Zákazníci energetické skupiny ČEZ, kteří nemají fixovanou cenu elektřiny, mohou čelit zvýšení ceny o dvě procenta. Toto zdražení je důsledkem návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na zvýšení regulované části o 70 procent. Naopak, zákazníci, kteří si fixovali cenu před energetickou krizí a nyní jim fixace končí, mohou očekávat nárůst ceny o vyšší desítky procent. Těch je ale výrazná menšina. Tyto informace předal generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Radiožurnál.
Podle Beneše je největší skupinou zákazníků ČEZ těch, kteří nemají fixovanou cenu a jejich cena se mění tradičně jednou za rok. „U nich náš odhad je, že celkově na faktuře, v součtu všech těch položek, to číslo buď bude stejné, nebo o jedno dvě procenta vyšší. Ale řádově je to kolem nulové změny,“ uvedl Beneš.
🔌ROZHOVOR | Zdražení elektřiny pro nejvíc lidí bude od nuly do dvou procent, odhaduje šéf ČEZ Daniel Beneš.
— iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) November 1, 2023
🔗https://t.co/ivNjVLNXBj⤵️
U zákazníků s fixací podle něj záleží na tom, kdy cenu fixovali. „Pokud někdo fixoval cenu před rokem, tak ten nárůst není velký. Ale pokud někdo fixoval cenu před třemi lety, tedy v roce 2021, ještě před krizí, a teď mu to teprve doběhne, tak pro něj ten náraz se zpožděním přijde až teď. Tam jde řádově o vyšší desítky procent u těchto konkrétních případů, které čeká dorovnání ceny, jako mají ostatní. Ale takových smluv je výrazná menšina,“ řekl Beneš.
ERÚ navrhl, aby regulovaná složka ceny elektřiny vzrostla meziročně o 71 procent, což by znamenalo zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Regulovaná část ceny elektřiny by měla ještě výrazněji stoupnout pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že hlavním důvodem navýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun. Šlo především o kompenzace na cenové stropy, platby za obnovitelné zdroje energie nebo pokrytí nákladů na systémové služby.
Beneš si netroufá odhadnout, co přinese třicetidenní konzultační proces ERÚ. „Je to politická otázka, kdy se řeší, jak moc se zatíží průmyslové podniky a jak moc státní rozpočet. To je čistě politické rozhodnutí,“ uvedl.
