Írán vyhlásil 40 dní státního smutku a k tomu sedm dnů veřejného volna po smrti nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího. V Teheránu se začaly scházet davy truchlících, stát mluví o mučednictví a slibuje pokračování jeho odkazu. Do toho pokračuje válka s USA a Izraelem a země řeší, kdo převezme řízení státu.
Potvrzení přišlo až po hodinách zmatku a popírání. Ještě v sobotu íránská média hlásila, že Chameneí dál „pevně a neochvějně velí“. Později státní média oznámila, že zemřel při americko-izraelských úderech, přímo v prostoru jeho úřadu.
Čtyřicet dní smutku a sedm svátků
Státní televize oznámila 40denní smutek a sedm státních svátků. Moderátor to doprovodil slovy: „S mučednickou smrtí nejvyššího vůdce jeho cesta a poslání nebudou ztraceny ani zapomenuty; naopak, budou naplněny s větší silou a zápalem.“ Mezitím se v ulicích Teheránu konají vzpomínkové shromáždění a země se připravuje na dlouhé období veřejných obřadů.
Zároveň se rozšiřují informace o rozsahu útoků. Útoky zasáhly 24 provincií a íránská média s odvoláním na Červený půlměsíc informovala o nejméně 201 mrtvých. Mezi zasaženými cíli byly školy, včetně dívčí základní školy v jižním městě Minab.
Řetězová reakce ve vedení
Íránská státní televize také informovala o dalších ztrátách na nejvyšších místech režimu. Náčelník generálního štábu Abdolrahim Musáví a ministr obrany Aziz Násirzádí byli zabiti při útoku na zasedání íránské Rady obrany. Alí Šamchání, Chameneího poradce pro politické, vojenské a jaderné otázky, byl také zabit. Státní média již dříve informovala, že při útoku zahynuli také někteří členové Chameneího rodiny.
Smrt nejvyššího vůdce otevírá otázku nástupnictví i praktického řízení země. Chameneí vedl Írán od roku 1989, kdy zemřel Rúholláh Chomejní. Nejvyšší vůdce stojí nad prezidentem, drží poslední slovo v klíčových státních a bezpečnostních věcech a dohlíží na armádu i justici. Zaznělo také, že v případě jeho smrti může zemi řídit rada, než se vyřeší přechod.
Do dění vstoupily i výroky z Washingtonu. Trump na Truth Social napsal: „Nemohl se vyhnout našim zpravodajským službám a vysoce sofistikovaným sledovacím systémům.“ Přidal i výzvu k vnitřní změně: „Tohle je největší šance pro íránský lid vzít si svou zemi zpět,“ a zmínil, že by se „Íránské revoluční gardy a policie“ měly „pokojně spojit s íránskými vlastenci“. Současně naznačil pokračování úderů a mluvil o „těžkém a přesném bombardování“, které má pokračovat podle potřeby.
Na půdě OSN se mezitím rozjela diplomatická přestřelka. Generální tajemník António Guterres řekl, že příležitost pro diplomacii byla „promarněna“ a vyzval k „deeskalaci a okamžitému ukončení bojů“. Íránský velvyslanec u OSN označil útoky za „nevyprovokovanou a předem připravenou agresi“ a dodal: „Není to jen akt agrese, je to válečný zločin a zločin proti lidskosti.“ Americký velvyslanec Mike Waltz trval na tom, že zásah byl oprávněný, a zopakoval: „Írán nemůže mít jadernou zbraň.“ Rusko útoky odsoudilo a žádalo jejich okamžité zastavení, Čína mluvila o velkých obavách z náhlé eskalace.
