienta ze zápalu plic, aby později zemřel na jinou nemoc. Co si z toho můžeme odnést? jenom dobrý pocit ze záchrany lidského života. Život bez naplnění kromě toho není skutečným životem.
Filozof Bernard Williams řekl, že život se stává skutečně hodnotným s tužbami, které nám dávají smysl. Naše touhy se týkají zejména velkých životních projektů. Někdo plánuje založit vlastní rodinu nebo napsat knižní sérii.
Během příliš dlouhého života nám však mohou tyto projekty dojít a existence se stane příliš únavnou. Jiní filozofové však tvrdí, že naše vzpomínky jsou omylné a určité touhy můžeme znovu objevit, když jednoduše zapomeneme.
Jeden skutečný problém
Jiní filozofové zase zastávají myšlenku, že touhy se vyvíjejí spolu s tím, jak životní zkušenosti přetvářejí naše zájmy, což může trvat velice dlouho, napsal server ScienceAlert. A mnozí navíc budou tvrdit, že 80 let zkrátka k prozkoumání vlastního potenciálu nestačí.
Dlouhověkost prohloubí sociální nerovnost. Zatímco boháči investující do tohoto odvětví budou slavit 150. narozeniny, chudí lidé budou rádi, když se dožijí 80 let. Rovnost v oblasti zdraví přitom vítá většinová část lidské společnosti.
Hlavně však odborníci varují před snížením přizpůsobivosti populace a společenskou stagnací. Dlouhověkost by totiž radikálně zvýšila velikost populace a aby se lidstvo vyhnulo přelidnění, muselo by regulovat porodnost.
To by však drasticky zpomalilo generační obměnu. Expert v oblasti biomedicínské etiky a spoluautor článku Christopher Gyngell se této problematice věnoval v jedné ze svých starších studií a zjistil, že to může mít fatální následky pro společnost.
Mnoho oborů těží z přílivu mladých mozků, které například ve vědě potvrzují přesvědčení mozků starších, což přispívá k přijímání nových vědeckých teorií. Zdravé mozky dlouhověkých lidí by tento proces mohly narušit.
U moci na vysokých postech by navíc mohly zůstat osoby, které své morální názory stanovily například před stovkou let. Morální kodex lidské společnosti je přitom v mnoha ohledech mylný.
Experti tím narážejí třeba na otroctví nebo prohlášení homosexuality za nezákonnou. Dnes se však stačí podívat na ukrajinskou válku. Zpomalení generační odměny nám může bránit v rozpoznávání a napravování těchto morálních katastrof.
