Ruská policie údajně zatkla stovky demonstrantů protestujících proti rozhodnutí Kremlu povolat do bojů na Ukrajině tisíce dalších vojáků. Informovala o tom stanice BBC, agentura Reuters a další servery.
Více než 109 lidí bylo podle agentury Reuters zadrženo po celém Rusku na středečních protestech proti mobilizaci, uvedla organizace pro lidská práva několik hodin poté, co prezident Vladimir Putin nařídil první mobilizaci od druhé světové války. Největší počet zatčených byl v Jekatěrinburgu, velkém městě východně od Moskvy.
Desítky lidí byly také zadrženy v Irkutsku a dalších sibiřských městech a v Moskvě.
‘Flights out of Russia sold out fast after Vladimir Putin's announcement.’ https://t.co/yveIlbwutN
— Independent Thinking (@ITLWorldwide) September 21, 2022
Lety z Ruska se po oznámení Vladimira Putina rychle vyprodaly.
Putin opět naznačoval použití jaderných zbraní
Ruský prezident nařídil částečnou mobilizaci, což znamená, že bude povoláno asi 300 000 vojenských záložníků (ale ne branců) k posílení ruské armády, která utrpěla ztráty na Ukrajině. Ruský prezident tak dále eskaluje situaci.
K tomuto kroku došlo den poté, co okupované oblasti Ukrajiny vyhlásily blesková referenda o připojení k Rusku.
V projevu, který odsoudila Ukrajina i její spojenci, Putin zdůraznil, že použije „všechny dostupné prostředky“ k ochraně ruského území. To naznačuje, že by mohl mít na mysli i jaderné zbraně.
Tvrdé varování pro demonstranty
Moskevská prokuratura ve středu varovala, že výzvy na internetu, aby se lidé připojili k nepovoleným pouličním protestům, jakož i účast na nich, by mohly mít za následek až 15 let vězení. Mohly by být stíhány podle zákonů proti diskreditaci ozbrojených sil, šíření „falešných zpráv“ o ruské vojenské operaci na Ukrajině nebo nabádání nezletilých k protestům.
Tvrdé ruské tresty za šíření „dezinformací“ o válce na Ukrajině a policejní pronásledování protiputinovských aktivistů učinily veřejné protiválečné protesty v posledních měsících vzácnými.
Protiválečná opoziční skupina Vesna však vyzvala k rozsáhlým protestům a na Telegramu informovala o mnoha zatčeních po celém Rusku. Video z Jekatěrinburgu ukazuje, jak policie násilně nakládá demonstranty do autobusu.
Protesty se zdály být relativně malé. Vesna svou akci nazvala „ne mogilisation“ – slovní hříčka, protože „mogila“ v ruštině znamená hrob.
Pavel Čikov, právník ruské lidskoprávní skupiny Agora, uvedl, že Agora od úterního rána obdržela na své horké lince 6000 dotazů od Rusů, kteří chtěli informace o právech vojáků.
Mezitím byly zrušeny lety do oblíbených destinací jako je Istanbul v Turecku a Jerevan v Arménii. Ceny za zbývající letenky raketově vzrostly.
Obrana suverenity, bezpečnosti a územní celistvosti Ruska
Mobilizační krok Kremlu následuje po těžkých ztrátách na Ukrajině, kde kyjevské síly znovu dobyly obrovskou oblast východně od Charkova.
Kontrola prezidenta Putina nad státními médii zajistila, že mnoho Rusů podporuje jeho tvrzení, že ukrajinská „neonacistická“ vláda a NATO ohrožují Rusko a že etnické Rusy na Ukrajině je třeba bránit. Ve skutečnosti podle BBC byla ukrajinská vláda zvolena demokraticky a nemá žádné krajně pravicové politiky.
Rozsah ruské opozice vůči kremelské linii je těžké odhadnout, protože mediální omezení jsou velmi přísná. Proputinovští ruští regionální gubernátoři, kteří nyní musí mobilizaci zorganizovat, jí vyjádřili podporu.
„Nenecháme se oslabit, rozdělit ani vyhladit,“ řekl guvernér Uljanovska Alexej Russkikh. „Náš region, stejně jako všechny ostatní v naší zemi, má povinnost mobilizovat občany k vojenské službě.“
Čeljabinský guvernér Alexej Teksler uvedl, že mobilizace je nezbytná k zajištění ruské „suverenity, bezpečnosti a územní celistvosti“.
„Naprosto každý se bojí“
Mladí ruští muži však vypovídali BBC o svých obavách z předvolání.
Matvey v Petrohradu uvedl: „Doufal jsem, že se to nikdy nestane. Teď je zřejmé, že Putin neustoupí a bude pokračovat ve svém hloupém boji až do posledního ruského občana.“ Řekl: „Během tohoto kroku mobilizace bych neměl být naverbován, ale neexistují žádné záruky, že se situace nezhorší.“
Jevgenij, 31letý Rus žijící ve Spojeném království, řekl BBC: „Naprosto každý se bojí, každý kolem sebe registruje různé informace o mobilizaci. Je velmi těžké zjistit, co je pravda a co ne. Nikdo důvěřuje vládě.“