Írán varoval evropské státy před přímým zapojením do konfliktu na Blízkém východě. Podle Teheránu by se země Evropské unie, které by se přidaly k americkým a izraelským útokům, staly legitimním cílem odvetných úderů. Informovala o tom agentura Reuters či server Al-Jazeera.
Íránský náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht Ravánčí varoval evropské země před zapojením do útoků Spojených států a Izraele proti Íránu. Podle něj by se státy, které by se k vojenské operaci připojily, automaticky staly cílem íránské odvety.
„Jakákoli země, která se připojí k agresi proti Íránu spolu s Amerikou a Izraelem, se také stane legitimním cílem íránské odvety,“ řekl Tacht Ravánčí v rozhovoru pro francouzskou televizi France 24.
🚨🇮🇷🇪🇺 Iran's FM, Araghchi, reportedly dropped:
— Mario Nawfal (@MarioNawfal) March 6, 2026
"European countries will be legitimate targets if they join the U.S.-Israel war against us."
Source: @ILRedAlert https://t.co/Wc9Q4V4m8Q pic.twitter.com/rtbF5iuBq3
Evropa hledá společný postoj
Několik zemí Evropské unie vyslalo do oblasti své válečné lodě. Patří mezi ně například Francie, Řecko nebo Itálie. Evropské vlády zároveň odsoudily íránské útoky v regionu, ale většina z nich zároveň vyzývá k diplomatickému řešení konfliktu.
Evropská unie zatím nedokázala najít jednotnou strategii. Některé vlády podporují americké cíle v regionu, jiné zdůrazňují nutnost dodržování mezinárodního práva a snahu o deeskalaci.
Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že Berlín spolupracuje se spojenci na hledání cesty k ukončení bojů. Zároveň dodal, že Německo sdílí cíle Spojených států a Izraele v otázce omezení íránských vojenských kapacit.
Rozdílné reakce evropských států
Postoje evropských zemí se však výrazně liší. Španělsko například odmítlo umožnit americkým letadlům využívat své vojenské základny. Tento krok vyvolal ostrou reakci amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Madridu pohrozil přerušením obchodních vztahů.
Naopak Velká Británie dovolila Spojeným státům využívat svou základnu na Kypru pro obranné operace. Britský premiér Keir Starmer zdůraznil, že jde o omezenou podporu zaměřenou na ochranu regionu před dalšími útoky.
„Nezapojujeme se do těchto úderů, ale budeme pokračovat v obranných operacích v regionu,“ uvedl Starmer. Dodal, že rozhodnutí podle něj odpovídá mezinárodnímu právu.
Evropská komise zároveň vyzývá k uklidnění situace a k návratu k jednání. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila potřebu zastavit eskalaci konfliktu a zahájit diplomatická jednání o budoucnosti Íránu.
Současně se v Evropě stále častěji objevují úvahy o společné obraně. Někteří politici upozorňují, že Evropská unie by měla posílit vlastní bezpečnostní struktury a být připravena reagovat na krizové situace bez přímé podpory NATO.
Konflikt na Blízkém východě tak začíná ovlivňovat nejen bezpečnostní situaci v regionu, ale i politické vztahy uvnitř samotné Evropské unie. Evropští lídři nyní hledají rovnováhu mezi podporou spojenců, ochranou vlastních zájmů a snahou zabránit další eskalaci války.
