ZprávyRusko oznámilo druhou fázi manévrů zahrnujících taktické jaderné zbraně

Rusko oznámilo druhou fázi manévrů zahrnujících taktické jaderné zbraně

Ruští a běloruští vojáci zahájili druhou etapu manévrů, které zahrnují cvičení týkající se použití taktických jaderných zbraní. Podle ruské agentury Interfax nebo serveru Meduza to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze cvičení, které nařídil ruský vůdce Vladimir Putin, začala v květnu. Běloruští vojáci se zapojili do druhé fáze manévrů.

„Během cvičení budou řešeny otázky společného výcviku jednotek ozbrojených sil Ruské federace a Běloruské republiky pro bojové použití nestrategických jaderných zbraní,“ uvedlo nyní ruské ministerstvo obrany. Cílem manévrů je podle něj „udržet připravenost“ armád obou zemí zajistit suverenitu a územní celistvost takzvaného Svazového státu Ruska a Běloruska. Svazové soustátí dvojice zemí formálně tvoří od roku 1999.

V první fázi manévrů ruské jednotky mimo jiné cvičily používání raketových systémů Iskander a letectvo hypersonických střel Kinžal. Oboje jsou schopné nést kromě konvenčních také jaderné hlavice. Taktické (nestrategické) jaderné zbraně jsou méně destruktivní než strategické jaderné zbraně, které dokážou zničit celá města, ale i tak mají významný ničivý potenciál.

Moskva minulý měsíc výslovně spojila manévry s tím, co označuje za provokativní prohlášení a hrozby některých západních představitelů vůči Rusku, podotkla agentura Reuters. Válku na Ukrajině v únoru 2022 rozpoutala invaze ruské armády, kterou Putin nařídil s argumentem, že je třeba zajistit „denacifikaci a demilitarizaci“ sousední země. Západ Ukrajinu podporuje mimo jiné dodávkami zbraní.

Moskva od invaze opakovaně naznačuje možnost použití jaderných zbraní a v březnu 2023 Putin oznámil, že v Bělorusku rozmístí taktické jaderné prostředky. Ruská jaderná doktrína předpokládá „přísně obranné“ použití jaderných zbraní v případě útoku na Rusko zbraněmi hromadného ničení nebo v případě jeho napadení konvenčními silami, které bude „ohrožovat samotnou existenci státu“.

V pátek Putin prohlásil, že Rusko nepotřebuje k vítězství ve válce na Ukrajině jaderné zbraně, což Reuters označil za dosud nejsilnější signál z Kremlu, že nesáhne k jadernému úderu. Šéf Kremlu nevyloučil možné změny v ruské jaderné doktríně a uvedl, že Rusko by mohlo provést nový test atomové zbraně, byť dodal, že v současné době pro takový krok nevidí potřebu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes při setkání s novináři opět tvrdil, že situaci vyhrocuje Západ. „Na evropském kontinentu je dost napjatá situace, kterou každý den provokují nová rozhodnutí a kroky evropských metropolí a Washingtonu, jež jsou nepřátelské vůči Rusku… Proto jsou pro nás samozřejmě taková cvičení a udržování bojové pohotovosti velmi důležité,“ prohlásil Peskov, který zároveň označil manévry za běžnou praxi.

Doporučujeme

Arsenal senzačně vypadl z Ligového poháru. Vyřadil ho tým ze čtvrté ligy

Fotbalisté Arsenalu zažili jeden z největších šoků v historii anglického Ligového poháru. Úřadující šampioni Premier League nestačili v osmifinále na Fleetwood Town ze čtvrté ligy. Po remíze 1:1 prohráli penaltový rozstřel 3:5. Anglická média mluví o historické ostudě a kritika míří také na trenéra Mikela Artetu.

Telefonát s Putinem vyvolal rozkol mezi evropskými lídry. Finsko vysvětlilo svůj postoj k Rusku

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama