Evropské unii se podařilo nejen odolat ruskému tlaku, ale i osvobodit se od závislosti na Rusku. Putinovo vydírání zkrachovalo, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešní debatě Evropského parlamentu o roce války Ruska proti Ukrajině. Šéfka unijní exekutivy ujistila o odhodlání dále pokračovat v podpoře Ukrajiny, na kterou EU už vynaložila miliardy eur.
„Putin si myslel, že podpora EU pro Ukrajinu nepotrvá dlouho. I tady se zmýlil. Rok po zahájení války už tuto válku prohrál,“ řekla von der Leyenová, podle které unijní sankce oslabují ruskou válečnou mašinérii.
We need to build a bridge of hope for the people of Ukraine, from the horrors of war to a better future in our midst.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) February 15, 2023
Ukraine is a nation defined not only by its history and heritage.
It is a nation defined by its dreams.
And Europe is one of these dreams. pic.twitter.com/cj30NlBeWt
Upozornila, že příjmy Ruska z prodeje ropy a plynu do EU meziročně poklesly o dvě třetiny, po devíti balících unijních sankcí ruská ekonomika klesá a EK se chystá předložit nový balík v hodnotě 11 miliard eur (asi 260 miliard Kč). Zastropováním cen ropy ztrácí Rusko přibližně 160 milionů eur denně (asi 3,8 miliardy Kč) a ceny plynu jsou nižší než před válkou. Zatímco unijní ekonomice se vede lépe, Kreml prodává zlaté rezervy, aby zacelil trhliny.
Von der Leyenová současně poukázala na nutnost zajistit finanční podporu Ukrajiny, jejíž první část už dorazila, po celý rok, a to stabilně a předvídatelně, každý měsíc.
„Putin chtěl zabít evropský sen Ukrajiny. Dnes Ukrajina míří do EU rychleji a odhodlaněji než kdykoliv dříve,“ zdůraznila předsedkyně EK. „Navzdory válce Ukrajina pokračuje v cestě do EU a pokrok je viditelný. Usilují o členství celým srdcem a duší. Podpořme tyto sny, dokud také Ukrajina nebude mít svá křesla v tomto sále,“ dodala.
Pro další podporu Ukrajiny vyzněla i vystoupení řečníků za hlavní poslanecké kluby v EP. „Putin směřuje k totalitě, nenávidí evropský způsob života. Putin je válečný zločinec a musí tuto válku prohrát,“ zdůraznil jménem evropských lidovců předseda jejich klubu Manfred Weber. „Máme prostředky na další finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Nemůže nastat žádný další Mnichov, kde představitelé velmocí rozhodli o zničení Československa. Nenecháme v tom Ukrajince samotné,“ ujistil.
„Ukrajina může počítat s naší podporou, Putin se sankcemi,“ přislíbila za socialisty Maria-Manuel Leitaová-Marquesová. Současně se ale Webera zeptala, co udělá s členem své „politické rodiny“, bývalým italským premiérem Silviem Berlusconim, známým Putinovým přívržencem, který nedávno obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že může za válku s Ruskem.
„Využijme zkonfiskované ruské peníze, abychom pomohli Ukrajině,“ vybídl Malik Azmani z klubu Renew Europe. „Válku neprotahují naše zbraně dodávané Ukrajině, ale Putin,“ prohlásila za Zelené Terry Reintkeová. „S Ruskem se nevrátíme do stavu, jaký byl dřív. Je načase to staré haraburdí vyhodit. V novém světě musíme stát zcela jasně na straně Ukrajiny,“ zdůraznila.
Jaak Madison z klubu Identita a demokracie se pozastavil nad průtahy s dodávkou německých tanků a amerických stíhaček Ukrajině. „Naše slabost provokuje Rusko, aby dál pokračovalo. Nebuďme slabí, nebuďme proruští!“ apeloval.
Proti zabíjení, proti posílání tanků Ukrajině se naopak jménem Levice vyslovil Mick Wallace. K hledání míru vybízel také nezařazený Nizozemec Marcel de Graaff. „Evropa je postavena na svobodě a míru. Chcete-li pomoci, zasaďte se za mír,“ zdůraznil Harald Vilimsky za rakouské Svobodné. Za mír jménem „milionů obětí“, uvedla Katarína Roth Neveďalová ze slovenské strany Směr-sociální demokracie.
Silněji, anebo přinejmenším častěji, ovšem zaznívaly od řečnického pultu výzvy pokračovat v podpoře Ukrajiny, dokud to bude zapotřebí, a to včetně dodávek tanků a letadel a přijetí dalších sankcí proti Rusku. Znělo, že mír nebude možný, dokud Putin bude v Kremlu, a že ruský prezident by měl být za své zločiny souzen. „Ten, kdo dělá ústupky, jen krmí krokodýla, protože chce být sežrán poslední,“ vzkázala zastáncům kompromisu s Moskvou Nathalie Loiseauová. „Rusko musí prohrát. Nikdo tu nechce poslouchat tyto řeči ke druhému výročí vypuknutí války,“ konstatoval Petras Auštrevičius z Litvy.
„Putin je schopen udělat cokoliv,“ upozornila také Veronika Vrecionová (ODS), která připomněla, že Česko již poskytlo Ukrajině obrovské množství vojenské techniky. Pozastavila se nad tím, že například Švýcarsko nejenže odmítá Ukrajině pomoci, ale také v tom brání ostatním; Bern argumentuje švýcarskou neutralitou. „Takové jednání je třeba odsoudit, stejně jako ty, kteří jsou ochotni obětovat naše bezpečí za pár eur či franků,“ prohlásila Vrecionová.
