Reklama
12.2 C
Czech
Úterý 10. března 2026
ZprávyŠvýcarsko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Hlasování bylo těsné

Švýcarsko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Hlasování bylo těsné

Švýcarští voliči v nedělním referendu těsně schválili zákaz úplného zakrytí obličeje včetně nikábu a burky téměř na všech veřejných místech. Návrh iniciovala populistická pravicová Švýcarská lidová strana, která v roce 2009 organizovala zákaz výstavby minaretů. Informovala o tom agentura Reuters a stanice CNN.

Podle oficiálních předběžných výsledků zveřejněných federální vládou získal kontroverzní návrh podporu 51,21 procent voličů a většinu z 26 kantonů v zemi.

Výsledek znamená, že zahalování obličeje bude zakázáno na všech veřejně přístupných místech včetně ulic, úřadů, veřejné dopravy, restaurací, obchodů i na venkově.

Jedinou výjimkou jsou bohoslužby a další posvátná místa. Podle textu návrhu zveřejněného švýcarskou federální vládou bude zakrytí obličeje povoleno také ze zdravotních a bezpečnostních důvodů, kvůli počasí a v situacích, kdy je to považováno za „místní zvyk“, například na karnevalech. Podle vládního dokumentu nebudou existovat žádné další výjimky, a to ani pro turisty.

Návrh islám přímo nezmiňuje a jeho cílem je také zabránit násilným pouličním demonstrantům nosit masky, ale místní politici, média a aktivisté jej označují jako „zákaz burky“.

„Ve Švýcarsku je naší tradicí, že ukážete svou tvář. To je známka našich základních svobod,“ řekl podle Reuters před hlasováním Walter Wobmann, předseda výboru pro referendum a člen parlamentu za Švýcarskou lidovou stranu (SVP).

Zakrývání obličeje je „symbolem tohoto extrémního politického islámu, který je v Evropě stále viditelnější a ve Švýcarsku nemá místo,“ prohlásil Wobmann.

Zákaz má celou řadu kritiků

Návrh, který SVP v kampani propagovala se slogany jako „Stop extremismu“, kritizovala řada švýcarských náboženských organizací, lidskoprávních organizací a občanských sdružení, stejně jako federální vláda.

Švýcarská rada pro náboženství, která zastupuje všechny hlavní náboženské komunity ve Švýcarsku, návrh na začátku letošního roku odsoudila a zdůraznila, že lidské právo na svobodu náboženského vyznání chrání také náboženské praktiky včetně oblékání, upozornila stanice CNN.

Švýcarská vláda iniciativu rovněž odmítla a lidem doporučila, aby hlasovali proti. Argumentovala tím, že není na státu, aby ženám diktoval, co mají nosit.

Podle výzkumu provedeného na univerzitě v Luzernu burku ve Švýcarsku téměř nikdo nenosí a jen asi tři desítky žen nosí nikáb. Zhruba 5 procent obyvatel Švýcarska s 8,6 miliony obyvatel jsou muslimové, většinou z Turecka, Bosny a Kosova.

„Dnešní rozhodnutí otevírá staré rány, dále rozšiřuje princip právní nerovnosti a muslimské menšině vysílá jasný signál o vyloučení,“ uvedla Ústřední islámská rada Švýcarska. Organizace slíbila právní napadení chystaného zákazu a získání finančních prostředků na pomoc ženám, které dostanou pokutu.

„Ukotvení kodexů oblékání v ústavě pro ženy není osvobozeneckým bojem, ale krokem do minulosti,“ uvedla Federace islámských organizací ve Švýcarsku.

Francie zakázala zahalování obličeje na veřejnosti v roce 2011. Podobná omezení platí i v Dánsku, Rakousku, Nizozemsku a Bulharsku. Ještě před referendem zákaz již existoval ve dvou švýcarských kantonech.

Reklama

Doporučujeme

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.

Ukrajina téměř zcela vytlačila Rusy z Dněpropetrovské oblasti, tvrdí generál

Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Trump poslal ceny ropy dolů, trhy však reagují předčasně

Ceny ropy klesají po několika vyjádřeních amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válka s Íránem se chýlí ke konci. Trhy nicméně začaly pracovat s koncem konfliktu ještě dříve, než k němu došlo, varoval expert. Americký dolar po Trumpových komentářích oslabil a akcie posílily.

Izrael čeká dlouhou ofenzivu v Libanonu

Izrael počítá s tím, že boj proti Hizballáhu v Libanonu potrvá déle než současná válka s Íránem, napsaly Financial Times. Operace může pokračovat i po případném příměří s Teheránem a podle izraelských plánů má oslabit hnutí natolik, aby sever země přestal žít ve stínu další evakuace.

Válka s Íránem brzy skončí, ujistil Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí ujistil republikány, že válka s Íránem nepotrvá dlouho. Konflikt nicméně podle něj skončí až ve chvíli, kdy USA splní všechny své válečné cíle. Írán reagoval s tím, že válka skončí, až to dovolí.

Íránská televize označila nového vůdce Modžtabu Chameneího za zraněného ve válce

Moderátoři íránské státní televize při nedělním oznámení jména nového nejvyššího duchovního Modžtaby Chameneího uvedli, že byl zraněn v "ramadánové válce", což je označení, které íránská média používají pro současný konflikt s USA a Izraelem. Analytik ale později v živém vysílání naznačil, že nyní 56letý Chameneí mohl být zraněn v irácko-íránské válce v 80. letech. Jak byl nový vůdce zraněn, tak z vysílání íránské televize není jasné, napsala agentura AP.

KOMENTÁŘ: Trump zlehčuje ropný šok. Uklidní svět uvolnění komoditních rezerv?

Pokračující válka na Blízkém východě vyhnala ceny ropy v jednu chvíli až na cenu 116 dolarů za barel. Napětí na trhu má ulevit plán států skupiny G7 na uvolnění ropných rezerv. O jaké množství černého zlata jde? A jak situaci komentuje prezident Donald Trump?

Výbuch v Lutychu poškodil synagogu. Antisemitský útok, míní belgická vláda

Belgické úřady vyšetřují pondělní výbuch před synagogou v Lutychu na východě země. Exploze poškodila budovu i okolní objekty, incident se obešel bez zranění. Podle představitelů státu šlo o cílený antisemitský čin.

Šéf rakouské veřejnoprávní ORF odstoupil z funkce kvůli obvinění z obtěžování

Šéf veřejnoprávní rakouské rozhlasové a televizní stanice ORF Roland Weissmann dnes z funkce s okamžitou platností odstoupil. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na vedení rady této stanice. Weissmanna jedna ze zaměstnankyň obvinila ze sexuálního obtěžování, ten to ale popírá. Jeho právní zástupce oznámil právní kroky.

Trump naznačil, že o konci války s Íránem rozhodnou Spojené státy

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s izraelským serverem The Times of Israel (ToI) naznačil, že o konci bojů s Íránem rozhodnou Spojené státy. Zároveň si šéf Bílého domu nemyslí, že bude nutné, aby Izrael ve válce pokračoval bez účasti USA.

Zemřel Joe McDonald, hlas Woodstocku a protiválečné generace

Hudební svět přišel o jednu z výrazných osobností americké kontrakultury 60. let. Joe McDonald se proslavil jako autor protiválečné hymny, která se stala symbolem protestů proti válce ve Vietnamu. Jeho jméno ale zůstává spojené i s legendárním festivalem Woodstock a celou generací, která tehdy hledala vlastní hlas.

Hlavní nádraží ve skotském Glasgow je uzavřeno kvůli požáru

Hlavní nádraží ve skotském Glasgow, které patří k největším v Británii, je uzavřeno na dobu neurčitou kvůli rozsáhlému požáru v jeho blízkém okolí. Uvedl to dnes ráno web BBC News. Budova, kde vypukl požár, se částečně zřítila. Není zcela jasné, jaké škody oheň způsobil v nádražní budově a na infrastruktuře. Nejsou informace o zraněných či mrtvých.

Írán má nového duchovního vůdce. Trumpovi se to líbit nebude

Modžtaba Chameneí, druhorozený syn zabitého ajatolláha Alího Chameneího, byl íránským Shromážděním znalců vybrán za nového duchovního vůdce islámské republiky. Hovoří se o muži držícím se v ústraní, který však získával moc „v zákulisí“ íránské politiky.

Čínské ceny rostly nejrychleji za víc než tři roky

Čínské spotřebitelské ceny v únoru zrychlily růst na 1,3 procenta meziročně a dostaly se nejvýš od ledna 2023. Pomohly jim oslavy lunárního nového roku, dražší ropa i silnější poptávka po elektronice spojené s umělou inteligencí. Zároveň se mírně zmírnil i tlak na průmyslovou deflaci, která čínskou ekonomiku svírá už déle než tři roky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama