-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyŠvýcarsko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Hlasování bylo těsné

Švýcarsko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Hlasování bylo těsné

Švýcarští voliči v nedělním referendu těsně schválili zákaz úplného zakrytí obličeje včetně nikábu a burky téměř na všech veřejných místech. Návrh iniciovala populistická pravicová Švýcarská lidová strana, která v roce 2009 organizovala zákaz výstavby minaretů. Informovala o tom agentura Reuters a stanice CNN.

Podle oficiálních předběžných výsledků zveřejněných federální vládou získal kontroverzní návrh podporu 51,21 procent voličů a většinu z 26 kantonů v zemi.

Výsledek znamená, že zahalování obličeje bude zakázáno na všech veřejně přístupných místech včetně ulic, úřadů, veřejné dopravy, restaurací, obchodů i na venkově.

Jedinou výjimkou jsou bohoslužby a další posvátná místa. Podle textu návrhu zveřejněného švýcarskou federální vládou bude zakrytí obličeje povoleno také ze zdravotních a bezpečnostních důvodů, kvůli počasí a v situacích, kdy je to považováno za „místní zvyk“, například na karnevalech. Podle vládního dokumentu nebudou existovat žádné další výjimky, a to ani pro turisty.

Návrh islám přímo nezmiňuje a jeho cílem je také zabránit násilným pouličním demonstrantům nosit masky, ale místní politici, média a aktivisté jej označují jako „zákaz burky“.

„Ve Švýcarsku je naší tradicí, že ukážete svou tvář. To je známka našich základních svobod,“ řekl podle Reuters před hlasováním Walter Wobmann, předseda výboru pro referendum a člen parlamentu za Švýcarskou lidovou stranu (SVP).

Zakrývání obličeje je „symbolem tohoto extrémního politického islámu, který je v Evropě stále viditelnější a ve Švýcarsku nemá místo,“ prohlásil Wobmann.

Zákaz má celou řadu kritiků

Návrh, který SVP v kampani propagovala se slogany jako „Stop extremismu“, kritizovala řada švýcarských náboženských organizací, lidskoprávních organizací a občanských sdružení, stejně jako federální vláda.

Švýcarská rada pro náboženství, která zastupuje všechny hlavní náboženské komunity ve Švýcarsku, návrh na začátku letošního roku odsoudila a zdůraznila, že lidské právo na svobodu náboženského vyznání chrání také náboženské praktiky včetně oblékání, upozornila stanice CNN.

Švýcarská vláda iniciativu rovněž odmítla a lidem doporučila, aby hlasovali proti. Argumentovala tím, že není na státu, aby ženám diktoval, co mají nosit.

Podle výzkumu provedeného na univerzitě v Luzernu burku ve Švýcarsku téměř nikdo nenosí a jen asi tři desítky žen nosí nikáb. Zhruba 5 procent obyvatel Švýcarska s 8,6 miliony obyvatel jsou muslimové, většinou z Turecka, Bosny a Kosova.

„Dnešní rozhodnutí otevírá staré rány, dále rozšiřuje princip právní nerovnosti a muslimské menšině vysílá jasný signál o vyloučení,“ uvedla Ústřední islámská rada Švýcarska. Organizace slíbila právní napadení chystaného zákazu a získání finančních prostředků na pomoc ženám, které dostanou pokutu.

„Ukotvení kodexů oblékání v ústavě pro ženy není osvobozeneckým bojem, ale krokem do minulosti,“ uvedla Federace islámských organizací ve Švýcarsku.

Francie zakázala zahalování obličeje na veřejnosti v roce 2011. Podobná omezení platí i v Dánsku, Rakousku, Nizozemsku a Bulharsku. Ještě před referendem zákaz již existoval ve dvou švýcarských kantonech.

Reklama

Doporučujeme

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama