EkologieRychlost tání ledu v Grónsku a na Antarktidě je podle vědců katastrofální

Rychlost tání ledu v Grónsku a na Antarktidě je podle vědců katastrofální

Satelitní a další data ukázala dramatické zrychlení tání ledovců v Grónsku a na Antarktidě v posledních letech. Podle mezinárodního týmu vědců se rozhodně jedná o přímý dopad klimatických změn způsobených člověkem. Upozornila na to americká televize NBC News.

Nové studie financované Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) se účastnilo 65 vědců z celého světa. K určování rychlosti tání ledových příkrovů používají satelitní a radarová data.

Tento pravidelný výzkum zahrnuje také pozemní pozorování a počítačové simulace. Ty pokaždé ukazují v podstatě to samé. Tání ledovců zrychluje, ale v posledních letech dramaticky, uvedla televize NBC News.

Ledové příkrovy v Grónsku a na Antarktidě přicházejí ročně o třikrát více ledu než před 30 lety, vyplývá ze studie publikované v časopisu Earth System Science Data (ESSD). Nejvíce tání zasáhlo Grónsko.

Průměrné roční odtávání grónského ledového příkrovu bylo v letech 2017 až 2020 o 20 procent rozsáhlejší než na začátku tohoto desetiletí a více než sedmkrát větší oproti průměrnému ročnímu tání v Grónsku počátkem 90. let.

Zničující trajektorie

„Nová čísla jsou opravdu dost katastrofální,“ přiznala spoluautorka studie Ruth Mottram z Dánského meteorologického ústavu. „Ztrácíme v Grónsku více a více ledu,“ dodala. Od roku 1992 do roku 1996 přicházely oba příkrovy dohromady asi o 116 miliard tun ročně.

Dvě třetiny z tohoto úbytku přitom připadaly Antarktidě. V letech 2017 až 2020 však úbytek činil dohromady 410 milion tun ročně, z čehož více než dvě třetiny připadaly na Grónsko, vyplývá ze studie.

„To je zničující trajektorie,“ uvedla americká glacioložka z institutu National Snow and Ice Center Deputy Twila Moon, která se na studii nepodílela. „Taková míra úbytku ledu je za moderní civilizaci bezprecedentní,“ dodala expertka.

Glacioložka Ines Otosaka z Leedské univerzity a hlavní autorka studie varovala, že stále rychleji mizející led v Grónsku a na Antarktidě má na svědomí jednoznačně klimatická změna způsobená lidskou činností.

„Studie není ani tak překvapivá jako znepokojivá,“ řekl glaciolog z University of Colorado Waleed Abdalati, který dříve pracoval pro NASA. Nové studie se ovšem nezúčastnil.

Doporučujeme

ANALÝZA: Vlastní střely do Patriotů jsou pro Ukrajinu zatím jen vzdáleným snem

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl summit Severoatlantické aliance (NATO) obzvláště důležitý. Rusko totiž využívá slabin obránců proti balistickým střelám a odpaluje je na civilní infrastrukturu. Zelenskyj se proto vypravil do Ankary, aby mimo jiné získal od spojenců podporu v oblasti protivzdušné obrany. Nakonec dostal více, než čekal. Je však otázkou, zda to k něčemu bude.

Stromy pohlcují uhlík ještě dlouho po skončení růstu

Stromy mohou z atmosféry odebírat oxid uhličitý ještě několik měsíců poté, co přestanou růst. Nový výzkum ukazuje, že fotosyntéza a tvorba nového dřeva spolu nesouvisí tak úzce, jak se dosud předpokládalo. Zjištění může změnit odhady, kolik uhlíku budou lesy schopné dlouhodobě ukládat v době pokračující změny klimatu.

Nejméně 12 lidí zahynulo při lesním požáru v provincii Almería na jihu Španělska

Nejméně 12 lidských životů si vyžádal lesní požár, který vypukl ve čtvrtek pozdě odpoledne v provincii Almería ve španělské Andalusii. Zranění utrpělo šest lidí. Dalších 19 osob zůstává pohřešováno a záchranné složky v této oblasti pokračují v pátracích a záchranných operacích, uvedl dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Cadena Ser předseda andaluské vlády Juanma Moreno, kterého citovala agentura Reuters.

Bílý dům propaguje levné pumpy Freedom Fuel

Ve Spojených státech se objevila síť čerpacích stanic Freedom Fuel, která láká na levnější benzin než konkurence v okolí. Bílý dům projekt výrazně propaguje jako ukázku snahy prezidenta Donalda Trumpa srazit ceny u pump. Provozovatel je ale soukromá firma a administrativa tvrdí, že benzin nijak nedotuje.

Svět překvapivě odolává šokům z Blízkého východu. Analytici vysvětlují proč

Po eskalaci napětí mezi USA a Íránem z počátku týdne se opět téměř zastavila doprava v Hormuzském průlivu. Ceny ropy se přitom drží hluboko pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Podle odborníků se trh na současnou situaci adaptoval. To však neznamená, že ceny černé zlato nemohou prudce růst. K největšímu poklesu tranzitů došlo podél ománského pobřeží.

Tvrdý úder u Krymu. Ukrajina zasáhla desítky lodí ruské stínové flotily

Ukrajina v posledních dnech intenzivně útočila na lodě poblíž Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Kyjev se tak snaží oblast odříznout od námořních logistických a zásobovacích tras. Podle ukrajinské armády se pomocí dronů podařilo zasáhnout desítky plavidel. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval vládu k udělení dotací na zdražující palivo na Krymu.

Coinbase mění vedení právního týmu

Coinbase čeká výrazná změna ve vedení. Z pozice hlavního právníka odchází Paul Grewal, který šest let patřil k nejviditelnějším tvářím burzy v právních sporech i politickém boji kryptoměnového sektoru ve Washingtonu. Firma zároveň posiluje tým, který má pomoci s další expanzí a prosazováním pravidel pro digitální aktiva.

Matka kanibalka? Žena v Austrálii obviněná z vraždy svého čtyřletého syna podle policie snědla jeho části

Policie v Novém Jižním Walesu v Austrálii řeší hrůzný případ vraždy malého dítěte, kterou má na svědomí jeho matka. Ta se podle policie sama přiznala k tomu, že části svého syna uvařila a snědla.

Klimatické cíle Googlu požírá hladová umělá inteligence

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Německo se s USA dohodlo na nákupu střel Tomahawk a jejich rozmístění v zemi

Německo se s vládou USA dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl dnes podle agentur Reuters a DPA kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá, původně ohlášené rozmístění amerického praporu s tomahawky v Německu ale zrušil americký prezident Donald Trump, spolková republika proto jako řešení viděla nákup těchto střel.

Americké útoky v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily

Americké útoky za poslední dva dny v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily, uvedlo dnes podle agentury AFP íránské ministerstvo zdravotnictví. Železniční spojení mezi Teheránem a Mašhadem, kde má být dnes pohřben bývalý íránský vůdce Alí Chameneí, bylo kvůli americkým útokům přerušeno.

Ceny ropy rostou a doprava v Hormuzském průlivu téměř stojí

Ceny ropy rostou a indexy klesají po amerických a íránských úderech a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že příměří pro něj skončilo. Šéf Bílého domu také pohrozil opětovnou blokádou íránských přístavů. Zhroucení dohody by znamenalo i obnovené riziko, že se Spojené státy pokusí obsadit pro Teherán strategicky důležitý ostrov Charg.

V indickém Dillí zahynuli čtyři lidé, když se při deštích zřítila budova

Nejméně čtyři lidé zahynuli v indickém hlavním městě Dillí, kde se během silných monzunových dešťů ve středu zřítila rozestavěná budova. Intenzivní deště zažívá také indický stát Maháráštra; ve městě Puné se sesunula obří skládka na třípodlažní budovu.

Bouře Maysak, která zasáhla jižní Čínu, si podle nové bilance vyžádala 39 obětí

Téměř čtyři desítky mrtvých si podle nové bilance vyžádala tropická bouře Maysak, která tento týden zasáhla jižní oblasti Číny. Většina obětí je spojená s protrženou přehradou ve městě Nan-ning v oblasti Kuang-si, kde zahynulo nejméně 26 lidí, informoval dnes zástupce starosty města Ting Wej, kterého citovala agentura AP.

Kryptoměny se chystají na hrozbu kvantových počítačů

Kryptoměnový sektor začíná řešit riziko, které už nezní jako vzdálený scénář ze sci-fi. Vývoj kvantových počítačů může v budoucnu ohrozit šifrování, na němž stojí digitální peněženky i samotné transakce. Firmy proto připravují obranu, i když příliš rychlý přechod na nová řešení může podle části odborníků přinést další slabiny.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama