Několik zemí NATO, včetně USA, Německa a Spojeného království, vyloučilo vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že „by nic nemělo být vyloučeno“. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí uvedl, že západní spojenci by neměli vyloučit žádné možnosti ve snaze odvrátit ruské vítězství na Ukrajině. Zdůraznil však, že v této fázi neexistuje žádná shoda.
Macron to řekl na tiskové konferenci v pondělí večer: „Neměli bychom vylučovat, že může existovat potřeba bezpečnosti, která pak ospravedlňuje některé prvky nasazení.“
Francouzský prezident hovořil v Paříži, která hostí krizové zasedání na podporu Ukrajiny. Toho se účastní hlavy evropských států a také USA a Kanady.
Nato allies reject Macron idea of troops to Ukraine https://t.co/gcSqOcNB2o
— BBC News (World) (@BBCWorld) February 27, 2024
Reakce členských států NATO
Americký prezident Joe Biden se domnívá, že „cestou k vítězství“ je poskytnutí vojenské pomoci, „aby ukrajinské jednotky měly zbraně a munici, které potřebují k obraně“, uvádí se v prohlášení Bílého domu.
„Prezident Biden se jasně vyjádřil, že USA nepošlou vojáky bojovat na Ukrajinu,“ dodává se v prohlášení, které cituje server BBC.
Německý kancléř Olaf Scholz reagoval, že nedošlo k žádné změně dohodnutého postoje. Žádná evropská země ani členský stát NATO nepošle na Ukrajinu vojáky.
Mluvčí britského premiéra Rishi Sunak prohlásil, že země nemá žádné plány na rozsáhlé vojenské nasazení na Ukrajině, kromě malého počtu pracovníků, kteří již cvičí ukrajinské síly.
Úřad italské premiérky Giorgie Meloniové uvedl, že „podpora Itálie nezahrnuje přítomnost vojáků evropských států nebo států NATO na ukrajinském území“.
NATO o vyslání vojáků neuvažuje
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg již dříve popřel, že by se uvažovalo o vyslání vojáků na Ukrajinu. Trval však na tom, že aliance bude i nadále podporovat Ukrajinu, která není členem. K tomuto postoji se připojila řada členských států NATO včetně Španělska, Polska a České republiky.
Macronovy výroky se v úterý snažil objasnit francouzský ministr zahraničí Stephane Sejourne. Uvedl, že prezident měl na mysli vyslání jednotek pro konkrétní úkoly, jako je pomoc při odminování, výroba zbraní na místě a kybernetická obrana.
„(To) by si mohlo vyžádat (vojenskou) přítomnost na ukrajinském území, aniž by byl překročen práh boje,“ řekl Sejourne francouzským zákonodárcům podle agentury Reuters.
Rusko v reakci varovalo před přímým konfliktem
Peskov jménem Kremlu označil Macronův návrh za „velmi důležitý nový prvek“. Dodal, že rozhodně není v zájmu členů NATO. „V takovém případě bychom museli hovořit nikoli o pravděpodobnosti, ale o nevyhnutelnosti [přímého konfliktu],“ prohlásil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se pondělního jednání v Paříži zúčastnil prostřednictvím videospojení, uvedl, že „vše, co společně děláme na obranu proti ruské agresi, dodává našim národům skutečnou bezpečnost na další desetiletí“.
