ZprávySyrští žadatelé o azyl v nejistotě: Evropské země po pádu Asada pozastavily...

Syrští žadatelé o azyl v nejistotě: Evropské země po pádu Asada pozastavily vyřizování žádostí

Evropské země v pondělí až do odvolání pozastavily vyřizování žádostí o azyl Syřanům poté, co povstalci obsadili syrské hlavní město a prezident Bašár Asad po 13 letech občanské války uprchl do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Rozhodnutí, které se týká desítek tisíc otevřených žádostí, odráží rychle se měnící politickou situaci v Sýrii. Také však růst podpory evropských pravicových stran, které chtějí omezit přistěhovalectví, jak upozorňuje agentura Reuters.

Rakousko chystá deportace

Rakouská přechodná vláda zastavila všechny žádosti Syřanů o azyl. Tvrdí, že připravuje plány na repatriaci nebo deportaci osob zpět do jejich vlasti s odůvodněním, že situace v zemi se zásadně změnila.

Rakouský kancléř Karl Nehammer, konzervativec, který je v otázce imigrace zastáncem tvrdé linie, ve svém příspěvku na X uvedl, že vláda „podpoří všechny Syřany, kteří našli útočiště v Rakousku a chtějí se vrátit do své vlasti“. Dodal, že „bezpečnostní situace v Sýrii musí být také přehodnocena, aby bylo možné v budoucnu opět uskutečnit deportace“.

V Rakousku žije přibližně 95 000 Syřanů, z nichž mnozí přišli během migrační krize v letech 2015 a 2016. Odpor proti nim posílil v Rakousku krajní pravici a konzervativce.

Největší syrskou diasporu v Evropě hostí Německo

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky pozastavil všechny nevyřízené žádosti syrských žadatelů o azyl. Podle úředníků je politická situace v Sýrii natolik nejistá, že není možné dospět k řádnému rozhodnutí, zda je země bezpečná, či nikoliv.

V současné době čeká v Německu na odpověď na své žádosti o azyl 47 270 Syřanů. Těch, kterým již byl azyl udělen, se to netýká. Německo má největší syrskou diasporu mimo Blízký východ. Asi 700 000 z celkového milionu Syřanů v Německu je klasifikováno jako uprchlíci.

Někteří se začali ze sousedních zemí vracet domů

Pozastavení vyřizování žádostí Syřanů oznámily i další země, včetně Norska, Itálie, Dánska a Nizozemska.

Tyto kroky ponechávají desetitisíce Syřanů v nejistotě. Od roku 2011 bylo podle OSN nuceno opustit své domovy při hledání bezpečí více než 14 milionů Syřanů.

Mezitím se tisíce Syřanů v exilu v Libanonu a Jordánsku vracejí domů. Na libanonské hranici však proudí oběma směry.

Tamní zpravodaj BBC uvedl, že stále více Syřanů se snaží dostat do Libanonu. Někteří z nich se podle něj obávají nárůstu chaosu nebo kriminality doma, ačkoli se jim prý dostalo ujištění, že k tomu nedojde.

Libanon hostí více než milion syrských uprchlíků, ale zpřísňuje pravidla pro jejich vstup do země.

Doporučujeme

Zásah ICE se změnil v drama. Agent střílel na auto s pětiletým dítětem

Agent amerického Imigračního a celního úřadu (ICE) ve čtvrtek v Bronxu v New Yorku postřelil muže. Podle policejních zdrojů se pokusil najet do agentů. Muž skončil v nemocnici a je mimo ohrožení života. V autě se nacházelo i pětileté dítě.

Přímý přenos z popravy. Smrt útočníka z Fort Hood popravčí četou má být vysílána živě

Spojené státy plánují 3. prosince veřejně odvysílat popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zastřelil 13 lidí na vojenské základně Fort Hood v Texasu. Pokud se uskuteční, půjde o první popravu popravčí četou v americké armádě od druhé světové války a vůbec první živě přenášenou popravu v historii USA. Plán oznámil ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož má veřejnost vidět, jaké následky mají podobné zločiny.

USA podle Trumpa neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Washington vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.

Studentovi utrhl policejní granát ruku. Francie jeho používání při protestech pozastavila

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání omračovacích granátů EF-SON při protestech středoškoláků. Rozhodnutí přišlo poté, co patnáctiletému studentovi v Lens výbuch granátu utrhl ruku. Policejní inspekce zároveň vede 18 vyšetřování kvůli podezření na pochybení policistů a jeden z nich už čelí obvinění kvůli vážnému zranění dalšího nezletilého demonstranta.

Ropa prudce zdražuje. Brent se dostal nad 105 dolarů za barel

Ceny ropy ve čtvrtek výrazně rostou. Severomořský Brent během obchodování překonal 105 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 92 dolarů. Trhy reagují především na obavy z omezení dodávek z Blízkého východu a výpadky těžby v Mexickém zálivu kvůli hurikánu Isaias.

Vražedkyně Christa Pike, která přežila svou popravu, už chodí a mluví. Nemůže hýbat rukama

Christa Pike po neúspěšném pokusu o popravu v americkém Tennessee poprvé vstala z nemocničního lůžka a začala chodit po pokoji. Padesátiletá odsouzená k trestu smrti však podle svého právníka stále trpí následky podání smrtící injekce a je zmatená.

Belgii v pátek a v pondělí ochromí stávky proti škrtům, čeká se narušení dopravy

Belgii tento pátek a příští pondělí ochromí stávky a protesty pořádané odbory kvůli očekávaným rozpočtovým škrtům prosazovaným belgickou vládou. Podle posledních informací belgických médií bude v pátek narušena veřejná doprava v Bruselu i ve zbytku země, komplikace se očekávají také na hlavním bruselském letišti Zaventem. Jak bude vypadat situace v pondělí, bude jasnější o víkendu.

Trump pochybuje, že letos získá Nobelovu cenu míru, připomněl postoj Nobelova výboru

Americký prezident Donald Trump se staví spíše skepticky k možnosti, že by letos dostal Nobelovu cenu za mír. Vyplývá to z dnešního prohlášení, o kterém informuje agentura Reuters. Podle ní Trump dostal nominaci na cenu od několika vlád, přičemž letošního laureáta se svět dozví v pátek. Trump se od návratu do prezidentského úřadu v lednu loňského roku netajil tím, že by ocenění rád získal.

Ruský útok v Kramatorsku zabil 30 lidí a dalších 18 zranil

Třicet lidí dnes přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.

Musk zuří kvůli Indii. Tamní miliardáře obvinil z blokování služeb Starlinku

Miliardář Elon Musk obvinil jisté zájmové skupiny z blokování spuštění jeho satelitní internetové služby Starlink, kterou provozuje jeho společnost SpaceX. Podle něj se snaží udržet dominantní postavení na trhu. Kontroverzní podnikatel to označil za „zločin vůči indickému lidu“.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Chlapec na základní škole v Polsku napadl tři lidi, jeden z nich zemřel

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi - jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie.

Nad Íránem se stahují mračna. USA se připravují na masivní údery

Pentagon před několika dny nařídil velitelství CENTCOM, aby dokončilo přípravy na obnovení hlavních bojových operací v Íránu, uvedli podle serveru Axios američtí představitelé. Mluvčí íránské armády varoval, že síly islámské republiky jsou v případě „americké agrese“ připraveny provést preventivní údery na americké základny na Blízkém východě.

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny, oznámilo dnes jihokorejské ministerstvo zahraničí. Soul tak reaguje na prohlubující se diplomatický spor kolem ukrajinského předání severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje, informovala agentura AFP.

Zemřela španělská důchodkyně, jejíž vystěhování vyvolalo celostátní protesty. Bylo jí 87 let

Maricarmen Abascal se během několika týdnů stala symbolem španělské bytové krize. Sedmaosmdesátiletou ženu policie v září vystěhovala z madridského bytu, kde žila více než 70 let. Skončila v nemocnici a domů se už nevrátila. Její případ rozpoutal protesty, které přispěly až k vyhlášení předčasných parlamentních voleb.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama