7.8 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
Protext ČTKStrategie 2030: ORLEN lídrem zelené energetiky a garantem energetické bezpečnosti ve střední...

Strategie 2030: ORLEN lídrem zelené energetiky a garantem energetické bezpečnosti ve střední Evropě

Praha 1. března 2023 (PROTEXT) – Před dvěma roky skupina ORLEN představila, jako první integrovaný koncern oil&gas ve střední Evropě, ambiciózní cíle dekarbonizace. Dnes skupina zrychluje. V aktualizované strategii do roku 2030 ORLEN předpokládá nárůst investic do obnovitelných zdrojů energie, moderní petrochemie, zvýšení objemů produkce bioplynu a atraktivní nabídku alternativních pohonných hmot, včetně výrazného nárůstu počtu nabíječek elektromobilů. Na zelené investice koncern vynaloží celkem více než 120 mld PLN, což představuje cca 40 % investičních nákladů naplánovaných do roku 2030. Dekarbonizace aktiv a omezení využívání fosilních paliv umožní skupině ORLEN další zvyšování energetické bezpečnosti v celém regionu CE, což je klíčové, pokud si uvědomíme trvající energetickou krizi posílenou invazí Ruska do Ukrajiny. Aktualizovaná strategie skupiny ORLEN kromě ambiciózních investic usnadňujících realizaci stabilního zisku při diverzifikované ekonomické situaci na světových komoditních trzích počítá také se vzestupnou dráhou dividend, a to již od úrovně 4 PLN/akcie.

Video materiál: https://youtu.be/HEUmkgDNH08

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘEDPOKLADY STRATEGIE ORLEN2030:

– ORLEN jako lídr energetické transformace v regionu;

– 25% absolutní snížení emisí ekvivalentu CO2 v segmentu rafinérie, petrochemie a těžby do roku 2030;

– 40% redukce kg CO2 e/MWh v energetice do roku 2030;

– redukce emisního faktoru NCI o 15 % do roku 2030;

– uhlíková neutralita do roku 2050;

– cca 40 % investičních nákladů do zelených investic z ambiciózního investičního portfolia ve výši cca 70 mld EUR (320 mld PLN);

– dosažení více než 9 GW instalovaného výkonu z OZE (větrné farmy onshore a offshore, fotovoltaika);

– více než 10 tis. míst nabíjení elektromobilů ve střední Evropě;

– cca 85 mld eur (400 mld PLN) kumulovaného výsledku EBITDA v letech 2023-2030;

– diverzifikované portfolio = větší odolnost skupiny ORLEN proti kolísání trhu;

– získání nezávislosti na surovinách z Ruska;

– potvrzená vzestupná dráha dividendy a růst její atraktivity.

„Energetická krize, která začala ještě před válkou na Ukrajině, ukázala, že před energetickou transformací nelze utéct. ORLEN to chápe, proto jsme už v roce 2020, jako první firma ze střední Evropy, oznámili strategii, jak dospějeme k uhlíkové neutralitě, a o několik měsíců později jsme představili vizi rozvoje do roku 2030. Toto ambiciózní, ale reálné předsevzetí se dnes zúročilo. Vybudovali jsme přední energeticko-palivový koncern v CE, který dnes generuje více než 20 miliard EUR (100 miliard PLN) v příjmech za čtvrtletí a může ročně přidělit přibližně 9 miliard EUR (36 miliard PLN) na investice. Tato síla je vidět v aktualizované strategii – v roce 2022 provedené fúze s jinými společnostmi oil&gas v Polsku (LOTOS a PGNiG) umožňují dvojnásobný nárůst nákladů – na 320 mld PLN do roku 2030. Na zelené projekty, čímž omezíme naši závislost na fosilních palivech, vynaložíme 40 % této částky. Realizace strategie umožní omezení spotřeby fosilních paliv a také generování stabilních zisků, které chceme sdílet s našimi akcionáři“ – říká Daniel Obajtek, předseda představenstva PKN ORLEN.

https://www.orlen.pl/en/about-the-company/strategy-2030

Zdroj informací: PKN ORLEN

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama