Vztahy mezi Čínou a Japonskem se po výrocích nové japonské premiérky Sanae Takači o možné obraně Tchaj-wanu propadly na nejhorší úroveň od roku 2023. Peking reaguje ostrými varováními, diplomatickými kroky i obchodními postihy a spor už dopadá na cestovní ruch, filmový průmysl i rybáře na obou stranách.
Čína v pátek přenesla konflikt s Tokiem až před Organizaci spojených národů. Stálý zástupce Číny při OSN Fu Cung v dopise generálnímu tajemníkovi varoval, že případná ozbrojená japonská intervence v situaci kolem Tchaj-wanu by byla „aktem agrese“. Peking dlouhodobě trvá na tom, že Tchaj-wan je součástí Číny a nevylučuje jeho převzetí silou.
Spor odstartovala vystoupení premiérky Takaiči v japonském parlamentu 7. listopadu. Dlouholetá podporovatelka Tchaj-wanu tam prohlásila, že čínská blokáda či jiná vojenská akce proti ostrovu může vyvolat japonskou vojenskou reakci. Zazněla slova o „situaci ohrožující přežití“, což šlo výrazně dál než opatrné formulace jejích předchůdců.
Peking si okamžitě stěžoval a požadoval stažení výroků. Čínský generální konzul v Ósace Sü Ťien na sociální síti X přitvrdil a napsal, že Čína „nemá jinou možnost než useknout ten špinavý krk“, který se na ni vrhá. Tokio příspěvek označilo za „mimořádně nevhodný“ a žádalo jeho smazání. Následovala vzájemná předvolání velvyslanců, ale Takaiči slova odmítla vzít zpět, pouze řekla, že do budoucna se konkrétním scénářům raději vyhne.
Napětí se mezitím přelilo do obchodu a cestování. Čína vydala varování před cestami do Japonska, čímž míří na tamní turistický sektor, který od ledna do září navštívilo asi 7,5 milionu čínských turistů. Tři čínské aerolinky nabídly vrácení peněz nebo bezplatnou změnu letenek na lety do Japonska. Ministerstvo školství v Pekingu navíc varovalo čínské studenty před údajnými útoky na Číňany v Japonsku.
Rostou i bezpečnostní třenice v okolí sporných ostrovů východně od Číny. Čínská pobřežní stráž oznámila hlídky u neobydlených ostrovů, které Tokio nazývá Senkaku a Peking Tiao-jü. Japonsko protestovalo proti krátkému vstupu čínských lodí do svých vod. Peking současně pozastavil promítání několika japonských filmů, znovu zakázal dovoz japonských mořských plodů a odložil trojstranné setkání ministrů kultury Japonska, Číny a Jižní Koreje.
Staré rány a nové ekonomické riziko
Napjaté vztahy obou zemí mají hluboké historické kořeny. Japonsko na přelomu 19. a 20. století obsadilo části Číny, získalo Tchaj-wan a později vedlo brutální válku na čínském území. Po druhé světové válce a vítězství komunistů v Číně uznávalo Tokio až do roku 1972 vládu v Tchaj-peji jako „Čínu“. Teprve poté přešlo k Pekingu a přijalo princip jediné Číny, i když s Tchaj-wanem dál udržuje neoficiální, ale pevné vztahy.
Dnes jsou obě ekonomiky úzce provázané. Čína je druhým největším exportním trhem Japonska po Spojených státech. Tokio do Číny vyváží hlavně průmyslové stroje, polovodiče a auta, v roce 2024 šlo zhruba o 125 miliard dolarů. Čína je také klíčovým odběratelem japonských mořských okurek a především hřebenatek, na nichž závisí část rybářů a zpracovatelů.
Čína naopak prodává do Japonska zejména elektrotechniku, stroje, oděvy a vozidla v objemu přes 150 miliard dolarů ročně. Tokio je třetím největším obchodním partnerem Pekingu. Peking však už dříve ukázal, že neváhá použít obchod jako nástroj tlaku. V roce 2010 dočasně zastavil vývoz vzácných zemin do Japonska po incidentu u sporných ostrovů. V roce 2023 zakázal veškerý dovoz japonských potravin po vypuštění vody z Fukušimy, přestože mezinárodní agentury označily postup za bezpečný. Tento zákaz zrušil teprve 7. listopadu, v den, kdy Takaiči pronesla své výroky o Tchaj-wanu.
Diplomatické rozhovory v Pekingu zatím nepřinesly průlom. Čínští představitelé dál požadují odvolání výroků, Japonci trvají na tom, že premiérka pouze zopakovala dosavadní politiku strategické nejednoznačnosti. Symbolické signály, jako volba oděvu čínského vyjednavače nebo jeho uvolněné držení rukou v kapsách, japonská média čtou jako demonstrativní vzdor. Obě strany tak zůstávají zabetonované na svých pozicích a firmy i obyvatelé na obou stranách hranice sledují, jak politický spor postupně zasahuje jejich každodenní život.
