Praha 23. října 2024 (PROTEXT) – Článek publikovaný na webu https://zimnialetnicas.cz/ dne 16. 5. 2023 sumarizuje matematické poznatky získané při konstrukci časových systémů v letech 2018 – 2023 a dočasně uzavírá cyklus článků o měření občanského času. Teorie variabilního mapování času řeší hlavní problém strojového pásmového času. Tím je nesoulad mezi biologickým cyklem člověka svázaným se světlem a tmou (zejména s východy Slunce), a strojovým pásmovým časem, který je svázán s „denním cyklem Slunce“ (přesněji se středním slunečním dnem), ale nerespektuje roční cyklus, tj. sezónní změny východů Slunce, zejména v oblasti mírného pásma mezi obratníky a polárními kruhy. Současný strojový čas není z tohoto důvodu pro člověka vhodný. Variabilní mapování přirozeného slunečního času definuje nový systém měření, který dokáže roční cyklus Slunce zohlednit.
Článek https://zimnialetnicas.cz/teorie-variabilniho-mapovani-casu/ má 60 stran a je na podrobnější popis témat příliš dlouhý. Nejlépe ho charakterizuje stručný obsah.
Obsah matematické teorie
1. Co je přirozený sluneční čas?
1.1 Které body slunečního cyklu jsou pro člověka významné?
1.2 Které body slunečního cyklu nejsou pro člověka významné?
1.3 Které body slunečního cyklu jsou významné pro vědu a techniku?
2. Technický přirozený sluneční čas
2.1 Základní pojmy a nastavení jednotek
2.2 Variabilní mapování času – princip měření
2.3 Nastavení bodů obratu
2.4 Běžný a přestupný rok jako proměnná časového cyklu
2.5 Systém značení a první pravidla pro nové jednotky času
3. Asymetrický přirozený sluneční čas (ANST)
3.1 Asymetrický přirozený sluneční čas ANST73
3.2 Asymetrický přirozený sluneční čas ANST9115
3.3 Přepočet časových souřadnic obecně
3.4 Základní rovnice pro konstrukci ANST v běžném roce (365 dní)
3.5 Vložení jednoho dne do ročního cyklu ANST
3.6 Základní rovnice pro konstrukci ANST v přestupném roce (366 dní)
3.7 Některé vybrané vlastnosti asymetrického času ANST73
3.8 Paradox ANST hodin
4. Symetrický přirozený sluneční čas (SNST)
4.1 Symetrický přirozený sluneční čas SNST73
4.2 Symetrický přirozený sluneční čas SNST9115
4.3 Přepočet časových souřadnic obecně
4.4 Základní rovnice pro konstrukci SNST
4.5 Vložení jednoho dne do ročního cyklu SNST
4.6 Základní rovnice pro konstrukci SNST v přestupném roce (366 dní)
4.7 Grafické sčítání a odečítání u SNST hodin
4.8 Konstantní posuny časového systému SNST značené jako (-)
5. Vlastnosti a charakteristiky časových systémů
5.1 Odchylky mezi symetrickými a asymetrickými sekundami
5.2 Shoda časů a maximální odchylky mezi SNST73 a ANST73
5.3 Shoda časů a maximální odchylky mezi SNST9115 a ANST9115
5.4 Symetrie a asymetrie časových systémů
5.5 Souřadné soustavy času
5.6 Netransformovatelnost symetrických a asymetrických systémů
5.7 Celočíselnost řešení pro běžný a přestupný rok
6. Další posuny času a vyrovnávání rozdílů mezi UTC a UT1
6.1 Používané značky, zkratky a úvod do problematiky
6.2 Přestupná sekunda
6.3 Co je zdrojem nesouladu mezi UTC a UT1
6.4 Přestupná sekunda a SNST73 nebo SNST9115
6.5 Jaký nejmenší čas je možné vkládat do SNST73 a SNST9115?
6.6 Vkládání a vynechávání časových intervalů v rámci SNST obecně
6.7 Pružnost času
6.8 Celočíselnost a vkládání časových intervalů do ročního cyklu
6.8.1 Vložení nebo odebrání 1 sekundy
6.8.2 Výsledky výpočtů pro vložení nebo odebrání 1 sekundy
6.8.3 Jiné (menší) vložené intervaly a celočíselnost
6.8.4 Výsledky výpočtů pro vložení nebo odebrání 0,1 s
Pro běžného čtenáře nebude čtení matematického pojednání moc atraktivní přesto, že se nejedná o složitou matematiku, ale právě rovnice a vzorce jsou důkazem, že je možné konstruovat a modelovat nové užitečné časové systémy. Velmi časté diskuse o tom co je a co není „správný čas“ matematická teorie posouvá na úplně jinou exaktní úroveň.
Dřívější článek Administrace přirozeného slunečního času z 20. 5. 2021 matematickou teorii významně doplňuje a popisuje správu technického přirozeného slunečního času. Definuje nejen jeho základní vlastnosti, ale také vazbu na současný strojový čas. Článek obsahuje jak všeobecné informace o harmonizaci dvou časových systémů, tak popis nových „přirozených“ hodin jako hlavního prvku „správy času“. Tento článek se na problematiku dívá jako na komplexní a kompaktní celek a odpovídá na většinu běžných praktických otázek každodenního života v budoucnosti.
Každý den s novými hodinami je naprosto stejný jako dnes, prakticky se nic nemění. Změnu chodu hodin o cca 1 s/hod ani nepatrné urychlení nebo zpomalení rozvrhu hodin, tj. činností řízených hodinami, člověk nemá šanci zaregistrovat. Kdo dokáže svými smysly rozeznat hodinu o 3600 sekundách a odlišit ji od té, která má 3599 nebo 3601 sekund? Kdyby kouzelný dědeček řekl „abrakadabra“ a zaměnil už dnes všem lidem najednou současné hodinky za nové, jen málokdo by něco zaregistroval. Někteří by se občas divili, že slunce už nevychází v létě tak zbytečně brzo a v zimě tak příliš pozdě.
Autor: Miloš Antes
Kontakt: milos.antes@zimnialetnicas.cz
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
