ZprávySrbsko uvádí armádu do stavu plné bojové připravenosti. Napětí v Kosovu se...

Srbsko uvádí armádu do stavu plné bojové připravenosti. Napětí v Kosovu se stupňuje

Srbsko uvedlo své bezpečnostní síly na hranici s Kosovem do plné bojové připravenosti. Srbský prezident Aleksandar Vučič nařídil, aby byla přijata všechna opatření na ochranu srbského lidu v Kosovu. Informovalo tom zpravodajství BBC, Al Jazeera a další servery.

Stalo se tak navzdory výzvám Evropské unie a NATO ke zmírnění napětí uprostřed horšících se vztahů Srbska a Kosova.

„Srbský prezident… nařídil srbské armádě, aby byla na nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly,“ uvedl v pondělí pozdě večer srbský ministr obrany Miloš Vučevič. Dodal, že srbský prezident Aleksandar Vučič také nařídil posílení speciálních ozbrojených sil ze stávajících 1500 na 5000, uvádí Al Jazeera.

Srbský ministr vnitra Bratislav Gašić řekl, že „nařídil plnou bojovou připravenost“ policie a dalších bezpečnostních složek a že budou podle „svého operačního plánu“ umístěny pod velení náčelníka generálního štábu armády.

V prohlášení uvedl, že jednal na příkaz prezidenta Vučiče, aby „byla přijata všechna opatření na ochranu srbského lidu v Kosovu“.

Rozkazy od Vučiče přicházejí poté, co byl v neděli vyslán srbský armádní velitel generál Milan Mojsilovič na hranici s Kosovem. I když není bezprostředně jasné, co nové rozkazy znamenají na hranici, kde jsou srbské jednotky již nějakou dobu v pohotovosti.

Začalo to registračními značkami

Rachot šavlí je hlasitější než kdy jindy a následuje po tvrzeních médií, že Priština připravuje „útok“ na oblasti etnických Srbů na severu Kosova, píše server BBC. Vláda v Prištině se k obviněním nevyjádřila. Už dříve ale obvinila srbského prezidenta Vučiče, že hraje „hry“, aby vyvolal potíže.

Severní Kosovo je zmítáno stupňujícím se napětím od listopadu, kdy stovky etnických srbských pracovníků začleněných do kosovské policie a justiční složky – jako jsou soudci a státní zástupci – odešly z práce na protest proti kontroverznímu rozhodnutí zakázat Srbům žijícím v Kosovu používání registračních značek vydaných v Bělehradě.

Srbsko neuznává deklaraci nezávislosti Kosova z roku 2008. Přetrvávající napětí zůstává potenciálním bodem vzplanutí nového konfliktu.

Střelba poblíž hlídek KFOR

Dříve v pondělí mírové jednotky pod vedením NATO uvedly, že vyšetřují střelecký incident v neklidném severním regionu Kosova. Vyzývaly ke klidu, zatímco nejvyšší srbští vojenští představitelé kontrolovali své jednotky na hranicích v rámci demonstrace bojové připravenosti.

Mírové jednotky KFOR uvedly, že ke střelbě došlo poblíž jedné z jejich hlídek a účastnili se jí neznámí lidé. V prohlášení se uvádí, že nikdo nebyl zraněn. „Je důležité, aby se všichni zúčastnění vyvarovali jakékoli rétoriky nebo akcí, které mohou způsobit napětí a eskalovat situaci,“ uvedly KFOR v prohlášení. „Očekáváme, že se všichni aktéři zdrží provokativních demonstrací síly a budou hledat nejlepší řešení, jak zajistit bezpečnost a ochranu všech komunit.“

Žádosti o intervenci z obou stran

Kosovská vláda požádala jednotky NATO, aby odstranily zátarasy na silnicích, které zde postavili etničtí Srbové na protest proti zatčení bývalého srbského policisty.

Srbsko zase požádalo KFOR, aby rozmístilo až 1000 svých vojáků na Srby obývaném severu Kosova, aby ochránili kosovské Srby před údajným obtěžováním ze strany etnických Albánců, kterých je v zemi většina. Žádosti zatím nebylo vyhověno.

K napětí přispělo i to, že srbskému patriarchovi Porfirije byl v pondělí na hraničním přechodu odepřen vstup do Kosova. Řekl, že by rád předal mírové poselství pro srbské pravoslavné Vánoce, které se slaví 7. ledna.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama