Satya neboli „pravdivost“ je druhou z jógových súter Jamy od Patanjaliho. Toto morální pravidlo pozitivně ovlivňuje všechny aspekty našeho života. Znamená totiž mnohem více než jen „neříkat lži“.
Jamy a Nijamy, první dvě z osmi větví jógy, poskytují způsoby, kterými můžeme nejen vybudovat lepší vztah se světem kolem nás, ale také se sebou samým. A pokud nemůžeme být upřímní nejprve sami k sobě, nemůžeme být upřímní ani v žádné jiné části života.
Vybudujte si lepší vztah se světem kolem vás. Foto: Unsplash
Původ a význam slova Satya
Slovo „sat“ se doslovně překládá jako „skutečná podstata“ nebo „skutečná přirozenost“. Sanskrt je vibrační jazyk, a proto je každé slovo mnohem více než jen označení, doslova v sobě skrývá samotnou podstatu slova. Z tohoto důvodu má „sat“ také významy: „neměnné“, „to, co nezkresluje“, „to, co je mimo rozlišení času, prostoru a osoby“ a „realita“. Mnoho sanskrtských slov používá předponu „sat“, například „satsang“, což znamená „skutečná společnost“ a „sattva“, což znamená „čistý“. To nás vede k pochopení, že „sat“ skutečně znamená více než „pravda“. Je to něco, co se nemění.
Když se na slovo „pravda“ díváme z této perspektivy, je snadné pochopit, jak mnoho času trávíme tím, že ve skutečnosti nevidíme pravdu ani realitu v žádné z našich životních situací…
Naše myšlenky, emoce a nálady jsou extrémně proměnlivé, přesto vytvářejí naši vlastní pravdu a celou naši životní zkušenost. Pokud „sat“ znamená „nezměnitelný“, pak si díky tomu můžeme uvědomit následující fakt: velká část našich životních zkušeností je dána skutečností, že věnujeme větší pozornost tomu, co se mění, než neměnné pravdě.
Boj s kolísáním mysli
Často se zcela ztotožňujeme se svými emocemi a iracionálními myšlenkami: „Jsem kvůli tomu špatný člověk…“ nebo „Nejsem kvůli tomu dost dobrý…“ A přesně na tyto vrittis neboli kolísání mysli se snažíme pohlížet prostřednictvím cvičení jógy podle sútry.
Často se příliš ztotožňujeme se svými emocemi. Foto: Pexels
Měli bychom se odnaučit identifikovat se pouze pomocí emocí. I když tento zvyk není překvapivý, neboť emocionální část našeho mozku se vyvinula dlouho před „myslící“ částí.
Úplná upřímnost vůči sobě vyžaduje, abychom vytvořili trochu prostoru, klidu, nebo alespoň trochu zpomalili svou mysl. Když okamžitě reagujeme na situace na čistě primitivní a emocionální úrovni, často nevidíme pravdu a jednáme z pozice strachu a podmiňování. Měli bychom se pomocí meditací naučit vytvořit zlomek času na zpracování situace před tím, než na ni budeme reagovat. Vidíme pak věci jasně a pravdivě, nereagujeme slepě na podnět.
Vhodnou každodenní praxí je věnovat nějaký čas pozorování každé myšlenky, jak vzniká, sledovat ji, jak prochází, aniž bychom se jí hlouběji zabývali. Nebojte se, pokud se to na první pohled zdá obtížné. Naučit se a přijmout, že všechny emoce a situace přicházejí a odcházejí a ve skutečnosti nejsou neměnné ani pravdivé, nám pomáhá vyrovnat se s tím, že život není tak složitý, jak by se někdy mohlo zdát…
