V Bělorusku dnes po 15:00 SEČ začalo třetí kolo rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na velvyslanectví Ruska v Minsku. Rusko před jednáním zopakovalo své obsáhlé požadavky týkající se Ukrajiny, Kyjev trvá na zastavení ruských útoků na civilní obyvatelstvo.
Ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak několik minut před schůzkou vyzval Rusko, aby jeho armáda zastavila útoky proti ukrajinským civilistům. „Za několik minut začneme jednat s představiteli země, která vážně věří, že rozsáhlé násilí proti civilistům je argument. Dokažte, že tomu tak není,“ prohlásil směrem k ruské delegaci.
Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij, který je vedoucím ruské delegace, podle TASS uvedl, že ruská strana je připravena jednat s ukrajinskými představiteli tak dlouho, kolik bude potřeba k dosažení dohody. Podle korespondenta ruské agentury Interfax se dnešní jednání bude soustředit na tři bloky otázek: vnitropolitické uspořádání Ukrajiny, humanitární aspekty a vojenské urovnání konfliktu.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dnes podle agentury Reuters uvedl, že Rusko zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“. Podle Reuters jde zatím o nejjasněji formulovaný seznam požadavků Moskvy od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února.
Jde o třetí pokus obou stran o dosažení dohody, která by ukončila boje na Ukrajině. První se uskutečnil 28. února v běloruské Homelské oblasti, druhý pak na na místě dnešního jednání v lovecké chatě v běloruské části Bělověžského pralesa.
Strany se v dosavadních jednáních dohodly na potřebě humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. V praxi však snaha o zorganizování těchto koridorů zatím selhávala, neboť klid zbraní nebyl dodržován, podotkla stanice BBC. Kyjev souběžně s dnešními rozhovory uvedl, že ruské síly v rozporu s dohodou o humanitárních koridorech dál ostřelovaly ukrajinská města, a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel.
