MagazínStudovala práva, teď nesmí. Ženy v Afghánistánu hledají útěchu v arteterapii

Studovala práva, teď nesmí. Ženy v Afghánistánu hledají útěchu v arteterapii

Devatenáctiletá Khushi doma v severním Afghánistánu kreslí autoportrét, postavu zahalenou v modré burce v kleci. Bývalá studentka dříve navštěvovala hodiny práva a politologie na univerzitě v provincii Balch. Od prosince, kdy Tálibán ženám zakázal univerzitní studium, ji však pohltily deprese. Skončila na psychiatrii, kde jí lékaři doporučili kurzy arteterapie. O jejím příběhu napsala agentura Reuters.

„Když jsem si uvědomila, že na tom nejsem psychicky dobře, byla jsem skutečně nešťastná… Pořád jsem měla deprese, připadala jsem si jako pták uvězněný v kleci, který ztratil všechno štěstí,“ zavzpomínala Khushi, která je dle Reuters z bezpečnostních důvodů identifikována pouze jedním jménem.

„Poté, co Tálibán dívkám zakázal studium na univerzitách a oznámil, že už nemůžeme pokračovat ve vzdělávání, jsem byla opravdu naštvaná. Den ode dne se můj duševní stav zhoršoval. Nakonec jsem se rozhodla navštívit psychiatra, abych se uzdravila,“ popsala svůj stav.

Radikální hnutí v Afghánistánu ženám zakázalo návštěvu univerzit v prosinci 2022, přičemž tento krok vyvolal vzácné veřejné protesty. K rozhodnutí Tálibán přistoupil v návaznosti na uzavření většiny dívčích středních škol. Následně tálibánské úřady nařídily většině afghánských humanitárních pracovnic, aby s prací přestaly.

Kroky omezující práva žen vyvolaly ostrou mezinárodní kritiku. Podle představitelů Západu jde o klíčovou překážku na cestě k jakémukoli formálnímu uznání vlády Tálibánu, která se ujala moci po odchodu zahraničních sil z Afghánistánu před dvěma lety. Hnutí nicméně tvrdí, že respektuje práva žen v souladu se svým výkladem islámského práva a afghánské kultury.

Počet žen s psychickými potížemi v Afghánistánu roste

Mnoho dívek a žen v Afghánistánu, které během dvacetileté přítomnosti zahraničních vojsk a vlády podporované Západem získaly příležitosti v oblasti vzdělávání a práce, se ovšem nyní podle svých slov potýká s pocitem zoufalství a psychickými problémy. Nárůst počtu pacientů potvrzují i odborníci v oboru.

„Od začátku Islámského emirátu (správy Tálibánu) zavedli tolik omezení pro ženy… Zakázali jim přistup na univerzity, do zábavních parků, kosmetických salonů a tak dále, ženám nenechali nic,“ řekl psychiatr Khushi, který rovněž nemůže být z bezpečnostních důvodů jmenován.

„Umělecké ateliéry jsou jedinou cestou, která nám zbyla, abychom našim pacientkám pomohli… staly se jediným místem, kde si dívky mohou vyčistit hlavu, potkat se s přáteli, najít si nové… Kromě toho se také mohou věnovat umění,“ dadal.

Khushi chodí ke svému psychiatrovi dvakrát měsíčně. Ten dříve navštěvoval čtyři až pět pacientů denně, ale nyní se dle jeho vyjádření tento počet zvýšil na 10 až 15 denně, přičemž většinou jde o ženy. Nárůst je podle něj ještě znatelnější poté, co Tálibán zakázal studentkám navštěvovat univerzity.

Arteterapie zklidňuje mysl a účastnicím kurzu zprostředkovává pocit zadostiučinění

V malém barevném výtvarném ateliéru v hlavním městě Balchu Mazáre Šarífu zdobí stěny obrazy. Několik mladých žen, včetně Khushi, se sešlo na hodině kreslení tužkou. Mnohé z nich sem dorazily na doporučení odborníka na duševní zdraví, aby zmírnily svou izolaci a rozvinuly nové dovednosti.

„Když jsem se cítila v depresi, lékař mi doporučil, abych chodila na místo, kde mohu uklidnit svou mysl. Vybrala jsem si výtvarný ateliér. Nejenže jsem si zde našla dobré přátele, ale je to také arteterapie,“ uvedla bývalá studentka univerzity na kurzu.

Khushi v arteterapii spatřuje naději do budoucna. „Dává mi to pocit zadostiučinění, že jsem něco vytvořila. Navíc mi kreslení dodává sebevědomí,“ prohlásila. „Jsem ze svého života zklamaná, ale nevzdávám se, budu bojovat. Doufám, že se to v budoucnu zlepší,“ uzavřela.

Zdravotnické organizace odhadují, že polovina ze 40 milionů obyvatel Afghánistánu trpí po desetiletích války a nestability psychickými potížemi. Spolehlivých údajů o trendech v oblasti duševního zdraví je málo, ale podle neoficiálních informací lékařů a humanitárních pracovníků se s problémy v oblasti duševního zdraví potýká stále více žen v důsledku nařízení omezujících jejich práci a vzdělávání.

Doporučujeme

Ochrana lesů mimo národní parky pomáhá zachraňovat ptáky

Ani zdravé lesy v národních parcích nemusí ptákům zajistit vhodné podmínky k životu. Američtí vědci zjistili, že pro jejich výskyt je často důležitější stav okolní krajiny než samotné chráněné území. Ochrana ptáků by se proto měla zaměřit také na lesy za hranicemi parků.

Odhadované tržby GTA VI překročily 2,3 miliardy dolarů, a to je jen začátek

Největší uvedení hry, jedna z nejpůsobivějších her v historii a nejlépe hodnocená videohra všech dob – vydání 13 let očekávaného titulu Grand Theft Auto VI provází samá superlativa. Zároveň jde o nejdražší hru v historii. Očekává se, že vydavatelská společnost Take-Two a studio Rockstar Games na něm vydělají nemalé částky.

Moskva se připravuje na návštěvu trojice evropských představitelů, řekl Rjabkov

Moskva se připravuje na možnou návštěvu trojice evropských představitelů, uvedl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rusko podle něj plánuje pozvat zástupce Francie, Německa a Británie. Přesné datum návštěvy zatím není známo.

Otevřme znovu otázku vstupu Ukrajiny do NATO, vyzval spojence Macron

Měli bychom znovu otevřít otázku o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu koalice ochotných v Berlíně. Také vyzval spojence k poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemi napadené Ruskem.

Tchaj-wan hlásí dezinformační kampaň před místními volbami, podezírá Čínu

Tchaj-wan upozornil společnost Meta Platforms na téměř 2700 účtů na sociálních sítích, které podle něj mohou být součástí čínské kampaně zaměřené na ovlivnění voleb na ostrově. Účty se objevily především na platformě Threads a podle tchajwanských úřadů sloužily k šíření dezinformací a prohlubování politických rozporů před místními volbami, které se uskuteční 28. listopadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři tchajwanské vládní představitele a interní zprávy z úřadů.

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama