-3.7 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyŠéf dánského parlamentního výboru pro obranu lituje koupě stíhaček F-35 z USA

Šéf dánského parlamentního výboru pro obranu lituje koupě stíhaček F-35 z USA

Předsedu dánského parlamentního výboru pro obranu mrzí, že se jeho země rozhodla pro americké bojové letouny F-35, a vyjádřil obavy, že USA mohou hrozit ukončením podpory strojů. Informoval o tom zpravodajský server Business Insider. Vztahy mezi Dánskem a Spojenými státy se ochladily v souvislosti s opakovanými narážkami amerického prezidenta Donalda Trumpa na možnost zisku Grónska, které je dánským autonomním územím.

„Jako jeden z těch, kteří v Dánsku rozhodovali o nákupu F-35, toho lituju,“ napsal na sociální síti konzervativní politik Rasmus Jarlov. Jarlov reagoval na zvěsti, že by stíhačka Lockheed Martin F-35 Lightning II mohla mít „vypínač“, který by Washingtonu umožnil na dálku vyřadit z provozu stroje nakoupené v zahraničí. Pentagon ovšem popírá, že by neviditelné letouny podobnou funkci měly. Dánského poslance tím ale nepřesvědčil.

„Je pochopitelné, že tato slova nemůžeme vzít za bernou minci,“ napsal ve svém komentáři. Dodal, že USA by mohly Dánsku zmařit využití F-35 pouhým zastavením dodávek náhradních dílů. Podobnému dilematu, ale v souvislosti s jinou americkou technikou, čelila Ukrajina, když Washington zemi bránící se ruské agresi dočasně pozastavil vojenskou pomoc.

„Snadno si dovedu představit situaci, kdy USA budou po Dánsku požadovat Grónsko a budou nám vyhrožovat, že když odmítneme, deaktivují naše zbraně a nechají Rusko, aby na nás zaútočilo,“ napsal Jarlov, který je zároveň mluvčím své strany pro záležitosti Grónska.

Jarlov také obvinil USA, že chtějí „posílit Rusko a oslabit Evropu“. „Proto je nákup amerických zbraní bezpečnostním rizikem, které nemůžeme podstupovat. V příštích letech nás čekají obrovské investice do protivzdušné obrany, stíhaček, dělostřelectva a dalších zbraní, a pokud je to možné, musíme se americkým zbraním vyhnout,“ řekl a dodal: „Vyzývám naše přátele a spojence, aby učinili totéž,“ citoval ho Business Insider.

Dánsko v roce 2016 oznámilo, že utratí přibližně tři miliardy dolarů za 27 letounů F-35, které nahradí jeho stárnoucí flotilu letounů F-16. Jarlov v té době působil jako předseda dánského výboru pro obranu. Kodaň zatím obdržela 17 objednaných letadel.

Jarlovovy komentáře přicházejí v době, kdy prezident Trump prohlásil, že chce koupit nebo anektovat Grónsko; autonomní území Dánska, které je bohaté na nerostné suroviny a může USA poskytnout strategickou polohu v blízkosti Arktidy.

Představitelé Grónska i Dánska se proti Trumpovým prohlášením opakovaně ohradili s tím, že jejich vlády nemají zájem na tom, aby se území dostalo pod správu nebo vládu USA.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama