-2.8 C
Czech
Neděle 4. ledna 2026
ZprávyŠvýcarsko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Hlasování bylo těsné

Švýcarsko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Hlasování bylo těsné

Švýcarští voliči v nedělním referendu těsně schválili zákaz úplného zakrytí obličeje včetně nikábu a burky téměř na všech veřejných místech. Návrh iniciovala populistická pravicová Švýcarská lidová strana, která v roce 2009 organizovala zákaz výstavby minaretů. Informovala o tom agentura Reuters a stanice CNN.

Podle oficiálních předběžných výsledků zveřejněných federální vládou získal kontroverzní návrh podporu 51,21 procent voličů a většinu z 26 kantonů v zemi.

Výsledek znamená, že zahalování obličeje bude zakázáno na všech veřejně přístupných místech včetně ulic, úřadů, veřejné dopravy, restaurací, obchodů i na venkově.

Jedinou výjimkou jsou bohoslužby a další posvátná místa. Podle textu návrhu zveřejněného švýcarskou federální vládou bude zakrytí obličeje povoleno také ze zdravotních a bezpečnostních důvodů, kvůli počasí a v situacích, kdy je to považováno za „místní zvyk“, například na karnevalech. Podle vládního dokumentu nebudou existovat žádné další výjimky, a to ani pro turisty.

Návrh islám přímo nezmiňuje a jeho cílem je také zabránit násilným pouličním demonstrantům nosit masky, ale místní politici, média a aktivisté jej označují jako „zákaz burky“.

„Ve Švýcarsku je naší tradicí, že ukážete svou tvář. To je známka našich základních svobod,“ řekl podle Reuters před hlasováním Walter Wobmann, předseda výboru pro referendum a člen parlamentu za Švýcarskou lidovou stranu (SVP).

Zakrývání obličeje je „symbolem tohoto extrémního politického islámu, který je v Evropě stále viditelnější a ve Švýcarsku nemá místo,“ prohlásil Wobmann.

Zákaz má celou řadu kritiků

Návrh, který SVP v kampani propagovala se slogany jako „Stop extremismu“, kritizovala řada švýcarských náboženských organizací, lidskoprávních organizací a občanských sdružení, stejně jako federální vláda.

Švýcarská rada pro náboženství, která zastupuje všechny hlavní náboženské komunity ve Švýcarsku, návrh na začátku letošního roku odsoudila a zdůraznila, že lidské právo na svobodu náboženského vyznání chrání také náboženské praktiky včetně oblékání, upozornila stanice CNN.

Švýcarská vláda iniciativu rovněž odmítla a lidem doporučila, aby hlasovali proti. Argumentovala tím, že není na státu, aby ženám diktoval, co mají nosit.

Podle výzkumu provedeného na univerzitě v Luzernu burku ve Švýcarsku téměř nikdo nenosí a jen asi tři desítky žen nosí nikáb. Zhruba 5 procent obyvatel Švýcarska s 8,6 miliony obyvatel jsou muslimové, většinou z Turecka, Bosny a Kosova.

„Dnešní rozhodnutí otevírá staré rány, dále rozšiřuje princip právní nerovnosti a muslimské menšině vysílá jasný signál o vyloučení,“ uvedla Ústřední islámská rada Švýcarska. Organizace slíbila právní napadení chystaného zákazu a získání finančních prostředků na pomoc ženám, které dostanou pokutu.

„Ukotvení kodexů oblékání v ústavě pro ženy není osvobozeneckým bojem, ale krokem do minulosti,“ uvedla Federace islámských organizací ve Švýcarsku.

Francie zakázala zahalování obličeje na veřejnosti v roce 2011. Podobná omezení platí i v Dánsku, Rakousku, Nizozemsku a Bulharsku. Ještě před referendem zákaz již existoval ve dvou švýcarských kantonech.

Reklama

Doporučujeme

Provozovatelé baru v Crans-Montana čelí vyšetřování kvůli tragickému požáru

Požár v horském letovisku Crans-Montana, který na Nový rok zabil nejméně 40 lidí, má první konkrétní právní dohru. Švýcarští žalobci zahájili trestní vyšetřování proti dvojici manažerů baru, kde se tragédie odehrála. Prověřují mimo jiné podezření na usmrcení z nedbalosti.

Trump chce znovu pustit americké ropné firmy do Venezuely

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.

Starmer odmítl říct, zda americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.

Babiš pojede do Paříže na setkání koalice ochotných, k Okamurovi se nevyjádřil

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Řekl to v dnešním videopříspěvku na svých sociálních sítích. Nijak se přitom nevyjádřil k novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž šéf vládního hnutí SPD kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice, ale i ukrajinských politiků a diplomatů.

Íránský vůdce připustil oprávněnost protestů, proti výtržníkům chce ale zakročit

Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, ve své dnešní první veřejné reakci na masové protesty v zemi připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit, informovaly agentury.

Trump oznámil zadržení venezuelského prezidenta Madura a jeho odvezení ze země

Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl s manželkou Cilií Floresovou zadržen a letecky transportován ze země. Na sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump, který zároveň potvrdil americké údery ve Venezuele. Do svého floridského sídla Mar-a-Lago svolal Trump na 11:00 místního času (17:00 SEČ) tiskovou konferenci. Venezuelská vláda mezitím oznámila, že neví, kde Maduro je, předtím ale informovala o tom, že prezident v zemi vyhlásil výjimečný stav.

Venezuela ohlásila rozsáhlé nasazení armády včetně balistických systémů

Venezuela po amerických útocích rozsáhle nasadí své pozemní, vzdušné a námořní síly včetně balistických systémů. Podle agentury AFP to oznámil venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino. Spojené státy dnes podnikly ve Venezuele sérii útoků, při kterých podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zadržely autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Venezuela byla napadena, uvedl prezident Kolumbie

Venezuela byla napadena a čelí raketovému útoku, uvedl dnes kolumbijský prezident Gustavo Petro. Vyzval také k reakci OSN i Organizaci amerických států (OAS). Po zprávách o výbuších a nízkých přeletech letadel nad Caracasem obvinil venezuelský prezident Nicolás Maduro Spojené státy z útoku na vojenské a civilní cíle v několika regionech. V zemi vyhlásil výjimečný stav.

Venezuelský prezident vyhlásil výjimečný stav, z útoků obvinil USA

Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes v zemi vyhlásil výjimečný stav. Podle agentury Reuters to uvedla venezuelská vláda, která obvinila Spojené státy z útoků na vojenské a civilní cíle v několika venezuelských státech. Agentury předtím informovaly o sérií explozí v Caracasu. Zpravodajka stanice CBS News v Bílém domě na síti X napsala, že americký prezident Donald Trump nařídil útoky ve Venezuele včetně vojenských cílů, oficiální vyjádření ale americká vláda dosud neučinila.

Venezuelskou metropolí Caracasem otřásly silné exploze

Venezuelskou metropolí Caracasem dnes otřásly silné exploze, uvedly agentury. Podle AFP, která se odvolává na reportéra na místě, doprovázely výbuchy zvuky připomínající přelet letadel. Část města, která leží poblíž velké vojenské základny, je podle Reuters bez elektřiny.

Zelenskyj do funkce šéfa prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes do funkce šéfa své kanceláře jmenoval dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Hlava státu na síti X zdůraznila, že Ukrajina se nyní musí více zaměřit na svou bezpečnost a obranu. Předchozího vlivného vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka vloni Zelenskyj odvolal v souvislosti s vyšetřováním korupce v ukrajinské energetice.

Saúdská Arábie podnikla údery proti separatistům v jižním Jemenu

Saúdská Arábie, která je spojencem jemenské vlády, dnes provedla údery proti separatistům podporovaným Spojenými arabskými emiráty na jihu Jemenu, uvedl podle agentury AP zástupce separatistů. Podle agentury AFP při útoku zahynulo sedm lidí a několik dalších bylo zraněno. Cílem operace vedené Rijádem je převzít kontrolu nad tábory Jižní přechodné rady (STC) v provincii Hadramaút u hranic se Saúdskou Arábií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama