Devatenáctiletá Khushi doma v severním Afghánistánu kreslí autoportrét, postavu zahalenou v modré burce v kleci. Bývalá studentka dříve navštěvovala hodiny práva a politologie na univerzitě v provincii Balch. Od prosince, kdy Tálibán ženám zakázal univerzitní studium, ji však pohltily deprese. Skončila na psychiatrii, kde jí lékaři doporučili kurzy arteterapie. O jejím příběhu napsala agentura Reuters.
„Když jsem si uvědomila, že na tom nejsem psychicky dobře, byla jsem skutečně nešťastná… Pořád jsem měla deprese, připadala jsem si jako pták uvězněný v kleci, který ztratil všechno štěstí,“ zavzpomínala Khushi, která je dle Reuters z bezpečnostních důvodů identifikována pouze jedním jménem.
Art therapy offers relief to Afghan women struggling with mental health https://t.co/4tMNRe8lJY pic.twitter.com/L460F4bfbo
— Reuters (@Reuters) August 10, 2023
„Poté, co Tálibán dívkám zakázal studium na univerzitách a oznámil, že už nemůžeme pokračovat ve vzdělávání, jsem byla opravdu naštvaná. Den ode dne se můj duševní stav zhoršoval. Nakonec jsem se rozhodla navštívit psychiatra, abych se uzdravila,“ popsala svůj stav.
Radikální hnutí v Afghánistánu ženám zakázalo návštěvu univerzit v prosinci 2022, přičemž tento krok vyvolal vzácné veřejné protesty. K rozhodnutí Tálibán přistoupil v návaznosti na uzavření většiny dívčích středních škol. Následně tálibánské úřady nařídily většině afghánských humanitárních pracovnic, aby s prací přestaly.
Kroky omezující práva žen vyvolaly ostrou mezinárodní kritiku. Podle představitelů Západu jde o klíčovou překážku na cestě k jakémukoli formálnímu uznání vlády Tálibánu, která se ujala moci po odchodu zahraničních sil z Afghánistánu před dvěma lety. Hnutí nicméně tvrdí, že respektuje práva žen v souladu se svým výkladem islámského práva a afghánské kultury.
Počet žen s psychickými potížemi v Afghánistánu roste
Mnoho dívek a žen v Afghánistánu, které během dvacetileté přítomnosti zahraničních vojsk a vlády podporované Západem získaly příležitosti v oblasti vzdělávání a práce, se ovšem nyní podle svých slov potýká s pocitem zoufalství a psychickými problémy. Nárůst počtu pacientů potvrzují i odborníci v oboru.
„Od začátku Islámského emirátu (správy Tálibánu) zavedli tolik omezení pro ženy… Zakázali jim přistup na univerzity, do zábavních parků, kosmetických salonů a tak dále, ženám nenechali nic,“ řekl psychiatr Khushi, který rovněž nemůže být z bezpečnostních důvodů jmenován.
„Umělecké ateliéry jsou jedinou cestou, která nám zbyla, abychom našim pacientkám pomohli… staly se jediným místem, kde si dívky mohou vyčistit hlavu, potkat se s přáteli, najít si nové… Kromě toho se také mohou věnovat umění,“ dadal.
Khushi chodí ke svému psychiatrovi dvakrát měsíčně. Ten dříve navštěvoval čtyři až pět pacientů denně, ale nyní se dle jeho vyjádření tento počet zvýšil na 10 až 15 denně, přičemž většinou jde o ženy. Nárůst je podle něj ještě znatelnější poté, co Tálibán zakázal studentkám navštěvovat univerzity.
Arteterapie zklidňuje mysl a účastnicím kurzu zprostředkovává pocit zadostiučinění
V malém barevném výtvarném ateliéru v hlavním městě Balchu Mazáre Šarífu zdobí stěny obrazy. Několik mladých žen, včetně Khushi, se sešlo na hodině kreslení tužkou. Mnohé z nich sem dorazily na doporučení odborníka na duševní zdraví, aby zmírnily svou izolaci a rozvinuly nové dovednosti.
„Když jsem se cítila v depresi, lékař mi doporučil, abych chodila na místo, kde mohu uklidnit svou mysl. Vybrala jsem si výtvarný ateliér. Nejenže jsem si zde našla dobré přátele, ale je to také arteterapie,“ uvedla bývalá studentka univerzity na kurzu.
Khushi v arteterapii spatřuje naději do budoucna. „Dává mi to pocit zadostiučinění, že jsem něco vytvořila. Navíc mi kreslení dodává sebevědomí,“ prohlásila. „Jsem ze svého života zklamaná, ale nevzdávám se, budu bojovat. Doufám, že se to v budoucnu zlepší,“ uzavřela.
Zdravotnické organizace odhadují, že polovina ze 40 milionů obyvatel Afghánistánu trpí po desetiletích války a nestability psychickými potížemi. Spolehlivých údajů o trendech v oblasti duševního zdraví je málo, ale podle neoficiálních informací lékařů a humanitárních pracovníků se s problémy v oblasti duševního zdraví potýká stále více žen v důsledku nařízení omezujících jejich práci a vzdělávání.
