Globální ekonomika v příštích pěti letech poroste nejpomaleji za více než tři desetiletí. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva to řekla v projevu před výročním zasedáním, které proběhne příští týden. Upozornily na to servery BBC News a The Washington Post.
Šéfka MMF Kristalina Georgieva v projevu ve Washingtonu před zasedáním fondu příští týden uvedla, že globální ekonomika poroste v příštích pěti letech asi o 3 procenta, což je nejpomalejší tempo od roku 1990.
Letos podle ní světová ekonomika navíc klesne pod 3 procenta. Více než polovinu jejího růstu přitom zastane Čína a Indie. Ještě loni rostla tempem 3,4 procenta a v letech před pandemií dosahovala 3,8 procenta.
World economy faces weakest growth since 1990, head of International Monetary Fund says https://t.co/xUT1X1qZpX
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 6, 2023
„Růst zůstává historicky slabý nyní i ve střednědobém horizontu,“ cituje stanice BBC News šéfku MMF. „Robustní zotavení zůstává nepolapitelné.“ Vyzvala přitom svět k navýšení finančních prostředků pro fond, který poskytuje levnější půjčky zemím v nouzi.
Uvedla, že nás čeká drsná a nejistá cesta. Řešení ekonomických problémů je podle ní stále těžší. Vyzdvihla však důležitost pomoci zemím s nižšími příjmy. „Pro slabší členy naší globální rodiny je nezbytná další podpora od bohatších zemí,“ řekla.
Vysoké úrokové sazby
Světová ekonomika bojuje s přetrvávajícími dopady pandemie covidu-19, války na Ukrajině a vysokou inflací. Na MMF se obracejí hlavně chudé, nejvíce zasažené státy jako Srí Lanka. Jihoafrický stát zasáhla největší ekonomická krize od získání nezávislosti.
MMF mu poskytl půjčku ve výši téměř 4 miliard dolarů. A očekává další vlnu žádostí o pomoc. Vyspělé ekonomiky pak čeká zpomalení kvůli přechodu z „ultranízkých“ úrokových sazeb k dnešním extrémně vysokým úrokům.
Pocítí to jak Spojené státy, tak Evropská unie, uvedla Georgieva. Vysoké úrokové sazby zároveň zvyšují náklady na dluh v rozvojovém světě, napsal list The Washington Post. Centrální banky ženou úroky nahoru ve snaze potlačit inflaci.
Spotřebitele tak totiž odrazují od půjček, čímž snižují celkovou poptávku a stabilizují růst cen. Částečně kvůli vysokým úrokům však zkrachovala dvojice amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank, což vedlo k otřesům v bankovním sektoru po celém světě.
Georgieva však řekla, že svět by měl ve zvyšování úroků pokračovat, aby porazil inflaci. „Pokud však zůstanou tlaky omezené,“ upozornila. V opačném případě by museli politici hledat kompromisy mezi bojem proti inflaci a finanční stabilitou.
