2.1 C
Czech
Úterý 25. listopadu 2025
ZprávyŠéf NATO prohlásil, že aliance přizpůsobuje svůj jaderný arzenál bezpečnostním hrozbám

Šéf NATO prohlásil, že aliance přizpůsobuje svůj jaderný arzenál bezpečnostním hrozbám

Šéf NATO Jens Stoltenberg ve středu ve vzácné zmínce o západním jaderném arzenálu zdůraznil snahu aliance přizpůsobit své schopnosti současným bezpečnostním hrozbám. Vzal přitom na vědomí nejnovější ruskou jadernou rétoriku a cvičení. Informovala o tom agentura Reuters či A News.

V rozhovoru s novináři před dvoudenním zasedáním ministrů obrany NATO v Bruselu, jehož součástí bude i setkání alianční skupiny pro jaderné plánování, označil jaderné zbraně za „nejvyšší bezpečnostní záruku“ NATO a prostředek k zachování míru.

„Spojenci budou jednat o pokračujícím přizpůsobování našich jaderných kapacit současnému bezpečnostnímu prostředí. V této adaptaci jsme dosáhli významného pokroku,“ uvedl Stoltenberg před dvoudenním zasedáním ministrů obrany zemí NATO.

Ačkoli je dobře známo, že USA rozmístily jaderné zbraně na několika místech v Evropě, NATO o těchto zbraních veřejně hovoří jen zřídka.

Ruské cvičení nasazení jaderných zbraní

Při diskusi o tom, co nazval „probíhající adaptací“ jaderného arzenálu NATO, Stoltenberg uvedl, že Nizozemsko v červnu prohlásilo první stíhačky F-35 za připravené nést jaderné zbraně. Zmínil také, že USA modernizují své jaderné zbraně v Evropě.

Popsal rostoucí aktivitu Ruska v souvislosti s jeho jaderným potenciálem. „To, čeho jsme v posledních letech a měsících svědky, je nebezpečná jaderná rétorika z ruské strany… Vidíme také některá další cvičení, jaderná cvičení z ruské strany,“ řekl.

V úterý Rusko uvedlo, že jeho vojáci zahájili druhou fázi cvičení. Při nich po boku běloruských jednotek nacvičují nasazení taktických jaderných zbraní. Má jít o reakci na hrozby, které podle Moskvy přicházejí od západních mocností.

Zbraně používané na k útokům na ruské území

Od vyslání tisíců vojáků na Ukrajinu 24. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Moskva by v krajních situacích mohla na svou obranu použít jaderné zbraně.

Rusko obviňuje USA a jejich evropské spojence, že tlačí svět na pokraj jaderné konfrontace. A to tím, že Ukrajině poskytli zbraně v hodnotě miliard dolarů, z nichž některé jsou používány proti ruskému území.

Stoltenberg se rovněž zmínil o modernizaci čínských jaderných zbraní. Podle agentury Reuters uvedl, že se očekává, že Peking během několika let zvýší počet jaderných raket. A mnohé z nich budou schopny zasáhnout území NATO.

Reklama

Doporučujeme

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.

Australská konzervativní senátorka přišla do Senátu na protest v burce. Vyvolala tím pozdvižení

Australská senátorka Pauline Hanson vyvolala v parlamentu pozdvižení, když se po zamítnutí svého návrhu zákona o zákazu zahalování obličeje na veřejnosti objevila v jednacím sále oblečená v burce. Hanson, která dlouhodobě tento zákaz propaguje, tak protestovala proti rozhodnutí senátu návrh zamítnout.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama