Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení bezmála všech volebních okrsků získali 22,5 procenta hlasů, vyplývá podle agentury Agerpres z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který přesáhl 18 procent.
Na vítězství sociální demokracie, jejímž členem je premiér Marcel Ciolacu, a úspěch AUR ukazovaly již průzkumy u volebních místností. PSD nicméně oproti volbám před čtyřmi lety ztratila sedm procentních bodů, naopak svaz si připsal devět procentních bodů a získal 18,2 procenta hlasů, vyplývá z údajů volební komise po sečtení 99,75 procenta okrsků.
⚡️ Romania's ruling social democrats on course for most votes, far-right comes in second, preliminary results show.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 2, 2024
Romania’s ruling Social Democratic Party (PSD) received 22.5% of the votes during the Dec. 1 parliamentary elections, according to results from more than 99%… pic.twitter.com/3Mh6htU99N
Propad z 25,2 procenta na 14,3 procenta oproti výsledkům před čtyřmi lety zaznamenalo také další vládní uskupení, a to pravicová Národně liberální strana (PNL), v jejímž čele stál do svého zvolení v roce 2014 dosavadní prezident Klaus Iohannis.
Opoziční liberální strana Zachraňte Rumunsko (USR) získala 12,2 procenta hlasů, což je zhruba o čtyři procentní body horší výsledek než v roce 2020. Do parlamentu se dostalo také uskupení SOS Rumunsko vedené prokremelskou kandidátkou Dianou Šošoacaovou (7,7 procenta), strana UDMR hájící zájmy maďarské menšiny (6,4 procenta) a nově založená pravicově populistická Strana mladých (POT, 6,3 procenta).
Z předběžných výsledků vyplývá, že současná široká a prozápadní vládní koalice PSD, PNL a UDMR zřejmě bude mít v parlamentu i nadále dostatek křesel, aby mohla pokračovat. Její opětovné vytvoření ale bude obtížné s ohledem na programové neshody, mimo jiné ve vztahu k rozpočtovému deficitu, který je nyní v Rumunsku nejvyšší v EU a dosahuje osmi procent hrubého domácího produktu (HDP), připomněla agentura Reuters.
Posílenou krajní pravici, která v součtu získala hlasy zhruba třetiny voličů v Rumunsku, spojuje odpor k pokračování podpory Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi, prosazování „míru“ a „křesťanských hodnot“ v domácí politice. Hlasy jí podle politologů přináší také znechucení voličů z korupčních skandálů tradičních stran, jakož i růst životních nákladů.
Sociálnědemokratický premiér Ciolacu uvítal volební vítězství své strany, vzal ale na vědomí nárůst obliby nacionalistů. „Rumunský lid vyslal politické třídě důležitý signál. Pokračujte v evropské cestě, ale zároveň chraňte naši identitu a naše národní hodnoty,“ citovala jej agentura AFP.
Obyvatelé Rumunska volili parlament jen týden po prvním kole prezidentské volby. V něm překvapivě vyhrál proruský kritik NATO Calin Georgescu. Nad volbou se ale vznáší pochybnosti poté, co ústavní soud nařídil přepočet hlasů. Dnes se očekává, že soud rozhodne, zda výsledky uzná, nebo nařídí zopakování voleb.
