Plánovaný systém, který by zajišťoval on-line soudnictví v ČR, by měl zůstat v gesci ministerstva spravedlnosti. Shodli se na tom účastníci dnešního, již pátého kulatého stolu k zavedení on-line soudnictví. Debaty se zúčastnili soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Daniela Ratajová, ředitel odboru strategie ministerstva spravedlnosti Jan Převrátil a partner PRK Partners Michal Matějka.
Podle Převrátila je potřeba odlišit dvě věci: samotný systém by měl zůstat pod ministerstvem, ale konkrétní soudní data by měla být pod kontrolou soudů. Na tvorbě systému by se měly podílet všechny složky justice. Podle Ratajové je soudcovská unie přitom přirozeným partnerem. Stejně tak advokátní komora, míní Matějka. Systém se musí zavádět postupně. Začít by se mělo od menších agend. Je třeba ale myslet i na to, že v budoucnu musí být vhodný pro komplexní využití, upozornila Ratajová. Ve všech zemích, kde s on-line soudnictvím již mají zkušenosti a úspěch, šli právě cestou postupných kroků, uvedl Matějka. „To znamená, že se vybere jedna relativně úzce definovaná agenda, tam se to otestuje a vyzkouší. Veřejnost má možnost se k tomu vyjádřit,“ řekl. Účast je dobrovolná a teprve po několika letech se postupně zavádí povinné elektronické řešení vybraných sporů. S tím, že musí zůstat možnost standardního způsobu pro lidí, kteří nemají internet nebo s ním nechtějí pracovat, dodal.
Podle Ratajové je také nutné začít u menších agend, dobrovolnost elektronického řešení může být podpořena například nižším soudním poplatkem. Ale sofwarové řešení se má již od počátku dělat maximálně komplexně. S tím souhlasí i Převrátil.
První agenda by mohla být definovaná nejdříve za tři roky, shodli se účastníci debaty.
Matějka připomněl, že dnes již elektronicky funguje insolvenční řízení. Méně známé je podle něj řešení sporů v oblasti duševního vlastnictví, kde se před Evropským úřadem duševního vlastnictví již celé řízení vede elektronicky, což má relevanci i pro Českou republiku, protože ochranné známky či průmyslové vzory platí v celé EU, tedy i v Česku.
V některých zemích již on-line řešení platí v oblasti civilního práva u tzv. malých nároků, tedy sporů o menší částku, která je předem určena. Jako příklad může sloužit Kanada a Anglie.
Podle Ratajové se již dnes řada těchto sporů v ČR vede sice ne on-line, ale bez jednání, kdy soudce rozhoduje na základě písemných návrhů.
Převrátil připomněl, že již dnes fungují elektronické platební rozkazy, šedesát procent z nich však nakonec skončí u soudů, protože si je lidé nevyzvednou. K on-line řešení se nabízejí hlavně spotřebitelské spory. Motivovalo by to ty lidi, kteří dnes kvůli drobným sporům nechtějí jít k soudu.
O-line systém by měl fungovat jako „efektivní asistent soudce“, který by připravil všechny podklady, vyhledal příslušné judikáty, případně navrhl rozhodnutí. Musí být však zachována zpětná vazba na „živého“ soudce, řekl Převrátil.
Také podle Ratajové nesmí být vyloučen přezkum soudcem, technologie musí pouze zrychlení řízení pomáhat.
„V žádné demokratické zemí na světě není, ani by nemělo být, cílem vyloučit soudce, a aby spory rozhodoval nějaký robot … Druhá oblast je, jestli to chceme, a tam je podle mého názoru jednoznačná odpověď, že to nechceme,“ řekl Matějka. V demokratickém právním státě státě nemá mít technologie konečné slovo. „Cílem těchto snah není odlidštit justici, ale naopak jí učinit přívětivější pro občany, uzavřel.
Jakou roli mají mít automatizované systémy v justici je podle Převrátila politická otázka. Je proto podle něj potřeba definovat politický konsensus, kam až tyto systémy pustit.
Příští debata se uskuteční v září na www.ceskenoviny.cz. Dotazy v průběhu kulatého stolu bude možné opět pokládat přes Sli.do s hashtagem #CTK-justice.
