-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávySrbsko uvádí armádu do stavu plné bojové připravenosti. Napětí v Kosovu se...

Srbsko uvádí armádu do stavu plné bojové připravenosti. Napětí v Kosovu se stupňuje

Srbsko uvedlo své bezpečnostní síly na hranici s Kosovem do plné bojové připravenosti. Srbský prezident Aleksandar Vučič nařídil, aby byla přijata všechna opatření na ochranu srbského lidu v Kosovu. Informovalo tom zpravodajství BBC, Al Jazeera a další servery.

Stalo se tak navzdory výzvám Evropské unie a NATO ke zmírnění napětí uprostřed horšících se vztahů Srbska a Kosova.

„Srbský prezident… nařídil srbské armádě, aby byla na nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly,“ uvedl v pondělí pozdě večer srbský ministr obrany Miloš Vučevič. Dodal, že srbský prezident Aleksandar Vučič také nařídil posílení speciálních ozbrojených sil ze stávajících 1500 na 5000, uvádí Al Jazeera.

Srbský ministr vnitra Bratislav Gašić řekl, že „nařídil plnou bojovou připravenost“ policie a dalších bezpečnostních složek a že budou podle „svého operačního plánu“ umístěny pod velení náčelníka generálního štábu armády.

V prohlášení uvedl, že jednal na příkaz prezidenta Vučiče, aby „byla přijata všechna opatření na ochranu srbského lidu v Kosovu“.

Rozkazy od Vučiče přicházejí poté, co byl v neděli vyslán srbský armádní velitel generál Milan Mojsilovič na hranici s Kosovem. I když není bezprostředně jasné, co nové rozkazy znamenají na hranici, kde jsou srbské jednotky již nějakou dobu v pohotovosti.

Začalo to registračními značkami

Rachot šavlí je hlasitější než kdy jindy a následuje po tvrzeních médií, že Priština připravuje „útok“ na oblasti etnických Srbů na severu Kosova, píše server BBC. Vláda v Prištině se k obviněním nevyjádřila. Už dříve ale obvinila srbského prezidenta Vučiče, že hraje „hry“, aby vyvolal potíže.

Severní Kosovo je zmítáno stupňujícím se napětím od listopadu, kdy stovky etnických srbských pracovníků začleněných do kosovské policie a justiční složky – jako jsou soudci a státní zástupci – odešly z práce na protest proti kontroverznímu rozhodnutí zakázat Srbům žijícím v Kosovu používání registračních značek vydaných v Bělehradě.

Srbsko neuznává deklaraci nezávislosti Kosova z roku 2008. Přetrvávající napětí zůstává potenciálním bodem vzplanutí nového konfliktu.

Střelba poblíž hlídek KFOR

Dříve v pondělí mírové jednotky pod vedením NATO uvedly, že vyšetřují střelecký incident v neklidném severním regionu Kosova. Vyzývaly ke klidu, zatímco nejvyšší srbští vojenští představitelé kontrolovali své jednotky na hranicích v rámci demonstrace bojové připravenosti.

Mírové jednotky KFOR uvedly, že ke střelbě došlo poblíž jedné z jejich hlídek a účastnili se jí neznámí lidé. V prohlášení se uvádí, že nikdo nebyl zraněn. „Je důležité, aby se všichni zúčastnění vyvarovali jakékoli rétoriky nebo akcí, které mohou způsobit napětí a eskalovat situaci,“ uvedly KFOR v prohlášení. „Očekáváme, že se všichni aktéři zdrží provokativních demonstrací síly a budou hledat nejlepší řešení, jak zajistit bezpečnost a ochranu všech komunit.“

Žádosti o intervenci z obou stran

Kosovská vláda požádala jednotky NATO, aby odstranily zátarasy na silnicích, které zde postavili etničtí Srbové na protest proti zatčení bývalého srbského policisty.

Srbsko zase požádalo KFOR, aby rozmístilo až 1000 svých vojáků na Srby obývaném severu Kosova, aby ochránili kosovské Srby před údajným obtěžováním ze strany etnických Albánců, kterých je v zemi většina. Žádosti zatím nebylo vyhověno.

K napětí přispělo i to, že srbskému patriarchovi Porfirije byl v pondělí na hraničním přechodu odepřen vstup do Kosova. Řekl, že by rád předal mírové poselství pro srbské pravoslavné Vánoce, které se slaví 7. ledna.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama