ZprávySrbsko uvádí armádu do stavu plné bojové připravenosti. Napětí v Kosovu se...

Srbsko uvádí armádu do stavu plné bojové připravenosti. Napětí v Kosovu se stupňuje

Srbsko uvedlo své bezpečnostní síly na hranici s Kosovem do plné bojové připravenosti. Srbský prezident Aleksandar Vučič nařídil, aby byla přijata všechna opatření na ochranu srbského lidu v Kosovu. Informovalo tom zpravodajství BBC, Al Jazeera a další servery.

Stalo se tak navzdory výzvám Evropské unie a NATO ke zmírnění napětí uprostřed horšících se vztahů Srbska a Kosova.

„Srbský prezident… nařídil srbské armádě, aby byla na nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly,“ uvedl v pondělí pozdě večer srbský ministr obrany Miloš Vučevič. Dodal, že srbský prezident Aleksandar Vučič také nařídil posílení speciálních ozbrojených sil ze stávajících 1500 na 5000, uvádí Al Jazeera.

Srbský ministr vnitra Bratislav Gašić řekl, že „nařídil plnou bojovou připravenost“ policie a dalších bezpečnostních složek a že budou podle „svého operačního plánu“ umístěny pod velení náčelníka generálního štábu armády.

V prohlášení uvedl, že jednal na příkaz prezidenta Vučiče, aby „byla přijata všechna opatření na ochranu srbského lidu v Kosovu“.

Rozkazy od Vučiče přicházejí poté, co byl v neděli vyslán srbský armádní velitel generál Milan Mojsilovič na hranici s Kosovem. I když není bezprostředně jasné, co nové rozkazy znamenají na hranici, kde jsou srbské jednotky již nějakou dobu v pohotovosti.

Začalo to registračními značkami

Rachot šavlí je hlasitější než kdy jindy a následuje po tvrzeních médií, že Priština připravuje „útok“ na oblasti etnických Srbů na severu Kosova, píše server BBC. Vláda v Prištině se k obviněním nevyjádřila. Už dříve ale obvinila srbského prezidenta Vučiče, že hraje „hry“, aby vyvolal potíže.

Severní Kosovo je zmítáno stupňujícím se napětím od listopadu, kdy stovky etnických srbských pracovníků začleněných do kosovské policie a justiční složky – jako jsou soudci a státní zástupci – odešly z práce na protest proti kontroverznímu rozhodnutí zakázat Srbům žijícím v Kosovu používání registračních značek vydaných v Bělehradě.

Srbsko neuznává deklaraci nezávislosti Kosova z roku 2008. Přetrvávající napětí zůstává potenciálním bodem vzplanutí nového konfliktu.

Střelba poblíž hlídek KFOR

Dříve v pondělí mírové jednotky pod vedením NATO uvedly, že vyšetřují střelecký incident v neklidném severním regionu Kosova. Vyzývaly ke klidu, zatímco nejvyšší srbští vojenští představitelé kontrolovali své jednotky na hranicích v rámci demonstrace bojové připravenosti.

Mírové jednotky KFOR uvedly, že ke střelbě došlo poblíž jedné z jejich hlídek a účastnili se jí neznámí lidé. V prohlášení se uvádí, že nikdo nebyl zraněn. „Je důležité, aby se všichni zúčastnění vyvarovali jakékoli rétoriky nebo akcí, které mohou způsobit napětí a eskalovat situaci,“ uvedly KFOR v prohlášení. „Očekáváme, že se všichni aktéři zdrží provokativních demonstrací síly a budou hledat nejlepší řešení, jak zajistit bezpečnost a ochranu všech komunit.“

Žádosti o intervenci z obou stran

Kosovská vláda požádala jednotky NATO, aby odstranily zátarasy na silnicích, které zde postavili etničtí Srbové na protest proti zatčení bývalého srbského policisty.

Srbsko zase požádalo KFOR, aby rozmístilo až 1000 svých vojáků na Srby obývaném severu Kosova, aby ochránili kosovské Srby před údajným obtěžováním ze strany etnických Albánců, kterých je v zemi většina. Žádosti zatím nebylo vyhověno.

K napětí přispělo i to, že srbskému patriarchovi Porfirije byl v pondělí na hraničním přechodu odepřen vstup do Kosova. Řekl, že by rád předal mírové poselství pro srbské pravoslavné Vánoce, které se slaví 7. ledna.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama