Rusové, kteří po ruském únorovém vpádu na Ukrajinu odjeli z vlasti, zchudli, ale začali více důvěřovat lidem a častěji také věří, že se jejich život v budoucnu zlepší. Podle zpravodajského portálu Meduza k takovému závěru dospěl nezávislý průzkum sociologů sdružených v projektu OutRush a projektu Noda.
Autoři výzkumu se dotazovali ruských emigrantů na jejich životní situaci a pocity v březnu a poté znovu v září. Nejviditelnější a také očekávaný důsledek, který měl pro emigranty odjezd z vlasti, bylo snížení jejich životní úrovně. Ti, co původně uváděli, že jejich příjmy „stačí na domácí spotřebiče, ale ne na auto“, tedy největší skupina emigrantů, se často propadli o úroveň níže a nyní konstatují, že příjmy jim „nestačí na domácí spotřebiče, ale stačí na oblečení“. Mnozí ruští emigranti dál pracují pro ruské firmy z domova, jiní si do září našli pozici v mezinárodních společnostech, přešli na volnou nohu nebo se stali nezaměstnanými.
Уехавшие россияне стали беднее, но зато теперь больше доверяют людям и верят в будущее. Главное из нового исследования независимых социологов об эмиграции из России после 24 февраля https://t.co/zlinf3emSF
— Unsafe Meduza (@MeduzaSafe) December 23, 2022
Pokud jde o psychologické dopady odjezdu z vlasti, tak se u emigrantů od března do září výrazně zvýšila důvěra v lidi, a to ze 46 na 61 procent. Autoři průzkumu se domnívají, že nárůst důvěry může souviset s pozitivní zkušenostní Rusů jak s obyvateli zemí, do nichž odjeli, tak s jinými ruskými emigranty. Úroveň důvěry v lidi se zjišťovala jednoduchou otázkou, zda se dá obecně většině lidí věřit, nebo zda je naopak potřeba mít se ve vztahu k lidem velmi na pozoru.
Výsledek je o to pozoruhodnější, že mezi emigranty už na začátku byla mnohem vyšší úroveň důvěry v ostatní lidi než v běžné ruské populaci, podotkla Meduza. Podle průzkumného projektu World Values Survey z roku 2014 má totiž v Rusku důvěru v lidi asi 28 procent dotazovaných.
Emigranti také začali mnohem optimističtěji vidět svoji osobní budoucnost. Zatímco v březnu očekávalo změny k horšímu ve svém životě 37 procent lidí, do září klesl poměr takových lidí na 15 procent. Až na přibližně třetinu respondentů se pak do září zvýšil podíl těch, kdo očekávají zlepšení života. Pokud jde ale o možné zlepšení situace v Rusku, tak se pocity emigrantů nezměnily. Jen sedm procent z nich se domnívá, že se v Rusku dají očekávat pozitivní změny.
Průzkumu se zúčastnilo asi 2700 respondentů, ale pouze 611 z nich zodpovědělo otázky jak v březnu, tak v září, podotkla Meduza. Právě na této skupině se zkoumaly změny. Odpovědi zbylých lidí posloužily výzkumníkům k tomu, aby se dozvěděli více například o vztazích emigrantů s Ruskem nebo o jejich plánech do budoucna.
