Tichomořský ostrovní stát Tuvalu se plánuje nahrát do metaverse v odpovědi na existenční hrozbu stoupajících hladin moří. Na COP27 to podle serveru ScienceAlert prostřednictvím video projevu oznámil tuvalský ministr spravedlnosti, komunikace a zahraničních věcí Simon Kofe. Lze však statusu metaversní civilizace dosáhnout?
Kofe se domnívá, že pokud dojde k „nejhoršímu scénáři“, jako cesta z katastrofy se jeví digitální dvojče Tuvalu v metaverse. Díky virtuální realitě podle něj lze zachovat jeho krásné ostrovy a bohatou kulturu. Tuvalu by přitom dále fungoval jako suverénní stát.
Ministr vysvětlil, že v metaverse by mohly být vytvořeny tři aspekty Tuvalu. V první řadě hovořil o různými způsoby ovlivnitelném území.
Virtuální stát by zahrnoval také kulturu. Lidé by mezi sebou mohli komunikovat svým sdíleným jazykem, normami a zvyky, ať už se nacházejí kdekoli.
This Entire Country Is Uploading Itself to The Metaverse https://t.co/BSf0oZ5hAJ
— ScienceAlert (@ScienceAlert) November 17, 2022
Tuvalu by si nakonec v případě ztráty své pozemské existence zachoval suverenitu, přestože by existoval pouze v digitálním světě.
Tato vize připomínající film od Stevena Spielberga Ready Player One není úplným sci-fi. Dnes už můžeme vytvořit nádherné, pohlcující a bohatě vykreslené území Tuvalu. Tisíce různých komunit a 3D světů navíc ukazují, že opravdu lze stvořit virtuální interaktivní prostory se zachováním dané kultury.
Mezi takové 3D světy patří Second Life, v němž si některé národy zřizují virtuální ambasády. Myšlenka vytvořit digitální dvojče Tuvalu je proveditelná, píše server ScienceAlert. Plán ovšem čelí technologickým a sociálním výzvám.
Technologie nejsou cestou
Metaverse sice je světem virtuálním, ale stále závisí na fyzické infrastruktuře serverů, datových center, síťových směrovačů a náhlavních soupravách. Všechny tyto technologie potřebují fyzickou údržbu a mají velkou energetickou spotřebu.
Jedna studie publikovaná na webu The Conversation uvedla, že internet bude do roku 2025 spotřebovávat asi 20 procent světové elektřiny. Další překážkou je, že technologie spojené s metaverse za sebou zanechávají uhlíkovou stopu.
Vize „metaversního národa“ jako reakce na klimatické změny je přesně tou myšlenkou, která nás sem dostala, připomíná ScienceAlert. Termíny jako „cloud computing“, „metaverse“ a „virtuální realita“ se jeví jako čisté a zelené. Ve skutečnosti jsou náročné na energie i zdroje a my žijeme v době energetické a klimatické krize současně.
Tuvalu má pouze 12 000 obyvatel. Interakce tolika lidí v reálném čase v metaversu je ovšem stěží představitelná. Problém spočívá v nedostatečném výpočetním výkonu, šířkou pásma a skutečností, že každý z těchto jednotlivců by musel disponovat náhlavní soupravou. Někteří lidé přitom mají averzi k headsetům a při jejich používání trpí nevolností. Metaverse může sloužit spíše něco jako muzeum reality než uchovaný svět, v němž lidé žijí, pracují, nakupují a komunikují spolu.
Můžeme se ptát, zda se snaží Kofe upoutat pozornost, nebo myslí technologické řešení klimatické hrozby pro stát vážně. Na COP27 ovšem řekl, že prioritou zůstává řešit dopady klimatických změn a používání fosilních paliv. A jako provokace jeho oznámení o Tuvalu v metaverse boduje.
Kofe zaujal veřejnost již na COP26, když ve svém projevu stál po kolena ve vodě, aby zdůraznil problém vzestupu mořských hladin. Řekl, že Tuvalu si zachová suverenitu i v případě, že zmizí pod vodou.
