Válka s Íránem začíná podle šéfů ropných firem tvrdě doléhat na dodávky energií a trhy její vážnost stále podceňují. Největší obavy míří na ropu, zkapalněný zemní plyn i další vývoj v Hormuzském průlivu, jehož omezený provoz zvyšuje nervozitu po celém světě.
Na největší americké energetické konferenci tento týden zaznívala z vedení ropných firem ostrá kritika vůči postupu administrativy Donalda Trumpa. Manažeři mluvili o nepředvídatelných krocích a o tom, že náhlé rozhodnutí zaútočit na Írán ještě víc rozkolísalo už tak napjaté prostředí.
Z jejich pohledu finanční trhy stále neodrážejí skutečný rozsah problému. Ceny ropy podle nich nevystihují, jak vážně může konflikt zasáhnout fyzické dodávky surovin. Právě ty jsou podle nich napjatější, než naznačuje obchodování s futures kontrakty.
Největší riziko vidí v tom, že z trhu mizí významná část ropné i plynárenské kapacity. Pokud válka potrvá delší dobu, dopady mohou citelně zasáhnout hlavně Asii a Evropu. Právě tyto regiony jsou na stabilních dodávkách z oblasti výrazně závislé.
Velkým problémem zůstává i částečné uzavření Hormuzského průlivu. Jde o jednu z klíčových tras pro světový obchod s ropou a každé omezení provozu okamžitě zvyšuje tlak na ceny i obavy investorů. Šéfové firem mají za to, že trh následky tohoto vývoje stále podceňuje.
Napětí navíc zhoršuje i proměnlivá energetická politika Bílého domu. Vedle vojenských kroků znejišťují firmy také cla a další náhlá rozhodnutí. Pro společnosti, které plánují investice v řádu miliard dolarů, je takové prostředí mimořádně složité a komplikuje dlouhodobé rozhodování.
